RECENZE: Thrustmaster eSwap X Pro Controller

Publikováno: 4.3.2021, 18:00

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 142 článků

Opět se hlásíme z našeho testovacího koutku. Jak jsme už určitě na našich sociálních sítích viděli, tak nám do redakce dorazil opravdu zajímavý kousek od Thrustmasteru, a to ovladač s poměrně dlouhým názvem eSwap X Pro Controller. Naše prstíčky ho jdou právě osahat!

Takhle má vypadat dárek!
Stále častěji vidíme, že se výrobci snaží produkty opravdu krásně zabalit. Sice to nemá žádný vliv na fungování ovladače, ale určitě znáte ten pocit, když je to krásně zabalené a vy se postupně prodíráte k cíli. I zde si vaše srdíčko přijde na své a budete se, jako malý prcek usmívat, až vám z toho bude škubat koutek. Pevná a kvalitní krabice na vás po otevření vybalí nový ovladač, tvůrci si dali práci i s víkem od krabice, které se defacto magneticky zavírá. Kromě ovladač na vás vykoukne krabička s napájecím kabelem a taky brandovaným pytlíkem 🙂 na ovladač. V krabici pak najdete ještě dvě vyměnitelné páčky, které mají kratší spojovací osu, a tak můžete ovladač přizpůsobit vašim potřebám. Osobně jsem toto nastavení testoval u všech ovladačů, co jsem měl v ruce a nějak jsem nepřišel na to, kdy ty delší používat, ale třeba nám v komentářích někdo poradí.

S krabicí si nezahrajeme, takže jak se drží ovladač a co všechno nám nabídne?
Většina z nás, co máme Xboxové srdce, máme už skoro vymačkané důlky v dlaních, takže každý jiný tvar ihned chápeme, jako jiný a možná i dost často, jako nevhodný. Za sebe říkám, že na tohle vždy potřebuji aspoň 2–3 dny aktivního hraní. Po nich jsem mohl zkonstatovat, že držení je velmi příjemné a bude vyhovovat zejména teenagerům a obecně lidem s menší rukou, jelikož část, kterou držíte je štíhlejší, ale perfektně se po vnějších stranách opírá do dlaní. Bohužel jednu výtku k úchopu mám, a to absenci pogumování nebo většího zdrsnění, aby vám ovladač po delší době nezačal klouzat.

Většina horní plochy ovladače je z lesklého materiálu a jak to jistě znáte z domova, tak to vyžaduje pro krásný lesk trošku údržby. Zejména střední trojúhelníková plocha je náchylná k poškrábání, což je fakt škoda. Tlačítka nejsou tak vystouplá jako u konkurence a jejich zmáčknutí je pro mě velmi příjemné. Prostě mám pocit, že to mám pod kontrolou. Páčky jsou pogumované z horní části a jak jsem zmínil v úvodu, tak balení obsahuje dvě délky osy.

Co mě ale fakt nadchlo, jsou spouště, které jsou krásně zdrsněné a svojí ergonomikou skvěle padnou do ruky. Dokonce si je můžete i zamknout, abyste nemuseli domačkávat po celé délce. To jsem vyzkoušel a fakt fungovalo skvěle. Uzamknuté jsem si je nechal na akční hry, kdy ten čas promáčknutí byl fakt znát, naopak ve Forze Horizon 4, jsem si chtěl užívat celý rozsah plynu. Dokonce jsem vyzkoušel, že na RT jsem měl spouště odemčený a LT pro brzdu nechal zamčený. Co mě ale trošku vadilo, byl fakt, že tlačítka RB a LB nejsou předsunutá a občas jsem se ztrácel, jestli je správně mačkám. Na horní části pak najdete klasická tlačítka pro menu a také tlačítko, které se objevilo s novou sadou konzolí Xbox Series pro rychlé pořízení screenshotu nebo videa.

Hodně netradičně najdete na zadní straně další tlačítka, které slouží především k ovládání mikrofonu, přepínání profilů a mapování. Je to celkem logické umístění, jelikož při normální držení tam prostě nemáte šanci žádným prstem dosáhnout. Ovladač si nastavíte před hraním a pak už do této části šmatat nebudete.

Ve spodní části najdete další tlačítka, která využijí zejména profi hráči a vyžadují opravdu delší trénink na zvládnutí. Zde je asi největší rozdíl oproti Elite 2 a to v tom, že zde se tlačítka nedají odebrat a jsou mnohem menší, takže vám ani nijak nevadí při běžném hraní a můžete je použit kdykoliv. U Elite 2 jsou páčky opravdu ve srovnání velké, takže pokud je nepoužíváte, máme je standardně odebrané, což když jednou uděláte, tak je moc často nevrátíte a nevyzkoušíte, což je škoda.

Tenhle ovladač vás nepřestane udivovat
Přichází na řadu né mapování, ale modulace. Ono totiž ty tři hlavní elementy jde měnit za jiné designové kousky, ale také si je můžete úplně přehodit, takže páčky budete mít ve stejné úrovni a kříž úplně nahoře. Chápu tyhle možnosti s ohledem na přeběhlíky z PS, ale klidně napište, kdo byste měnili a třeba u kterých her by vás to napadlo.

Asi poslední zmínka v testu se bude týkat napájení. Někdo kritizuje baterky, někdo kritizuje akumulátory pro nízkou výdrž a někdo si nedovede představit připojení ovladače kabelem, přeci chcete mít svobodu! Já osobně nejčastěji hraji s kabelem, jelikož u klasický Xbox ovladačů pak nemusíte mít baterky ani nabíjecí sadu a ovladač je výrazně lehčí a pokud fakt chci při hraní z nějakého důvodů běhat po domě nebo si brát s sebou ovladač na záchod, aby mi něco neuteklo, tak tento ovladač nebudete moci mít, jelikož ho lze mít připojený pouze přes kabel. Pro mě to nevýhoda rozhodně není.

Ovladač můžete směle použít i na PC, kde si zahrajete spoustu Xbox her díky předplatnému Xbox Game Pass. Je to za námi a jelikož je to opravdu zajímavý ovladač a blíží se další kousky, tak to zkusíme natočit, jelikož popsat slovně některé věci je opravdu těžké.

Na úplný závěr jsem si nechal cenu, jelikož někdo by mohl po jejím zhlednutí opustit článek dřív, než si ho přečte. Ano cena je vysoká, ale jedná se o špičkový kousek příslušenství a rozhodně se řadí mezi ty nejlepší ovladače na Xbox, ale také na PC. U nás v redakci mu dáme teďka čas a uvidíme, jak to bude s výdrží a po čase dáme vědět.

9

Verdikt

Jsem velmi rád, že jsem si mohl tento ovladač vyzkoušet a porovnat s tím nejlepším od konkurence. Nákupem rozhodně chybu neuděláte, ovladač je prostě špičkový, pouze vždy radím, ať si zvážíte, jestli je toto dražší příslušenství pro vás. Rozhodně doporučuji hodit info všude kolem sebe, a tenhle ovladač chtít k narozkám a podobným životním událostem.
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»
30. 08. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Twelve Minutes

Point-and-click adventuře Twelve Minutes se povedlo zaujmout herní svět už před svým vydáním. Ostatně kombinace dříve populárního žánru, principu časové smyčky a hvězdného hereckého obsazení v podobě Daisy Ridley, Jamese McAvoye a Willema Dafoea nezní vůbec špatně. Hra z pera Luíse Antónia a vydavatele Annapurna Interactive, které má na svém kontě řadu povedených indie záležitostí jako Outer Wilds, Gone Home či Journey, taktéž vypadá jako recept na úspěch. Jak to...

»