Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Autor: chaosteorycz Publikováno: 3.5.2017, 14:12

Publikováno: 3.5.2017, 14:12

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 903 článků

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý Voodoo Vince přicházející v omlazené verzi nazvané jednoduše, Remastered.

Oživlá pomsta
Dílko studia Beep Games (tenkrát ještě Beep Industries) se hráčům představilo ještě na prvním Xboxu, přičemž tehdejší recenze nebyly vůbec špatné. Aby také ne, když v té době zažívaly trojrozměrné plošinovky zlatý věk a každý vydavatel chtěl mít svého koně na přecpané závodní dráze. Autor Clayton Kauzlaric se rozhodl, že zapomenutou schvácená herku napudruje do přijatelné podoby a s malým týmem loni oznámil remaster, který před několika dny vyšel. Odpověď na obligátní otázku, proč mu věnovat pozornost, je tentokrát velmi jednoduchá. Protože hraní si s panenkami není výsadou jen dívek.

VVR_LaunchScreenshot_03

Přivítejme Vincka, low-endového voodoo panáčka jak vystřiženého z katalogu chráněné dílny, jenž svůj život tráví sbíráním prachu na poličce, zatímco má v hlavě zapíchanou trojici jehlic. Patrně by dál čekal na údernou jednotku molů, kdyby se do obchodu Madam Charmaine, kde Vince bývá, nevlámala dvojice přihlouplých zlodějů, toužící po Zombie Dust. Magický prach je lehkou kořistí, Jeb a Fingers ovšem ve vývojové stupnici zastávají pozici ještě pod Mokrými bandity, a tak při loupeži dělají neskutečný humbuk, doprovázený usypáváním popela všude kolem. Řádění odnese i majitelka, kterou obratem ruky berou také a ujíždějí vstříc šéfovi jménem Kosmo the Inscrutable. Díky prachu nemrtvých ožívá i Vincek stávající se tak jedinou nadějí nejen Madam Charmaine, ale také celého světa.

Nestárnoucí klasika
Přistoupíte-li k hraní podobně jako já, tedy že do oznámení modernizované hry jste o magickém hadrákovi neměli ani ponětí, můžete být lehce zaskočeni. Většina provedených změn totiž padla na oltář navýšení rozlišení textur a těšilo nás. Zbytek sil autoři věnovali drobným grafickým vylepšením, která bez znalosti originálu beztak nepoznáte, přičemž zbytek zůstal nedotčený. Svá léta tak hra rozhodně nezapře, obzvláště skládají-li se základní pohyby hrdiny ze skoku, otáčení a mlácení, čímž nápadně připomíná nejmenovaného zrzavého savce fičícího na jablkách. Zbytek titulu má ale jasně definovanou tvář, kterou není možné si splést.

Od hlavní přednosti postavy, tedy že oplývá darem vytvořit vám žaludeční vředy prostým zabodnutím napínáčku, se odvíjí jak herní náplň, tak především prostředí. Mystika zaříkaných panenek přísluší Louisianě, jejíž značně stylizované části tvoří jednotlivé úrovně. Cesta od Francouzské čtvrti, po bažiny až ke karnevalu DePrave je poseta drobnými nepřáteli a bossy, kteří ne vždy musejí být zneškodněni. Tvůrci si připravili hned několik originálních úkolů, které spočívají naopak ve spolupráci s nimi. Například aby vás kostlivec pustil do muzea, je třeba si s ním pořádně jazzově zajamovat, což obnáší sehnat jablko pro koně, dostat se na věž, získat někde peníze, koupit nástroj atd. Jindy zase pomáháte nalézt vědkyni součástky, pak uplatníte opatrný postup a trochu trpělivosti. Z nepříliš velkých levelů je tak ždímáno maximum, vy si přitom posbíráte potřebné předměty a zároveň nemáte pocit blbečků dělajících donekonečna to samé. Pakliže jste v již absolvovaném kole něco zapomněli, můžete se do něj vrátit později kouzelným vlakem.

Magické sebepoškozování
Dalším bonusem je, že schraňování věcí není otravné. Malé figurky, rozšiřující zdraví při sto kusech, bývají pěkně při cestě, srdce zaručující checkpoint v případě zabití mívají místo u roklí a kuličky doplňující veškeré ukazatele padají ze zneškodněných protivníků. Větší zručnost tak vyžadují pouze elementy spojené s voodoo silou, jakými jsou karty a sochy představující nová kouzla. K absolvování hry je nezbytně nepotřebujete, protože i s jednou magickou silou se dá žít, proč se ale okrádat o možnost ničit protivníky stylově a s humorem.

VVR_LaunchScreenshot_06

V momentě kdy kolem Vincka začne svítí aura, máte jasný signál, že obklíčení hnusnými potvorami vyřešíte během několika vteřin. Za doprovodu animace čeká panáčka poprava jak z animované grotesky, za kterou by se nestyděl ani Tom s Jerrym. Ubodání je málo? Fajn polejme ho kyselinou. Že je to slabé? Zlikvidujme ho tedy trezorem či demoliční koulí. Málo cool? Tak tady je motorová pila. Ve vytyčeném rádiusu pak stejný osud potká všechno živé, přičemž čím více aktivních kouzel máte, tím lépe. V určitých momentech je přečíslení skřetů tak velké, že se bez voodoo útoků ani neobejdete nebo jen s velkými obtížemi, a to, když vám kradou světlo ukazující cestu mrtvým. Asi netřeba dodávat, že díky této schopnost si jednookého hrdinu naprosto zamilujete, třebaže není chlupatý, roztomilý a slušné mravy jsou mu cizí jako osada sběračů kovu.

Jedna ku jedné
K pohodové atmosféře pomáhá jazzově laděný soundtrack, a nakonec i ta obstarožní grafická stránka, která má výhodu, že se může svést na retro vlně. S ohledem na střídmější hrací dobu přijde vhod menší počet dějových postav a variabilní hratelnost tasící stále něco nového. Různorodé úkoly už jsem zmínil a teď k nim přidám ještě používání všemožných prostředků. Když už to vypadá, že se celou úrovní zase proskáčete jak péro na gumě, přihlásí se ke slovu letadélko, ponorka, loď nebo myš. Ne, nemyslím tu od počítače. Putování za prachem nemrtvých díky tomu neskutečně rychle odsýpá a než se stačíte ba jen okamžik nudit, je konec. Uhánějící čas na hodinkách připomínají jen achievementy, které nabíhají jak přílety na letištní tabuli.

VVR_LaunchScreenshot_07

Hře vlastně není co vytknout, protože je zábavná, povzbuzující k neustálému postupu a bez větších obtíží spojených s převodem na dnešní generaci. Pokud přeci jen směřovat kritiku, tak směrem ke kameře. Že by se jí nechtělo následovat Vincka se mi nestalo, a to navzdory úzkým trubkám, které musí často prolézat, problém jsem spíš měl s tím, jak je posazená. Na dnešní poměry docela vysoko, což je sice výhodné při skocích, kdy se přesune ještě více nad hrdinu, ale nepraktické při prohledávání prostředí. Nápomocná je možnost přesunutí do pohledu z první osoby, v němž se pohodlně rozhlédnete po okolí. Na ovládání levou páčkou je sice třeba si zvyknout, nicméně žíly to netrhá. Pakliže jste fanoušky funkce Xbox Play Anywhere, Voodoo Vince: Remastered vám udělá radost dvakrát, protože ji podporuje se vším komfortem.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Vytažení exkluzivní plošinovky ze zapomnění hráčů mě přesvědčilo o dvou věcech. Předně, že žánrové mechanismy počátku 21. století nestárnou a v pozměněných formách fungují dodnes. S tím souvisí fakt, že se Voodoo Vince: Remastered díky tomu může postavit vedle letošních her a ještě vyniknout. Nebude to grafickou stránku, ale jednoduchým vtipným příběhem, těžícím jak z voodoo tématiky, tak z předností louisianského prostředí. Na ubližování malému panáčkovi pak budete s úsměvem vzpomínat ještě dlouho po dohrání, protože kolektivní likvidace nepřátel nebyla dlouho tak efektní. Navzdory výtečné hratelnosti si ovšem plný počet titul nezaslouží, a to zejména kvůli chybějící přidané hodnotě oproti originálu.
  • David Jurič

    Děkuji za recenzi, časem se k této hře taky dostanu. Trošku jsem se bál toho jak hra bude vypadat, původní hru jsem nehrál, ale jak píše autor recenze tak se na to dá zvyknout a hru si užít, takže se těším. 😀

    • Chaosteory CZ

      Hra vypadá naprosto stejně jako v traileru,takže kvůli grafice jí určitě nekoupíte 🙂
      Možná i ta cena přes 400 Kč se bude někomu zdát moc, ale v jádru je to stará dobrá plošinovka se zajímavými úkoly a lehce přístupnou hratelností. To kdyby chtěl Vincka někdo pro děti.

  • Ondrej Colon

    Skoda ze na tej grafike nezapracovali viacej. Ziskali by viac novych hracov. Aspon ako novy Crash Bandicoot. Takto ziskaju len tych nostalgikov co to uz hrali 😎

20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»