Recenze: War Hospital

Autor: SeedarCZ Publikováno: 29.1.2024, 12:47

Publikováno: 29.1.2024, 12:47

Sociální sítě

O autorovi

SeedarCZ

SeedarCZ

Je autorem 24 článků

Počátkem ledna vydalo vcelku neznámé studio Brave Lamb, pro které jde o první vydanou hru, titul War Hospital. Pro menší studia mohou být začátky strastiplné a bývá to znát i na jejich tvorbě. Jak si War Hospital vedl?

Období první světové války není zrovna běžnou volbou zasazení her. A když už, obvykle se jedná logicky o nějakou FPS akci, která se vás snaží vtáhnout do děje bitev se zbraněmi doby tehdejší. Brave Lamb na to šli ale odjinud a zkombinovali prvky RPG i budovatelské strategie v něco ne moc obvyklého. Tento projekt je bezesporu jedním z těch výjimečných, na které často nenarazíte. Jak se ale hraje?

Stanete se majorem polní nemocnice ve zdecimované vesničce ve Francii a vaším hlavním úkolem je přežít. Nic neočekávaného, ovšem začátek bude náročný i pro ostřílené stratégy. Materiálu máte poskrovnu, personálu jakbysmet a zraněných vojáků neustále přibývá. Dříve nebo později zkrátka to nepříjemné rozhodnutí udělat musíte, i kdyby jste nechtěli, všechny zachránit zkrátka nemůžete. Vaším úkolem je ale zajistit, aby byli zachráněni všichni, kterým pomoci můžete.

Pokud by jste si hru chtěli vychutnat do posledního detailu, můžete si pročítat složky pacientů. Mnohdy tam nic moc zajímavého nenajdete, ale tvůrci mysleli i na příběhy vojáků a touto formou je zpřístupňují pro hráče. Například na obrázku níže dopisem od otce, který prosí o záchranu svých synů. Bohužel, jednoho z nich se mi zachránit nepodařilo.

Tímto způsobem se vám v průběhu hry objeví více takových VIP pacientů, jejichž záchranou získáte mnohdy něco navíc.

I když základním kamenem nemocnice musí být chirurgové, vyskytují se zde i jiné typy lékařů. Jediným nepřítelem vojáka nemusí být jen kulka či šrapnel. A zanedlouho pocítíte potřebu rozšířit družinu svých lékařů o další odborníky z jiných oborů. Lékař ale potřebuje vědět, s čím bojuje a nemá čas si to zjišťovat sám. A od toho zde máme týmy mediků. Kromě informování lékařů mají medici samozřejmě i další povinnosti, například pohřbívání padlých spolubojovníků. Prvek, který se mi ohledně toho zalíbil je pamětní kámen na hřbitově ve vesnici. Je to detail, ale i důkaz toho, že tvůrci mysleli nejen na zpracování hry samotné, ale i její dodatečný obsah.

 

Dalším personálem bez kterého se zkrátka neobejdete jsou zdravotní sestry, které pomáhají lékařům při operacích a následně vojákům při jejich rekonvalescenci. Případně jim usnadňují odchod, když ví, že zemřou. Pro fungování nemocnice je třeba spousta věcí a většinu z nich na začátku nemáte a od toho zde jsou inženýři, kteří se starají o výrobu léčiv, jídla a výzkumu nových postupů, budov. V neposlední řadě poté máte k dispozici i jednotku průzkumníků, které můžete vysílat na různé mise v okolí. Odměnou vám můžou být mimo jiné i suroviny, jichž máte věčný nedostatek.

Pro zásadní pochopení hry ale stačí vědět jediné. Morálka je základ všeho. Bez ní to nefunguje a když uděláte chybu, může sakra rychle klesnout na bod mrazu (v řeči hry 20% a méně). Tomu se snažte za každou cenu vyhnout, protože bez morálky pracuje personál podstatně hůře a padlých rychle přibývá. A pokud by snad měla spadnout až na nulu, je konec.

Mechanismy hry jsou rozmanité

Titulu se dá jistě vyčíst ledacos, ale určitě ne jednoduchost, přímočarost a málo možností k růstu. Najdou se zlé jazyky, které budou říkat že celá hra je jen o řazení pacientů k operacím a na ničem jiném nesejde. No, já to vidím jinak. Hru si projedete jednou, podruhé a potřetí … ale jsem si jist, že pokaždé s jiným výsledkem co do úmrtí pacientů.

Můžete i experimentovat se způsobem vedení nemocnice. K dispozici máte hromady vylepšení k výzkumu, problémem je jejich cena. Zjistíte velice brzy, že dalším stavebním kamenem k úspěchu je úsporné nakládání se zásobami. Na obrázku níže je příklad mého postupu ve vylepšeních někdy uprostřed druhé kapitoly.

Pravda, začal jsem výzkumu věnovat pozornost až lajdácky pozdě a taky mě za to hra řádně vytrestala. Inu, naštěstí jsem velitel polní nemocnice jen ve hře a můžu si dát druhý pokus.

Navíc, každý člen vašeho týmu sbírá zkušenosti a když jich nasbírá dost, odemyká si vlastnosti … trochu zamrzí, že těch vlastností není větší množství a vesměs se jen opakují u každého člena stejné. Správná volba (ano, tyto vlastnosti jim vybíráte vy sami)  a skladba správných členů týmu k sobě vám může pomoci k dosažení lepší produktivity. Když je někdo hodně upovídaný, tak s ním introvert moc dobře vycházet nebude a bude to znát i na výsledcích jejich práce.

V průběhu hry narazíte na spousty problémů, některé vás budou provázet celou hrou (nedostatek čehokoli, příliš pacientů, kritický stav personálu) a některé zase v rámci příběhové. Ty prozrazovat nebudu, ať si tu radost můžete užít na vlastní kůži. Během některých z nich mi přibylo pár dalších šedin rozhodně.

Co do herních mechanik mám asi jen jednu výtku, a to práce s personálem … časem je to neustále prohazování opravdu k zbláznění a ikonky u budov, které mají upozorňovat na únavu personálu v ní, jsou takřka neviditelné. Jedna rada ze života, kontrolujte si únavu zejména u mediků na hřbitově, tam tě kolapsů bylo že bych je nespočítal. A kolaps = problém. Hodně zkolabovaných členů personálu může klidně na celý den ochromit fungování nemocnice, případně i delší dobu. Tak bych čekal poněkud lepší způsoby plánování směn (které sice ve hře je, ale ne moc použitelné).

Grafika se tvůrcům povedla, ale ne vždy

Co do grafiky… u her jako je tato, se často potkáváme s problémy nedostatečně vypracovaných detailů. Obzvlášť u začínajícího studia o pár členech. Ale tady to neplatí, alespoň ne úplně. Vesnice, ve které strávíte nejvíc herního času je zpracována hezky a postupem času s vylepšeními je čím dál více líbivá. Detaily budov jsou zpracovány hezky a celkově se na hru pěkně kouká, pokud vám zrovna všude nevyskakují vykřičníky že je někde nějaký problém, to náladu pokazí. Kde jsou ještě rezervy, tak v interiérech budov, kde se můžete přepnout přepínačem v nabídce budovy. Zde už se o líbivosti mluvit nedá … interiéry budov i osoby v nich působí velmi uměle. To je škoda, ale na hru to nemá žádný vliv. K ničemu se do budov dívat nepotřebujete. Ale vypadat nějak by to tam mohlo, když už tvůrci dali možnost nahlédnout dovnitř.

Příběh je fajn, ale krátký

Co do herního času, kampaň asi šikovnější hráč zvládne projet hravě do 15 hodin. Když si hru více vychutnáváte čas to natáhne, ale nijak závratně. Příběh je vymyšlený dobře, ale je prostě až moc krátký. Možná další kapitoly přibydou postupem času. Chybí mi i trochu méně přímočarý přístup k příběhu, kdy vás nic moc nijak nepřekvapí. Nicméně pokud vás hra nadchne (a ten potenciál jistě má) dá se projet kampaň projíždět na vícekrát při snaze o lepší výsledky. Tak se k tomu alespoň stavím já. Každopádně více obsahu pro hráče by nebylo na škodu.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

War Hospital rozhodně potěšil. Jedná se o nevšední hru, které se podobá máloco. Ovšem ohromný potenciál, kterou tento nápad má, zazdily možnosti menšího studia. Celkově se hra hraje celkem slušně, konzolová verze by potřebovala sice ještě trochu poladit, ale není to nic hrozného. Pokud jste fanoušky válečných her a máte vztah ke strategiím, rozhodně tenhle kousek musíte vyzkoušet.
Pěkný vizuál vesnicerozmanitost vlastností personálu
zajímavá kombinace rpg a budovatelské strategie délka příběhu
náročnost repetitivnost
po delším hraní už vyloženě otravné přesouvání personálu k odpočinku
nevyužitý potenciál dobrého nápadu
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»