RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Autor: lindros88cze Publikováno: 7.6.2019, 8:06

Publikováno: 7.6.2019, 8:06

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 116 článků

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

Na počátku si tradičně můžete vybrat svou postavu. Jsou zde vysoký elf mág, trpasličí berserker, ranger a klasický voják. Ano, bohužel jsou jen čtyři, což je docela škoda. Nicméně každá z postav má rozsáhlé sady aktivní i pasivních dovedností, které se můžete naučit, takže se snad nebudete nudit ani s tímto chudším výběrem postav.

Hra samotná je rozdělena do několika kapitol, kdy každá nabízí přes deset misí, jež jsou zakončeny propracovanými bitkami s bossy. Mezi misemi je hráč uveden do jakési centrály, kde může prodat zbytečné vybavení a předměty, poslechnout si aktuální události v rámci příběhu, a pak pokračovat ve výpravě. Centrální lokace jsou sice pěkné, ale bohužel toho mnoho nenabízí a tak se zde moc nedržíte.

Mise se odehrávají v nádherných lokací, ovšem i zde je bohužel co vyčíst. Každý svět má specifické prostředí, ať už to jsou kanály, zasněžený les, hořící město a tak dále. Každé z těchto i dalších prostředí má určitý počet variací, které jsou různě pozměněny pro každou misi. Jakmile se tak vydáte už za několikátým úkolem v rámci stejné lokace, začnou se varianty opakovat, takže vás recyklace nepřátel a částí prostředí začne otravovat. Nemluvě o sběru vesměs totožných předmětů.

Pořád je ale zábava vpadnout mezi nepřátele a udělat mezi nimi čistku různými útoky. Jen nečekejte, že vás nové úrovně vizuálně ohromí. Navíc jsou úrovně temně ponuré, což ostatní ladí se značkou Warhammer, ale časem se vám celková ponurost omrzí a v kombinaci s recyklací designu úrovní a textur už je to trochu moc.

Každá postava má speciální schopnosti, ačkoliv si pravděpodobně zvolíte jednu oblíbenou a u té zůstane, jak tomu ostatně v těchto hrách bývá. I tady ovšem trochu nastává problém, protože musíte získané dovednostní body investovat takovým způsobem, až je to trochu omezující, což musíte trochu rozvést. Každá z postav má šest míst pro aktivní dovednosti a tři pro pasivní dovednosti. Dovednostní body samozřejmě získáváte za úrovně své postavy.

Vše začíná v pořádku, ale časem začnete cítit tlak. Po většinu hry budete pociťovat nedostatek dovednostních bodů a hned několik míst pro aktivní dovednosti vám tak zůstane prázdných, protože budete využívat i ty pasivní. Dovednostní body sice můžete přerozdělit, což chválíme, jelikož tak můžete vyzkoušet různé specializace, ale jakmile více a více vylepšíte své oblíbené dovednosti, začnou být natolik drahé, že budete muset některé z nich ignorovat.

V jiných hrách tohoto žánru si taktéž musíte zvolit, na které dovednosti se zaměřit, ale tady je těch možností, které byste chtěli vyzkoušet, možná až příliš a brzy zjistíte, že si je nemůžete dovolit, aniž byste využili jejich maximální potenciál.

Nedílnou součástí akčních RPG shora je samozřejmě i loot, tedy předměty, ať už obyčejné, vzácné, zlaté, velmi vzácné atd. Prostě nespočet kategorií. Při normální obtížnosti jsme narazili na obyčejné, vzácnější i velmi vzácné zlaté předměty. Dalo by se předpokládat, že parádní loot bude skryt za vyšší obtížností, ale v tomto případě tomu tak není. Nicméně časem získáte možnost vylepšovat předměty, aby byly silnější, ačkoliv si kolikrát budete fragmenty šetřit, protože za nějakou dobu najdete celkově lepší zbraň nebo zbroj, ale zase si je moc nesyslete.

Po dohrání hry se nabízí několik možností, jak se zabavit. Mimo to, že tvůrci plánují bezplatný i zpoplatněný dodatečný obsah, můžete například začít od začátku s novou postavou, ovšem ponecháte si získané odměny, tedy peníze, loot i fragmenty pro vylepšování. Můžete také vyrazit na expedice, což jsou takové menší mise s dalšími variacemi prostředí, které už jste nesčetněkrát navštívili. Režim Boss Rush vám pak umožní rovnou se vrhnout do bojů s bossy, což doporučujeme, jelikož tak rychle můžete získat lepší vybavení a taktéž si vyzkoušet různé schopnosti a jejich kombinace. A nakonec režim Relic Hunt, jež vás vyšle do speciálního dungeonu. Samozřejmě za účelem získání lepšího vybavení.

Máte pravdu, že zatím jsme hru spíše kritizovali, takže je konečně čas ji také pochválit, protože je určitě za co. Ačkoliv jsme Warhammer Chaosbane vyčetli řadu věcí, u jejího hraní jsme se bavili a o to přece jde. Souboje jsou plynulé a zábavné, animace vypadají skvěle a hra pro více hráčů (multiplayer) funguje jak má. Určitě vás potěší režim kooperace až pro čtyři hráče, a to jak lokální tak online. Dovednostní stromy jsou propracované, souboje s bossy komplexní a vyzývané a příběh vás zbytečně nebude zdržovat od rubání nepřátel.

Hra je zkrátka zábavná a nesmíme zapomínat, že teprve vyšla a v dnešní době je běžné, že se spousta věcí ještě doladí. Jen si vezměte, v jakém stavu bylo při vydání Diablo 3, a myslíme si, že tvůrci mají pevný základ, na kterém mohou stavět. Fanouškům akčních RPG tak hru můžeme doporučit, ale i ostatní hráči by měli svá očekávání držet na uzdě a trochu se s hrou sžít.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Warhammer Chaosbane je slušným začátkem nové akční RPG, ale opravdu klademe důraz na slovo začátek. Systém dovedností je omezující, pořádné předměty se vyskytují méně a prostředí a nepřátelé se hodně opakují. Přesto je hra zábavná. Určitě by jí prospělo více času v troubě, ale doufejme, že to tvůrci zkusí za pár let znovu a mezitím se hra určitě ještě zlepší.
07. 08. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bear With Me: The Complete Collection

Adventury jsou něco jako starodávné božstvo. Jsou tu od nepaměti. Od dob, kdy přístroje byly schopny zaznamenávat víc než jen psaný text a data. A jednu éru dokonce s převahou udávaly herní směr. Nejde ale o žánr masový. V případě point and click kategorie se dá dokonce říct, že to nejlepší přinesla devadesátá léta. Hry jako Monkey Island, Broken Sword, Syberia nebo Grim Fandango.

»
02. 08. 2019 • Lukáš Urban4

Recenze: DOOM 3

Nejsem sám, kdo v poslední době vývojářům vyčítá, že se chovají jako obsluha tanku na dětském hřišti. V záchvatu modernizace likvidují jedny primitivní mechaniky za druhými a pak se diví, kam se vytratila hravost a zábava. Na obranu toho, co je nám svaté, vzpomínáme na tituly, které kdysi dávno vystavěly základy jednotlivých žánrů. A abych v tom nostalgii nenechal samotnou, jsem ochotný sáhnout po značce, kterou vlastně moc nemusím.

»
29. 07. 2019 • p.a.c.o3

RECENZE: Wolfenstein: Youngblood

Vždycky jsem si myslel, že herní hrdinové mají hlavní výhodu v tom, že jsou téměř nesmrtelní (co po stránce fyzické, tak slávy) a také že se jim vyhýbá jedna zásadní lidská vlastnost a to stárnutí. Někteří hrdinové, v tomto případě dokonce hrdinka, v rámci série omládli, aby se nakonec dostali do nejlepších let. Jinde si však vývojáři usmysleli, že bude fajn, když ikonický hlavní hrdina dostane pár šedin a celkově opravdu notně zestárne.

»
25. 07. 2019 • p.a.c.o9

RECENZE: FIA European Truck Racing Championship

Závody jsou skvělou podívanou. Nemám teď na mysli ty virtuální, ale skutečné. Všichni jistě známe rally, Formuli 1 nebo okruhové závody cestovních vozů. Všechno to jsou velice rychlé a dynamické soutěže, kde není o napětí nouze a zdejší závodní speciály mají ladné křivky. Na závodní okruhy se však vydávají i kamióny, které se, co do výkonu, mohou s ostatními směle měřit. Závody kamionů mě vždycky fascinovaly už jenom z toho důvodu, jak...

»
23. 07. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Redeemer – Enhanced Edition

Žil, byl Vasil, co armádu zkusil. Pech, zabíjet lidi tam musil. Takový způsob života se mu hnusil, a tak osud svůj spasil. Bolavou duši v chrámu božím hasil, když v tom kdosi klid mu zprasil. Pán chraň je, neb holé ruce a zbraň opět tasil. Bije, kope, mlátí ze všech sil. Však to je Vasil, bývalý člen utajených vojenských sil. Z informací, co nepřítel utrousil, až do podzemních laboratoří zabrousil. Zde se málem...

»
22. 07. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders III: Keepers of the Void

Poté, co Fury porazila všechny smrtelné hříchy a odvrátila svět od pětisté padesáté druhé apokalypsy, mohla se vydat klidně na dovolenou. Využít své získané dovednosti a opékat si zbroj v jícnu sopky, v obklopení blesků chránit deštný prales nebo s ledově chladným výrazem opečovávat medvědy za polárním kruhem. Ale to válečnice nedělají. Raději berou nabídku od kostnatého individua a mění se na Laru Croft.

»
10. 07. 2019 • Lukáš Urban5

Recenze: Car Mechanic Simulator

Na úvod jedno velké poděkování. Vám vše, kteří jste děti nevzali do zoo, protože poslední peníze zůstaly v kostelní pokladničce. I těm, jejichž dovolená vedla do Mekky namísto letní destinace u Středozemního moře. Nezapomínám ani na artritické jedince, kteří přes úmornou bolest klečí pravidelně na koberci a chorý hřbet ohýbají na svatou stranu. No a vy, jejichž dobrota skončila v komůrce s otcem představeným, všechna čest vašim padlým ideálům. A dalším padlým věcem.

»
09. 07. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bloodstained: Ritual of the Night

Když se pánům zachce moci, musí nastoupit dívka. I testosteron se musí udržovat v rozumné míře. Na západ od nás by taková hrdinka tasila pistole. Dle moderních norem střízlivě oblečená. Nevyzývavá, cudná, s křesťanským základem a diplomem z univerzity. Evropská měřítka by ji přisoudila exotický vzhled a těžké dětství. Ctící vlastní tradice zvládá bodné zbraně a hýří důvtipem.

»