RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Autor: lindros88cze Publikováno: 7.6.2019, 8:06

Publikováno: 7.6.2019, 8:06

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 114 článků

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

Na počátku si tradičně můžete vybrat svou postavu. Jsou zde vysoký elf mág, trpasličí berserker, ranger a klasický voják. Ano, bohužel jsou jen čtyři, což je docela škoda. Nicméně každá z postav má rozsáhlé sady aktivní i pasivních dovedností, které se můžete naučit, takže se snad nebudete nudit ani s tímto chudším výběrem postav.

Hra samotná je rozdělena do několika kapitol, kdy každá nabízí přes deset misí, jež jsou zakončeny propracovanými bitkami s bossy. Mezi misemi je hráč uveden do jakési centrály, kde může prodat zbytečné vybavení a předměty, poslechnout si aktuální události v rámci příběhu, a pak pokračovat ve výpravě. Centrální lokace jsou sice pěkné, ale bohužel toho mnoho nenabízí a tak se zde moc nedržíte.

Mise se odehrávají v nádherných lokací, ovšem i zde je bohužel co vyčíst. Každý svět má specifické prostředí, ať už to jsou kanály, zasněžený les, hořící město a tak dále. Každé z těchto i dalších prostředí má určitý počet variací, které jsou různě pozměněny pro každou misi. Jakmile se tak vydáte už za několikátým úkolem v rámci stejné lokace, začnou se varianty opakovat, takže vás recyklace nepřátel a částí prostředí začne otravovat. Nemluvě o sběru vesměs totožných předmětů.

Pořád je ale zábava vpadnout mezi nepřátele a udělat mezi nimi čistku různými útoky. Jen nečekejte, že vás nové úrovně vizuálně ohromí. Navíc jsou úrovně temně ponuré, což ostatní ladí se značkou Warhammer, ale časem se vám celková ponurost omrzí a v kombinaci s recyklací designu úrovní a textur už je to trochu moc.

Každá postava má speciální schopnosti, ačkoliv si pravděpodobně zvolíte jednu oblíbenou a u té zůstane, jak tomu ostatně v těchto hrách bývá. I tady ovšem trochu nastává problém, protože musíte získané dovednostní body investovat takovým způsobem, až je to trochu omezující, což musíte trochu rozvést. Každá z postav má šest míst pro aktivní dovednosti a tři pro pasivní dovednosti. Dovednostní body samozřejmě získáváte za úrovně své postavy.

Vše začíná v pořádku, ale časem začnete cítit tlak. Po většinu hry budete pociťovat nedostatek dovednostních bodů a hned několik míst pro aktivní dovednosti vám tak zůstane prázdných, protože budete využívat i ty pasivní. Dovednostní body sice můžete přerozdělit, což chválíme, jelikož tak můžete vyzkoušet různé specializace, ale jakmile více a více vylepšíte své oblíbené dovednosti, začnou být natolik drahé, že budete muset některé z nich ignorovat.

V jiných hrách tohoto žánru si taktéž musíte zvolit, na které dovednosti se zaměřit, ale tady je těch možností, které byste chtěli vyzkoušet, možná až příliš a brzy zjistíte, že si je nemůžete dovolit, aniž byste využili jejich maximální potenciál.

Nedílnou součástí akčních RPG shora je samozřejmě i loot, tedy předměty, ať už obyčejné, vzácné, zlaté, velmi vzácné atd. Prostě nespočet kategorií. Při normální obtížnosti jsme narazili na obyčejné, vzácnější i velmi vzácné zlaté předměty. Dalo by se předpokládat, že parádní loot bude skryt za vyšší obtížností, ale v tomto případě tomu tak není. Nicméně časem získáte možnost vylepšovat předměty, aby byly silnější, ačkoliv si kolikrát budete fragmenty šetřit, protože za nějakou dobu najdete celkově lepší zbraň nebo zbroj, ale zase si je moc nesyslete.

Po dohrání hry se nabízí několik možností, jak se zabavit. Mimo to, že tvůrci plánují bezplatný i zpoplatněný dodatečný obsah, můžete například začít od začátku s novou postavou, ovšem ponecháte si získané odměny, tedy peníze, loot i fragmenty pro vylepšování. Můžete také vyrazit na expedice, což jsou takové menší mise s dalšími variacemi prostředí, které už jste nesčetněkrát navštívili. Režim Boss Rush vám pak umožní rovnou se vrhnout do bojů s bossy, což doporučujeme, jelikož tak rychle můžete získat lepší vybavení a taktéž si vyzkoušet různé schopnosti a jejich kombinace. A nakonec režim Relic Hunt, jež vás vyšle do speciálního dungeonu. Samozřejmě za účelem získání lepšího vybavení.

Máte pravdu, že zatím jsme hru spíše kritizovali, takže je konečně čas ji také pochválit, protože je určitě za co. Ačkoliv jsme Warhammer Chaosbane vyčetli řadu věcí, u jejího hraní jsme se bavili a o to přece jde. Souboje jsou plynulé a zábavné, animace vypadají skvěle a hra pro více hráčů (multiplayer) funguje jak má. Určitě vás potěší režim kooperace až pro čtyři hráče, a to jak lokální tak online. Dovednostní stromy jsou propracované, souboje s bossy komplexní a vyzývané a příběh vás zbytečně nebude zdržovat od rubání nepřátel.

Hra je zkrátka zábavná a nesmíme zapomínat, že teprve vyšla a v dnešní době je běžné, že se spousta věcí ještě doladí. Jen si vezměte, v jakém stavu bylo při vydání Diablo 3, a myslíme si, že tvůrci mají pevný základ, na kterém mohou stavět. Fanouškům akčních RPG tak hru můžeme doporučit, ale i ostatní hráči by měli svá očekávání držet na uzdě a trochu se s hrou sžít.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Warhammer Chaosbane je slušným začátkem nové akční RPG, ale opravdu klademe důraz na slovo začátek. Systém dovedností je omezující, pořádné předměty se vyskytují méně a prostředí a nepřátelé se hodně opakují. Přesto je hra zábavná. Určitě by jí prospělo více času v troubě, ale doufejme, že to tvůrci zkusí za pár let znovu a mezitím se hra určitě ještě zlepší.
26. 06. 2019 • lindros88cze2

RECENZE: Crash Team Racing Nitro-Fueled

Crash Bandicoot a jeho přátelé i nepřátelé opět hlásají návrat. Remake arkádových závodů Crash Team Racing k příležitosti 20lettému výročí už konečně dorazil a podobně jako loňská trilogii je poctivou předělávkou. Přesto si ponechává původní příběh, postavy a rozvržení tratí a přidává k tomu i obsah z Crash Nitro Kart a Crash Tag Team Racing, a to vše zabalené ve slušivém kabátku je pak skvělou vzpomínkou pro hráče originálu, zatímco ti noví si...

»
25. 06. 2019 • tonyskate4

RECENZE: Irony Curtain: From Matryoshka with Love

Asi to nebude poprvé a nejspíše ani naposledy, co na našem webu budeme psát, že tradičních adventur není nikdy dost. Na počítačích to ještě ujde, ale na konzolích žánr point-and-click moc nefrčí. Právě proto jsme s nadšením skočili po satirické adventuře Irony Curtain: From Matryoshka with Love, která si dělá legraci nejen ze železné opony, ale i z celého komunismu.

»
11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»