Xboxweb.cz

Hry s oficiální licencí nám nabízejí přesně to, co od nich čekáme. Známé značky, sponzory, stáje, tratě, jezdce nebo hráče a stadiony. Na druhou stranu není snadné takovou hru připravovat v pokud možno nějakém intervalu ideálním jak pro vývojáře, tak pro hráče. A další věcí je fakt, že každá licence jednou končí, a i když se vývojářům při nakládání s ní daří, může dojít k ukončení spolupráce. Letos tímto způsobem rozloučíme hned se dvěma sériemi. Ta první z nich je fotbalová, protože od příštího roku ponese legendární FIFA zcela jiné označené.

Tou druhou jsou rally závody se značkou WRC, které pro nás letos naposledy připravili KT Racing (Kylotonn). Ti nám svou verzi těchto závodů přinášejí od roku 2015, kdy vyšlo WRC 5. Musím uznat, že od té dobry hra ušla opravdu dlouhou cestu a postupně se z otloukánka stala zajímavá značka balancující mezi přístupnou arkádovkou a takovým lehčím simulátorem. Ten poslední, sedmý ročník, nese název WRC Generations – The FIA WRC Official Game a i na samém konci vývoje museli vývojáři čelit výzvě v podobě implementace hybridních vozů, které letos musely do šampionátu vstoupit. A vás jistě zajímá, jak to všechno nakonec dopadlo.

Asi nejvíc se v tomto textu budete setkávat se srovnáním s loňským ročníkem. Fakt je, že obě hry jsou si podobné v mnoha ohledech. Až jsem měl občas problém, rozlišit, který ročník to vlastně hraju. Neřekl bych, že je to výhoda, na druhou stranu se není co divit, že vývojáři chtěli ušetřit zdroje, když šlo o poslední ročník. Je však klidně možné, že celý rally koncept nehodí do šuplíky, ale přepracují ho a někdy v budoucnu třeba vydají pod jinou značkou a bez svázání s ofiko licencí.

Nabídka herních režimů proto není žádným překvapením, tedy až na ligové online zápolení, kde se všichni mulitplayeroví závodníci mohou realizovat, jak jen budou potřebovat. Většina z nás skočí buď do rychlého závodu nebo do kariéry. Není tak žádným překvapením, že nás opět čeká cesta z nejnižších kategorií do vysněné WRC. Bohužel se vývojáři nezbavili otravného kalendáře akcí. Takže se zas a znovu budeme muset proklikávat ke každé události a cestou poslouchat naši asistentku, která snad umí mluvit nadšeně i o zírání do zdi.

Mimo závodění na hlavních soutěžích nás tak opět čeká získávání přízně sponzorů, týmové odpočinky, testování a to nejlepší z vedlejších úkolů – historické rally. V tomto ohledu tedy počet změn nula, a to včetně ne úplně dobře využitého vývojového stromu pro naše auto, tým a další části kariéry. Ve výsledku je v této části rychlostní zkoušky všechno při starém a žádná nečekaná zatáčka nikde nečeká.

To samé bych mohl říct i o jednotlivých šampionátech. Byť jsou tratě opět skvělé, dlouhé a náročné, některé z nich se vrací v hodně podobné formě jako loni. Světlou výjimkou je novinka ze Švédska, kdy se konečně vydáme také za sněhem a ledem. Je to hodně pěkné svezení na pohled a docela solidní výzva. I když musím se přiznat, že i takový hodně průměrný jezdec, jakým jsem, se cítil o dost lépe mezi závějemi sněhu ve Švédsku než třeba na šotolině v Keni nebo kdekoliv jinde. Dřív jsem měl velice rád Monte Carlo, ale to si u mě letos zejména z grafického hlediska vůbec nešplhlo.

Obzvláště na tratích je totiž hodně vidět, v jaké části vývoje se do jednotlivých dílů připojili. Mnou tolik omílané Švédsko totiž ve zdejším zpracování působí jako zjevení. Je plné detailů, sněhu, závějí a dalších věcí, díky nimž jsem měl ze závodění skvělý pocit. Na druhé straně stojí třeba Itálie, Německo nebo zmíněné Monte Carlo, které už působí opravdu hodně opotřebovaně. Nějaký servis by jim jistě prospěl.

Grafika má to nejlepší již dávno za sebou, takže se připravte na opravdu průměrnou podívanou. Smutné a nudné textury stromů, lidí a zbytku okolí tratě jsou tu běžné. Stejně působí i voda, což je smutné podruhé. Hra mám totiž dynamické počasí, takže docela často prší. A právě na déšť není vůbec hezká podívaná. Skoro jsem si při jízdě v něm připadal, jako kdybych hrál nějakou opravdu hodně starou hru, a ne počin z roku 2022. Přitom třeba částicové efekty prachu po průjezdech jsou ucházející, ale celkový dojem z velice průměrného technického zpracování už nezachrání. Až mi přišlo úsměvné, že WRC Generations nabízí dva obrazové režimy – 2K a 60 FPS nebo 4K a 30 FPS. Nechápu, že tahle věc se nemůže hýbat ve 4K a 60 FPS, ale co už. Rozdíl ve vzhledu minimální, takže byla volba relativně snadná. Navíc v té rychlosti se člověk beztak věnuje něčemu jinému než krajinkám kolem.

Plné ruce volantu je to, oč tady běží. Kdo hrál loni, nebude ničím překvapen, protože jízdní model mi přišel identický. Ani hybridní auta moc svěžího větru nepřinesla. Hlavní novinkou je ukazatel nabití baterie, který by měl motoru notně pomoci k cestě v před a skrze brždění ho budeme doplňovat. Bohužel mi přišlo, že se nic zásadního s plnou baterií na rozdíl od vybité, nedělo. Takže vlk se nažral tím, že tu tahle věc je, ale koza vývojářů zůstala celá.

WRC Generations, respektive jeho vývojáři velice dobře vědí, kde je jejich místo, co se hratelnosti týče. Nejdou do přímého střetu s DiRT Rally, nedej bože Richard Burns Rally, ale také to není taková arkáda, aby ji mohl hrát každý se zavřenýma očima, a přitom byl pořád první. Hra má velice robustní systém nastavení, takže se dá dobře hrát jak na gamepadu, tak samozřejmě na volantu. V obou případech máte radost z každé skvěle projeté zatáčky a pokud skončíte v příkopě, moc dobře vždycky víte, proč tomu tak bylo.

A jak to bude se značkou WRC? Jistě velice netrpělivě se na ni již těší Codemasters, potažmo jejich chlebodárce EA, kteří z ní budou chtít dostat co nejvíce. Třeba dojde k nějaké fúzi, kdy by DiRT Rally oficiální WRC licenci dozajista hodně slušela a fanoušci většího příklonu k simulátorům by mohli být spokojeni. Ale zatím nevíme, jakou cestou se rozhodnou noví majitelé jít, takže si budeme muset počkat na nějaké informace. Do té doby jsou tu ale KT Racing, kteří svými hrami značce špatné jméno rozhodně neudělali, a i když start nebyl nijak skvělý, minimálně poslední dva díly si své místo mezi závodními tituly dozajista získali.