RECENZE: Aliens: Colonial Marines
Publikováno: 14.2.2013, 11:10
Přiřazené štítky
Sociální sítě
O autorovi
Lindy
Je autorem 263 článků
Všichni fanoušci Vetřelčí série jistě očekávali příchod Koloniálních mariňáků na jejich obývákové /pokojové miláčky. Bohužel nám chlapci ze Segy a Gearboxu naznačovali, že to zas až taková bomba nebude. No jak to nakonec dopadlo se dozvíte v naší recenzi. autorem recenze je Lord Rohlík
Sám jsem velkým fanouškem všech filmů s Vetřelcem a tak recenze nebude zcela nezaujatá.
Atmosféra filmů na Vás dýchne hned z titulků na začátku hry a myslím, že první setkání s Vetřelcem také stojí za to. Vlastně atmosféra celé hry je výborná a drží se své předlohy jako klíště. Vetřelci na vás útočí ze všech stran, ze stropu ze stěn i z podlahy, docela nezvyk, ale parádní.
Co hru, ale sráží na kolena je technické zpracování, které je opravdu katastrofální. Vaši kolegové si kliďánko projdou zdí, zaseknou se v půlce úrovně a vy jí tak musíte dokončit sami, nebo Vám klidně vpálí celý zásobník ze své pušku do zad jen proto, že kdesi před Vámi je Vetřelec. Opravdu chlapci, co pracovali na AI by se měli jít podívat, jak to hezky může fungovat v jiných hrách.
Dalším, řekněme, zajímavým místem je samotná grafika, upřímně řečeno jí nemám co vytknout, v té tmě a změti Vetřelců toho stejně moc nenakoukáte, ale Vetřelci i jimi ,,ovládané“ části území vypadají pěkně. Hodnotit lidské vojenské zařízení, které je v barvě Vojenské šedi (nebo je to Myší šeď?) nemá moc cenu, je fádní a nezajímavé a moc tomu nenapomáhají ani občas velmi neostré textury.
Věc za kterou bych chtěl autory pochválit je celkový retro nádech, kdy po lokacích hledáte náboje lékárničky a dokonce i brnění. Ve tmě je vše krásně vidět, protože jsou zvýrazněny a jasně viditelné i z dálky. Krom životu nezbytných (a vetřelcům nebezpečným) věcí najdete samozřejmě dnes již nezbytné sběratelské předměty. A tak se po chodbách řítíte s Vetřelci v zádech a ještě hledáte psí známky, legendární zbraně ( zbraně nějaké postavy z filmu), nebo audio záznamy. Zbytečnost ale potěší.
Jedničku s hvězdičkou by si zasloužil Multiplayer, který je návykový a vyvážený. Krom kooperační kampaně najdete i soupeření kompetitivní. Team deathmatch je asi můj nejoblíbenější mód tedy pokud narazíte na tým sólistů, nemáte proti Vetřelčímu týmu šanci a to je docela k vzteku. Další módy jsou taky nadprůměrně zábavné, ale přeci jen řežba Vetřelců a mariňáků je super.
Kooperační režim, na který je hra zaměřena je zvládnuta skvěle. Můžete si zahrát až se čtyřmi přáteli přes Xbox Live a projít tak celou kampaň. Pro majitele pomalého připojení je zde i možnost split-screenu až pro dva hráče. Kooperace dodává hře nový rozměr a atmosféra se ještě zlepšuje.
Můžete také sledovat video-recenzi od Xko TV:
Verdikt
Nebýt katastrofálního technického zpracování mohlo jít o skvělou hru pro všechny hráče, bohužel jí mohu s klidným svědomím doporučit pouze skalním fanouškům série, kteří prominou nějakou tu chybičku a užijí si hutnou atmosféru. Pro všechny ostatní je tu Dead Space 3.
Recenze: Tales of Kenzera: ZAU
Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...
RECENZE: TopSpin 2K25
Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.
RECENZE: Ready, Steady, Ship!
Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.
RECENZE: Dragon’s Dogma II
Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...
Recenze: Outcast: A New Beginning
„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...
Recenze: Valiant Hearts: Coming Home
Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...
Recenze: The Outlast Trials
Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...
Recenze: Tram Simulator: Urban Transit
Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...
