Recenze: Zoo Tycoon: Ultimate Animal Collection

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3394 článků

Zdá se mi, jako by to bylo včera, co jsem zde na webu, ještě v pozici pouhého čtenáře, četl recenzi na Zoo Tycoon. Onehdy se kradla na mysl otázka, proč vůbec Microsoft vydává verzi pro končící generaci konzolí, když stavění zoo působí dojmem skvělého launch titulu pro tu novou. Bylo by tedy lepší nechat ji výhradně pro Xbox One. I když hodnocení zase takové terno nebylo, měl jsem v plánu si časem postavit vlastní zvířecí ráj. Uběhlo pár let a já mám konečně příležitost stát se malým pánem tvorstva. A protože historie se opakuje, mám tu opět vydání nové konzole a tu samou hru.

Vlastně bych lhal, není to původní Zoo Tycoon, je to Ultimate Animal Collection. Pod tímto označením se nachází vylepšená původní verze, která navíc dostala nový obsah vázaný k Jižní Americe a Austrálii. Je jasné, že vylepšení jsou vztažená zejména ke konzoli Xbox One X, kde si zoologickou zahradu postavíte ve 4K a s podporou HDR. Ta se týká i konzole Xbox One S, na níž se rozlišení zastavilo na běžných 1080p. Zbývající vylepšení už jsou přímo ve hře a já, pokud dovolíte, se jim budu věnovat trochu víc než herním principům. Přeci jen, ty jsou důkladně probrány v původní recenzi.

S dvěma novými kouty naší Země do hry přibylo dalších 91 druhů zvířat, díky čemuž celkový počet zakotvil na dvou stovkách živočichů. Zastoupení našli šelmy, plazy, býložravci, vačnatci nebo dravci a je jen na vás a slávě vaší zoo, které druhy postavíte na odiv. Sponzory a návštěvníky zajímá především variabilita zvířectva. Pokud k původním slonům, medvědům a antilopám přidáte kupříkladu klokany, koaly, alpaky, lenochody nebo anakondu, lidi se pohrnou jak mravenci za kostkou cukru. Fauna z jižní polokoule se sebou přináší i nová místa pro výstavbu, další dekorace, nové výběhy a rozšířené možnosti úpravy.

Tím se dostávám k hlavní herní náplni. Autoři ve hře nechali původní kampaň z roku 2013 a k ní přidali mise z nových kontinentů. Dohromady tři desítky míst mají vyzkoušet to, co jste se naučili v tutoriálu, představit vám kompletní paletu zvířat a vystavit vás všem nástrahám, které správce zoo mohou potkat. Na každou misi je předem stanovený čas, jasně definované rozmístění parku a vytyčené úkoly. K jejich splnění mohou a zpravidla i vedou, různé cesty a brzy zjistíte, že než se o všechno starat sám, je lepší hned z kraje najmout ošetřovatele a údržbáře. Ti se postarají v rámci možností o základní potřeby zvířat a o vybavení zahrady.

Z mého pohledu jsou lepší výzvy, protože veškeré lokace jsou otevřené a cíl je jediný: na volném pozemku a se skromným finančním obnosem vybudovat věhlasnou zoologickou zahradu, v níž se zabydlí předem vytyčený počet druhů. Ono to vypadá strašně jednoduše, nemůže být přeci tak těžké přimět lidi chodit okukovat vzácné živočichy nebo ano? Řekněme, že je to náročné a hra si vyžaduje přemýšlení dopředu. Z počátku není příliš co řešit, protože jsou dostupné jen omezené výběhy, zvířata a většina zázemí musí nejprve projít výzkumem. Moje srdce rozhodlo, že zvířecí království vybuduji na Aljašce s tím, že do zdánlivě nevhodného podnebí dostanu australské vačnatce.

Jenže než medvědy, kolem nichž jsem vybudoval základ zahrady, nahradím klokany, čeká mě víc peripetií než Johna Hammonda při stavbě Jurského parku. Ještě, že v Zoo Tycoon mi návštěvníky nemůže nikdo sežrat. Jako ve většině tycoonů i tady panuje přímá úměra. Čím více zvířat máte, tím náročnější je jejich chov. Ovšem bez zvyšujícího se počtu atrakcí a výběhů, nebude narůstat návštěvnost. Stoupající počet čumilů si pak žádá náročnější zábavu, větší pokrytí občerstvení, odpadkových košů atd. Zvířecí páry ocení chovné stanice a pamatovat je třeba i na reklamy a nastavené ceny. Pro začátek není špatné dát vstupné nízké nebo udělat akci, kdy necháte vstup na omezenou dobu zdarma. Se stoupajícím renomé a počtem odemčených druhů je pak možné začít návštěvníky pořádně dojit.

Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost úkolům. Nejenom, že mohou být lehkým předmětem přivýdělku (fotografování, léčení exemplářů z jiných zoo, vypouštění do volné přírody), ale jejich ignorování vám může pěkně zavařit. Zahradu navštěvují i inspektoři a pakliže shledají, že se zvířátku nedaří dobře, mohou vám ho sebrat. Pak jsou tu stánky s občerstvením, k nimž není špatné tu a tam zavést zásoby nebo mrňata, která rodiče protáhnou celou zahradou, jen aby viděla krmení slonů, interakci s opicemi a sprchování hrochů. Jestli se bojíte, že starost o desítky druhů nezvládnete ani s pomocí podřízených, sežeňte si kamarády. Hrát s vámi mohou až další 3, a to jak od píky, tak v již započaté hře.

Nejlepším a zároveň posledním režimem by měl být sandbox. Záměrně píši „měl by“, protože já v něm zalíbení nenašel. Jeho největší předností je neomezený rozpočet a vysoká úroveň slávy, díky níž nemusíte řešit pozvolné odemykání druhů, výběhů a dekorací. Možnost stavět okamžitě cokoli vás napadne je skvělá, ale hraní tím ztratí část poutavosti. Ve chvíli, kdy nemáte před sebou strašáka v podobě omezených možností, se Zoo Tycoon mění jen na přehlídku skvěle vymodelovaných živočichů. Navíc si vysněnou zoologickou zahradu můžete postavit jen v lokacích, které jste otevřeli v kampani. V případě, že jste nehráli výzvy, budete postrádat řadu dekorací, které ovšem pro hraní nejsou důležité.

Ačkoli hra dokáže zaujmout i dneska a vylepšení nejsou vůbec zanedbatelná, nemůžu ignorovat celou řadu nedostatků. Tak předně personalizace zoologické není žádná hitparáda. Můžete měnit stromy, cesty, lavičky, ploty či skály a výběhy ozdobit kameny, totemy nebo jinými přírodními prvky. Nicméně samotné výběhy mají jasně stanovený tvar a rozložení. Chcete mít vodopád uprostřed? Smůla. Nelíbí se vám, že krmení je až příliš blízko ohrad? Smiřte se s tím. Jednotvárné jsou i zábrany kolem výběhů, takže je úplně jedno, jestli se za nízkým plotem pasou lamy nebo pobíhají lvi. Všechna zvířata jsou samozřejmě ukázněná, a tak je ani nenapadne opustit svá prostředí.

V životě zvířat sice plyne čas svým tempem, během něhož se vyvíjejí, střídání dne s nocí se ovšem nedočkáte. Přitom po západu slunce, by se daly mnohem lépe využít expozice ptáků a návštěvníci by mohli obdivovat i jiné druhy, které přes den nejsou běžně aktivní. Vy byste potom klidnější režim využili ke kontrole parku a drobným vylepšením. Logicky pak není k dispozici ani počasí, takže vaše zoo nikdy nepozná déšť, sníh nebo poryvy větru. Jde o zdánlivé drobnosti, nad kterými jsem přemýšlel už po pár hodinách. Ve výsledku vám nebo vašim dětem nemusí vůbec překážet, a naopak za ně budete vděční. Za co už ale rozhodně ne, tak za umělou inteligenci.

Úkoly jsou časově omezené, tudíž rychlé rozhodování, skvělá orientace po parku a spolupráce AI je klíčem k jejich splnění. Že přemlouváte několik desítek vteřin zvířata, aby se s vámi pustila do interakce, by se ještě dalo považovat za plus, protože i ta skutečná mohou být tvrdohlavá a lehce vámi pohrdat. Smutnější je, že ještě hůře na tom je přesun zvířat. Veškerá manipulace s většími živočichy (netýká se např. hadů, ptakopysků apod.) probíhá skrze vrtulník, a to i v rámci zahrady, třebaže je nový výběh vzdálený, co by lama plivla. A jak časem zjistíte, pilot rozhodně nikam nepospíchá.

 

Během mého hraní tak došlo hned k několika kuriózním situacím. Mravenečník, který se měl u mě chvíli zotavovat, byl po nabrání sil navrácen, ovšem pouze papírově. Dostal jsem odměnu, hra v notifikaci oznámila splněný úkol a? Zvířátko u mě veselo pobíhalo ještě dalších 10 minut. To by ještě nebylo to nejhorší, jako když vás doprava vyšplouchne úplně. Zakoupil jsem největší výběh pro medvědy a adoptoval do něj hned čtyři jedince, což proběhlo v pořádku. Nicméně ten původní, kde medvědí pár dosáhl úrovně 15, měl být zrušen, protože jsem šelmy nechal vypustit do volné přírody. Výsledek? Ani po hodině pro ně nikdo nepřiletěl. Teoreticky u mě tyto dva medvědi nejsou, prakticky mám jejich výběh i je doteď a v jeho středu logo heliportu, což signalizuje přílet vrtulníku.

A protože recenze rád zakončuji pozitivně, pochválím hudbu a zpracování zvířat. Opravdu hodně se mi líbí rozdílné hudební motivy jednotlivých výběhů. Připomínají staré filmy z mého dětství a jsem jim vděčný, že jsem si díky nim vzpomněl na Volání divočiny, Daktari nebo na Sheenu ztvárněnou Tanyou Roberts. Na konzoli Xbox One X musí být zvířata opravdu překrásná, protože už i na původním Xboxu One vypadají opravdu dobře. Autoři si vyhráli i s animacemi, takže jim věříte každý pohyb. Vyznavači lokalizovaných titulů přijdou i tentokrát zkrátka, protože čeština chybí. Při hraní se bez ní díky lehkým textům a ikonkám obejdou téměř všichni, ale v encyklopedii druhů by nebyla úplně k zahození.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nová konzole vrátila na světlo světa vylepšený Zoo Tycoon a já opravdu nevím, jak se s jeho hodnocením vypořádat. Malý Chaos ve mně by chtěl dát plný počet, protože výběr zvířat, herní možnosti a náplň ho naprosto pohltily. Nechtěl se odtrhnout a netrpělivě čekal na další úroveň zoologické zahrady, aby mohl postavit další výběh. Dospělý Chaos ovšem není schopný přehlédnout nevyužitý potenciál žánru, chyby v umělé inteligenci a lehce nudnou kampaň. Logicky tak jdu někde mezi jako hráč, pro kterého je Ultimate Animal Collection prvním seznámením se Zoo Tycoonem.
06. 12. 2025 • Michael Chrobok0

RECENZE: Syberia Remastered

Přiznám se bez mučení – původní Syberii jsem nikdy nehrál, a i když jsem se do tohoto velkého restu chtěl vždy pustit, klasické pojetí adventur mi příliš nevoní. Poslední přídavek do série s podtitulem The World Before mě ale pozitivně překvapil a já si jeho hraní velmi užil, tudíž jsem uvítal možnost vyzkoušet nedávno vydaný remaster první hry ze série od zesnulého Benoît Sokala.

»
05. 12. 2025 • Mirek Rangl0

RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7

Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.

»
03. 12. 2025 • Pavel Dandy0

Recenze: Rennsport

Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.

»
27. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Dave the Diver

Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...

»
24. 11. 2025 • Karel Mlady0

Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou

Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.

»
22. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Yooka-Replaylee

Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...

»
12. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Little Nightmares III

Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.

»
10. 11. 2025 • Jiří Majer0

RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC

Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.

»