RECENZE: Crash Bandicoot N.Sane Trilogy

Publikováno: 3.7.2018, 12:24

Sociální sítě

O autorovi

Lindy

Lindy

Je autorem 263 článků

Miluji hry a to všech kategorií. Málo her ovšem dohraji do konce. Spíše mě baví objevovat a testovat nové věci. Jsem velký fanda hokeje a zejména NHL.

Kolekce Crash Bandicoot N.Sane Trilogy konečně dorazila na Xbox One a samozřejmě také ve 4K na Xbox One X. Oblíbený vačnatec je tedy zpět a hned na úvod je třeba říct, že čekání stálo za to.

Za remastery her Crash Bandicoot, Crash Bandicoot 2: Cortex Strikes Back a Crash Bandicoot: Warped, a tedy i za celou kolekcí, stojí studio Vicarious Visions, které odvedlo opravdu poctivou práci. Vzali to totiž od podlahy, i když vesměs jen po vizuální stránce, takže samotné jádro hry zůstalo nedotčeno. Ačkoliv tedy hra působí moderně a hravě obstojí proti současným titulům, pořád se hraje stejně, což je jen a jen dobře. Ačkoliv občas nám ovládání přišlo trochu tuhé, ale to může být především tím, že už jsme starší a reflexy našeho mládí už jsou dávno v tahu.

Pojďme si ale hru trochu více rozebrat. Jak už jsme zmínili, trilogie je opravdu nádherná. Od úvodní animace, v níž je Crash doslova napcán do stroje, aby odpovídal dnešním standardům, po špičkově odvedenou prezentaci, což se týče především rozdělení her a orientace v nabídce. Textury, nasvícení, animace, stínování a nespočet dalších detailů spolu s krásnými prostředími jsou jasným důkazem, že studio tenhle remaster dělalo s láskou. Navíc přihodili i předělanou hudbu a nějakou vlastní, aby vše znělo dnešním uším. Celá kolekce zkrátka působí svěže a vůbec si nebudete přidat, že hrajete 20 let staré tituly, i když nostalgie je mocná čarodějka.

V případě ovládání sice tehdy nefrčely analogové páčky, ale stále byly možností, což může znít zvláště, jelikož dnes si bez páček konzolové hraní neumíme představit. Přesto se Crash ovládá parádně a řekli bychom, že i hře páčky více sedí, takže byste tentokrát neměli rozbít tolik ovladačů :-). Přestože je ovládání poměrně přesné, což musí být, jelikož hra je stejně nemilosrdná jako tehdy, přece jen občas působí trochu pomaleji vzhledem k původnímu kódu hry, ale to už je o zvyku. Jen to A pro skok nemačkejte příliš silně :-).

Když už jsme zmínili obtížnost, na chvíli se u ní pozastavíme. Jak si možná pamatujete, obtížnost se dosti liší dle samotných her. První titul je ze začátku v pohodě. Hravě překonáte prvních pár úrovní, ale pak na vás hra uhodí. Narazíte na úroveň, kterou budete hrát pořád dokola, a pokořit ji vám dá zabrat. A že hra chyby neodpouští, to asi víte. Věrný Aku Aku vás pochopitelně ochrání jen jednou či dvakrát, než o něj definitivní přijdete a pak už není prostor na chyby, alespoň do dalšího záchytného bodu. Narazíte i na úrovně typizované jako tradiční plošinovky, kdy jste neustále pod palbou nepřátel a překážek všeho druhu, takže si ani pak nevydechnete.

Obtížnost se zkrátka stupňuje. Ačkoliv bychom řekli, že s dalšími hrami pak mírně klesá, zvláště Warped nám vždy přišel snazší, rozhodně se zapotíte. Jistá frustrace je tedy na místě, ale předpokládáme, že většina z vás dobře ví, do čeho jde. Jako kompenzaci určitě přijmete opravdu nádherné úrovně, které vyvolávají řadu vzpomínek, ať už je to vidlákov či čínská zeď z Warped, nebo kluzká jízda ve sněžné úrovni z Cortex Strikes Back. Tady je na místě vyseknout původním autorům z Naughty Dog poklonu za parádní design úrovní, mezi nimiž neschází ani podmořská návštěva či pronásledování obří zvěří s obrácenou kamerou.

I když se mezi vámi určitě najde pár jedinců, kteří žádnou z původních her nehráli, připravte se na skvělý zážitek. Samotná hratelnost je totiž naprosto banální. Kromě skákání přes překážky a likvidaci nepřátel stylovými otočkami, budete také rozbíjet bedny s vzácnými jablky, kdy stovka jablíček vám přihodí jeden život navíc. Řada úrovní skrývá navíc bonusové úseky, které stojí za vyzkoušení, abyste získali vzácné životy. Pokud by vám náhodou došli, žádná tragédie to není, jen danou úroveň začnete od začátku. Ne vždy také půjdete po svých, takže usednete třeba na motorku či tygříka, a tentokrát můžete za svou mladší sestru Coco hrát daleko častěji. Jako dodatečná výzva vám poslouží možnost sbírat diamanty za rozbití všech beden v úrovni či splnění úrovně v určitém čase. Zkrátka plošinovka jak vyšitá.

P. S. Kdo pamatuje slovenský pořad Maxihra? 🙂

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Nesmírně nás těší, že jsme si konečně i na Xbox One mohli zahrát Crash Bandicoot N.Sane Trilogy. Jedná se o poctivě odvedený remaster, který zachovává ducha původních her, ale přitom vypadá naprosto fantasticky. Přesto může být obtížnost pro dnešní hráče příliš, ale snad se otrkají a překonají i ovládání a taktéž nemilosrdnost některých úrovní. Tohle je zkrátka povinnost pro každého. Zvláště pro fanoušky, na které kolekce cílí. Tady totiž vydavatel naprosto jasně hraje na nostalgickou notu a sakra mu to vychází.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»