Recenze: MXGP 2019

Autor: Lindy Publikováno: 27.8.2019, 11:01

Publikováno: 27.8.2019, 11:01

Sociální sítě

O autorovi

Lindy

Lindy

Je autorem 263 článků

Miluji hry a to všech kategorií. Málo her ovšem dohraji do konce. Spíše mě baví objevovat a testovat nové věci. Jsem velký fanda hokeje a zejména NHL.

Poslední díla od Milestone dostala od redakce pozitivní hodnocení. Vývojáři motocyklových závodů začali konečně posouvat hry kupředu. I když se při tom poohlíželi u konkurence a kde jen mohli. Dalo se tedy čekat, že MXGP půjde v podobném duchu. Tedy, že pozvedne umělou inteligenci, rozšíří kariéru a upraví jízdní model.

Nic z toho se bohužel nestalo. Nemalujme si ideály o dalším zdařilém pokračování. Dokonce i na poměry studiové tvorby je novinka hodně zdrženlivá. Grafikou rozhraní hodně kopíruje MX vs ATV All Out. A nejen tou. Celý nový režim Playground není nic jiného než zmenšenina domovské mapy téže hry. Zatímco u loňského titulu šlo o to nejlepší z nabídky, MXGP 2019 jen črtá potenciál.

Mapa je poměrně malá. Tři vložené okruhy až příliš podobné a výzvy s trialy jen dokazují, že lokalita nemá potřebný rozměr. Možnost tvořit vlastní trasy je sympatická. Dvacet volitelných checkpointů není mnoho, ale víc jich ani není třeba. Odměny za závody a časovky jsou stejné napříč celou hrou. Tudíž i tady získáváte XP a in-game měnu.

Co s tím prozradí úprava závodníka. Jak už bývá zvykem, jezdec má doplňky kosmetické, motorka z půli funkční. Váš vysněný stroj poměrně brzy zdobí nový výfuk, brzdy, tlumiče, kola a pneumatiky. Pak máte ultimátní mašinu, se kterou v dané třídě nemáte konkurenci. A protože vidina toho nejlepšího je jedinou pohnutkou k postupu, příliš brzy přicházíte o touhu hrát.

Kariéra zastoupená režimem Season je sestupem do nízkonákladové tvorby minulého desetiletí. Není v ní absolutně nic, co by hnalo hratelnost kupředu. Buď závodíte sami za sebe nebo za tým. Rozdíl je pouze v tom, že v druhém případě jedete s týmovou motorkou. Oproti poslednímu MotoGP jde o pouhý stín toho, čeho jsou autoři schopní.

Bez řádné kariéry se špatně hodnotí průběh šampionátu. Tratě podléhají licencím a zpracování je pěkné. Dokonce i graficky. A to je co říct. Veškerou pozornost si přesto loupí prvek, na němž často skončí vaše tvář. Terén má vylepšenou deformaci. Natolik, že každé kolo znamená kompletní změnu způsobu jízdy. Žlaby od pneumatik se prohlubují, překrývají a pozvolna plní vodou. To je přesně ten pravý krok kupředu, který hra potřebuje ve všech směrech.

Možná napřesrok. Letos už nic nového nečekejte. Umělá inteligence je mnohem horší než v případě Ride 3, Monster Energy Supercross 2 a MotoGP 19. Jezdci nadále jezdí bezohledně. To není nic nového. Bohužel v průběhu závodu jejich dravost opadá natolik, že v posledním kole téměř zastaví. Raději tedy volte skutečné protivníky v online multiplayeru.

Komunita je ostatně vděčnou součástí hry. Výtvory z editoru tratí a potisky motocyklů lze sdílet online. Tratě mají globální žebříčky a řazení dle filtrů. Kdyby pro stavbu bylo více míst, než jen dvě, komunitní část hry by patrně převzala důležitost. Že má hra zvučný soundtrack či plynulý chod, by mělo být samozřejmosti. Stejně tak široká paleta animací nebo licencované obličeje jezdců. Ty, na rozdíl od předešle jmenovaných, v nabídce ale nejsou.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Tak tyhle motorky srdce hráčů nezískají. Po všech stránkách průměrná hra, která si patrně odnesla černého Petra vývoje. Snaha o posun je promítnuta jen do terénu. A to s precizností a nadšením. Zbytek působí jako soubor studiových standardů, které Milestone dokáže sypat na počkání. Ano, MXGP 2019 je lepší než MX vs ATV. Ale to není velká výhra.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»