
RECENZE: Gotham Knights
Asi se všichni shodneme, že Batman: Arkham Asylum se řadí mezi mistrovské kousky herního průmyslu. Jednalo se o skvělou adaptaci Temného rytíře, která nabídla spoustu inovací z hlediska hratelnosti i poutavý příběh, který se celý odehrával v relativně menším ústavu pro nejhorší zločince Gotham City. Následující díly byly taktéž vydařené, ovšem už nikdy nedosáhly kultovního statusu jako první hra a neustále pokusy o oslovení co největšího počtu hráčů nás dovedly až k novince Gotham Knights. Akční RPG s otevřeným světem a podporou kooperace nezní vyloženě špatně, jak si s kamarády zahrát na superhrdiny, ovšem pokulhává svou snahou vyrovnat se ostatním hrám a jejím trendům.

Svět Batmana je natolik pestrý a zajímavý, že v této části toho není moc co pokazit. Gotham Knights tak hned zkraje zaujme skutečností, že Batman je mrtev a čtveřice jeho chráněnců, tedy Robin, Batgirl, Nightwing a Red Hood) se stávají jeho nástupci, aby udrželi obyvatele města v bezpečí. Pochopitelně narazíte na známé i z řad padouchů, ať už to bude sličná Harley Quinn či třeba upovídaný Tučňák. Nicméně tihle vás spíše jen poškádlí, protože úhlavními nemesis v tomto případě jsou tajemné organizace v podobě zkorumpovaného Sovího soudu a temné Ligy stínů.

Ačkoli si tak fanoušci DC přijdou na své, ať už z hlediska postav, které se zmítají mezi vinou a zármutkem, či nespočtu různých odkazů, kterými je svět hry prošpikován, Gotham Knights nadále trpí slabší výpravou stejně jako v případě Batman: Arkham Origins. Příběh totiž působí tak nějak nadbytečně a bohužel nedosahuje kvalit trilogie Arkham od Rocksteady. Ovšem už dost o zápletce či jejích hrdinech, pojďme se podívat na zoubek hratelnosti.

Hra pochopitelně disponuje otevřeným světem, což je jeden z dnešních trendů a zaplněn vedlejším obsahem, ačkoliv slůvko nepovinným bohužel nemůžeme použít. To je právě největším problém Gotham Knights, která pochopitelně disponuje i RPG mechanismy, které jste za posledních několik let mohli vidět v nespočtu her. Ať chcete pokračovat ve vyšetřování Sovího soudu nebo získat možnost plachtit napříč městem, musíte vyslechnout některé konkrétní zločince či zabránit dostatku menších zločinů. Zkrátka jste nuceni plnit nudné úkoly, než můžete zásadně pokročit v hlavních misích.

RPG mechanismy pak mají svou roli spíše z hlediska úprav postav. Jednak mezi čtveřicí hrdinů můžete volně přepínat a taktéž lze vylepšovat jejich schopnosti, měnit oblečky a vyrábět vybavení. Každá postava pak má jedinečné dovednosti, které můžete použít, jakmile se během boje naplní speciální ukazatel. Například Red Hood tak vylepší své zbraně o záhadnou energii, zatímco Robin za sebou zanechává holografické návnady. Tyto speciální dovednosti rozhodně stojí za pozornost, protože jinak je čtveřice navzdory stylu boje zaměnitelná. Když totiž nevyužíváte zmíněné talenty, máte postavy v kápy, které vám splývají, jelikož lehké, těžké i vzdálené útoky působí stejně. Souboje jsou pak ucházející a vesměs neschází jim plynulost ze série Arkham, ačkoliv protiútok tady nahrazuje úskok, což ubírá na tempu akce.

Gotham Knights pak alespoň vyniká po stránce hlavních příběhových misí. Například za Batgirl naskenuje indicie v laboratoři a za pomocí logiky přijdete na řešení. Poté zbijete pár padouchů a jede se dál, což připomíná právě předchozí trilogii. Mnoho hlavních misí hra sice nenabízí, ale jsou dlouhé a trochu připomínají dungeony, na které jsme zvyklí z tradičních fantasy RPG. Jak už jsme zmínili, hra nabízí online kooperaci pro dva hráče, což v zásadě nic nemění, ale můžete si tuhle záležitost alespoň užít s kamarádem.

Po technické stránce pak hra vypadá skvěle a nenarazili jsme na žádné problémy. Občas souboje či animace působí trochu loudavě, ale to bude spíše v samotné hře, než že by za to mohlo proklamovaných 30 FPS, které líní vývojáři svádějí na Xbox Series S. Vizuální pojetí je pak barvitější a světelnější než série Arkham, ale přesto Gotham Knights mají své kouzlo. Totéž platí o čtveřici hrdinů, a to i navzdory tomu, že jim zajišťuje stále lepší vybavení. Hudebnímu doprovodu pak není co vytknout a celý balíček zkrátka působí dojmem, že se dočkáte žádané porce superhrdinského dobrodružství.
Verdikt
Vývojáři Gotham Knights asi nejvíce selhali v tom, že do své hry chtěli narvat co nejvíce současných trendů, ať už je to otevřený svět, kooperace anebo třeba craftování. S největší pravděpodobností byli pod nátlakem vydavatele, ale přesto se jim povedlo vytvořit poměrně zábavnou hru, která fanoušky série Batman Arkham potěší, ale asi úplně neuspokojí.| Režim koooperace | Opakující se vedlejší mise |
| Potěší fanoušky Batmana | Zbytečné RPG mechanismy |
| Speciální dovednosti postav | Málo odlišné souboje |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.































