Recenze: MindSeize

Autor: japo Publikováno: 29.9.2024, 15:58

Publikováno: 29.9.2024, 15:58

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 21 článků

Kvalitních her speciálního plošinovkového žánru „Metroidvania“ není nikdy dost, takže můžeme být rádi, že je na nás vývojáři chrlí i v moderní době. Koncept 2D plošinovky s drobnými rpg prvky v podobě vylepšování postavy a zbraní, nápaditým designem levelů a rozmanitými nepřáteli s třešničkou na dortu v podobě vychytaných boss fightů, jak se zdá, má stále co říci i modernímu hráči. Dovolím-li si lehce sklouznut k obvyklému videohernímu recenznímu klišé, tak tvůrci Mindseize, finští Kamina Dimension, se jali inspirovat v několika pilířích žánru – samotném Metoridu a dále v povedené japonské plošinovce Mega Man Zero. Ostatně není divu – samotný základ herní mechaniky/pohyb postavy by asi bylo zbytečně vymýšlet od píky a zmíněné hry patří k úspěšným základům žánru semi-moderních 2D plošinovek.

Příběh Mindseize není nijak spektakulární, ale slouží dobře tomu, aby hra, byť je to „pouze“ plošinovka, nepůsobila ploše a prázdně. Úvodní scéna představuje hlavního hrdinu, soukromého vyšetřovatele M.C. Foxe, který se dostal na stopu zlotřilé kriminální organizace The Ascended. Při konfrontaci s bossem této organizace dojde k tragédii – mysl jeho dcery je polapena a hlavní hrdina je zmrzačen a následně odkázán na vozík. Fox se musí pomstít – s pomocí jeho týmu se jeho mysl přenese do robotického těla. Dobrodružství a cesta za pomstou může začít.

Odlišně od většiny Metroidvanii není svět Mindseize tvořen jednou obrovskou mapou, kterou postupně odemykáte, ale po dokončení mise přelétáváte na jinou planetu. Každá planeta má odlišný biom. Hra vyžaduje, ostatně jako snad každá Metroidvanie, určitou míru backtrackingu v souvislosti s odemykáním nových schopností (dash, double jump, wall jump – klasika). Herní mechanika, jak jsem již psal, nepřináší žádné velké revoluce, na druhou stranu hra se hraje velice dobře – ať již se jedná o základní 2D platforming, či pak pokročilejší mechaniky, jako dash útoky apod. K dispozici máte od začátku jak útoky na blízko, tak i na dálku. Obojí jde samozřejmě upgradovat (speciální útoky) , stejně jako jde časem najít lepší zbraně. Další úrovní jakéholiv útoku je pak vylepšený útok, který vyžaduje dobitou „energii“ (zelený bar) alespoň na padesát procent. Vylepšený útok staminu spotřebovává, takže je potřeba jí neustále dobíjet zásahy do těl nepřátel.

Co je zcela zásadní na hře takového typu? Aby přinášela hráči přiměřeně tuhou výzvu, která se pomalu ale jistě stupňuje do takové míry, že pokoření určitých úseků se stává posedlostí, kdy nejdete spát dokud neuděláte třeba na po padesáté toho bosse. A to se Meindseize daří – level design je opravdu chytrý a tvůrci nasazují opravdu všechny nástroje, aby ve vás tento pocit vyvolali. Někdy je opravdu potřeba se určité úseky namemorovat, k jejich úspěšnému projití. Nejde tedy jen o pokoření poměrně slušného spektra nepřátel, kdy musíte často najít jejich slabiny a attack pattern, ale i o přesné časování přeskoků při wall jumpech na mizející plošinky a další chuťovky. Hra na druhou stranu nehraje nefér – stále se to dá uhrát, ale musíte se snažit. A tak by to mělo být. Jako nástroj proti přílišné frustraci hra nabízí velmi rozumně rozeseté save pointy, a to jak četností, tak jejich umístěním před obtížnými sekvencemi.

Mohu li něco vypíchnout na Meindseize, tak je to jednoznačně grafická podoba a souboje s bossy. Graficky je hra nádherná – scrolling herních obrazovek obsahuje kromě vícečetných pozadí i stínové popředí v outdoorových i indoor scénách, NPC postavičky i rozmanití nepřátelé jsou velmi nápaditě vykresleni a animovány, a obecně občas vyrazí dech krásnými scenériemi z prostředí cizích planet. Samozřejmostí je plné 4K rozlišení a to včetně podpory vyššího snímkování než 60 FPS – bohužel má starší TV podporuje 120Hz pouze ve FullHD, ale pro vyzkoušení jsem si to zahrál v nižším rozlišení a hra je opravdu ve vyšší snímkovací frekvenci ještě o něco responsivnější – je to však pouze mírný příjemný bonus zejména pro majitele 4K 120Hz TV. Zvukový doporovod v podobě syntetické hudby se ke hře výborně hodí a do puntíku jí skvěle podkresluje.

Souboje s bossy jsou samozřejmě pro každou Metroidvanii klíčové – pokud se vás někdo po letech zeptá, na co si ze hry pamatujete, nejspíše to bude nějaký tuhý a nápaditý Boss Fight. Nejinak je tomu zde – i první bossové ve hře vyžadují jasné pochopení jejich systému útoků i obrany. To ovšem nestačí, neboť po úbytku určitého úseku energie se attack patern zásadně mění v daleko agresivnější. Často však ne jednou, ale i vícekrát za souboj! Taktiku je tedy často třeba rychle změnit až třikrát. Samotná obrana bosse ale nezhranuje pouze jeho samotné fyzické útoky či speciální schopnosti, ale také chytré využití okolního prostředí. Porazit takového bosse obvykle nejde na první pokus, ale zato když se to finálně povede, úspěch přinese velké uspokojení – odhlédnu li od obvyklé herní odměny v podobě získané speciální schopnosti.

Co by se Mindseize dalo vytknout? Ani nevím – snad že konkurence v tomto žánru je velká a existují i hry, které dost možná o nějaký ten chlup Mindseize překonávají, například Axiom Verge 2. Je ale vidět, že finští indie developeři Kamina Dimension dělali hru rozhodně s láskou a velkým citem pro detail. Hru za aktuálních 489 Kč lze pouze doporučit, zejména pokud máte rádi Metroidvanie. Kdo nechce za hru platit, může si nejdříve zkusit i demoverzi.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Velmi povedená 2D plošinovka, s vyváženou hratelností, s nádhernou grafikou a kvalitním synth-soundtrackem, s povedeným level designem a perfektními bossfighty, nabídne solidní, ale vyrovnanou hráčskou výzvu
09. 06. 2026 • Mirek Rangl0

RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight

Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.

»
14. 05. 2026 • Michael Chrobok0

RECENZE: Forza Horizon 6

Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....

»
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»