Xboxweb.cz

Hraní dlouholetých herních sérií je jako manželství – trvá opravdu dlouho a jsme spolu v nemoci i ve zdraví, dokud nás smrt nerozdělí. Je to o kompromisu, toleranci a dalších věcech typických pro partnerský život, jenom se to vztahuje na něco nehmotného, ale přitom stejně intenzivního. Však některé herní série jsou s námi déle, než naše manželky či manželé. A přesně tahle definice se mi navíc krásně hodí jako příměr pro sérii Battlefield.

Pohled do historie říká, že je tu s námi od roku 2002, kdy vyšel Battlefield 1942. Celkový počet dílů se pak liší podle způsobu, jakým je budeme počítat. Pokud vezmeme v potaz všechno, co doposavad vyšlo, dostaneme se na velice zajímavé číslo 22, jež obsahuje všechny odbočky, spinoffy a další podobné věci. Pokud se zaměříme čistě na hlavní série, opravdu se dostane k číslovce šest, kterou do bitvy hrdě nese nejnovější díl.

Po všech pokusech a snahách udělat z Battlefieldu úplně jinou sérii, a hlavně po průseru před čtyřmi lety s názvem Battlefield 2042 (byť musím uznat, že po všech úpravách a změnách nakonec nešlo o úplně špatný díl), nějakou chytrou hlavu napadlo se vrátit k tomu, co dřív fungovalo. Důraz na poměrně realistickou vojenskou akci s prvky taktiky a destrukce. Kdo hrál Bad Company nebo Battlefield 3 ví úplně přesně, kam mířím, protože to je ten podle mě základ, na kterém bylo vhodné stavět. Ovšem některé věci musely ustoupit modernímu zpracování, ale naštěstí nejde o ty nejdůležitější prvky hratelnosti.

Už multiplayerová betaverze ukázala, že tohle bude fungovat, a dle velkého množství předobjednávek udělala na hráče dojem. Musím podotknout, že zcela oprávněně, protože i mě beta příjemně překvapila a ke hraní plné verze jsem přistupoval s jistou dávkou optimismu. A dobře jsem udělal, protože výsledek je přesně takový, jaký jsem tak nějak očekával, byť někdo může namítnout, že ne všechno je takové, jako čekal.

Tou největší změnou je ubrání, respektive sjednocení medika a supporta do jedné role. Díky tomu může support nově jak doplňovat munici, tak se starat o padlé spolubojovníky. To sice nově může každý voják, ale běžnému to trvá o něco déle než právě supportovi. Zajímavostí také je možnost raněného nejdříve odtáhnout někam za roh mimo hlavní vřavu a tam se mu věnovat. Uvidíme, jestli se to mezi hráči nějak víc uchytí.

Další, za mě skvělou novinkou, je zrušení rozdělní zbraní podle tříd. Až na pár výjimek si každý může vybrat tu správnou zbraň do svého herního stylu a je přitom jedno, jakou třídu si k tomu vybere. Ovšem ne všechny vymoženosti dohromady fungují, takže třeba assault se sniperkou sice může střílet a být dobrý jako sniper, ale nemůže označovat spatřené nepřátele a získávat za to body. Za sebe pak mohu říct, že pomalejší progress získávání zbraní a vybavení beru jako pozitivum, i když mnohým to vadí. Fakt je ale ten, že multiplayer není záležitostí na týden, takže ať si všichni ty lepší kousky řádně zaslouží.

Střelba ze zbraní je jedním slovem paráda a u střílečky bych řekl, že jde o dost zásadní věc. Bylo přitom jedno, jaký kousek jsem vzal do ruky. Všechny skvěle fungovaly, měly čitelný zpětný ráz a chování. Dalším tématem, kde jdu proti proudu, jsou diskutované brokovnice. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale konečně hra, kde má brokovnice odpovídající sílu a vlastnosti. Ano, pokud potkám týpka s brokovnicí na pět metrů, tak prostě umřu na jednu ránu, to je fakt. A vzhledem k tomu, jaké je složení map, je vcelku logické, že se s ní hraje v o trochu větší míře.

Doby, kdy jsem v rámci Conqeustu jel autem třeba dvě minuty po mapě na vzdálený bod a nikoho nepotkal, jsou nejspíš nenávratně pryč. Musím přiznat, že jsem za to vlastně rád, protože díky tomu je akce podstatně intenzivnější a může se přelévat různě po mapě, samozřejmě v závislosti na zvoleném herním režimu. Mapy jsou teď velké tak nějak akorát.

Jejich zpracování je navíc parádní, ať už se bavíme o předělané klasice Firestorm nebo novinkách z Gibraltaru, New Yorku nebo Egypta. Každá má něco do sebe a mají různá tempa, takže ve výsledku se dá hrát s rozvahou a není potřeba lítat sem a tam. Ovšem kdo takovou potřebu má, hra mu v tom rozhodně nebrání. Map se týká také destrukce. Funguje skvěle, a hlavně není přehnaná, čehož jsem se z počátku trochu bál. Asi každý už viděl, jak se tankem nebo obyčejným RPG dají dělat krásné díry do stěn a posvítit si tak na schované nepřátele, nebo něco zbořit. Naživo je to ještě větší paráda.

Vozidla opět nechybí a je jich tak akorát úměrně ke každé mapě. Musím se přiznat, že radši zůstávám při zemi, protože řízení vrtulníků nebo nedej bože stíhaček není v mém podání něco, co by mělo týmu pomoct. Pevně věřím tomu, že tomu třeba časem bude jinak, ale trénovat je třeba obezřetně.

Grafická a technická stránka multiplayeru je na hodně vysoké úrovni vlastně od prvního dne a je vidět, že betaverze splnily svůj účel. Na hru je krásný pohled a k tomu se všechno hýbe pěkně plynule bez nějakých zásadních bugů. Občas se sice objeví nějaký fajn glitch, jako třeba ten se žebříky, ale to jsou všechno věci, co se dají snadno opravit. Jinak nic nekazí dojem z každé bitvy a všechno umocňuje skvělá optimalizace, díky níž hra nejen dobře vypadá, ale také má dostatek FPS ke svému pohybu.

Multiplayer dle mého rozhodně splnil očekávání, jaká do něj hráči vkládali. Není to barevná šílenost, jako konkurenční Call of Duty, která má už skoro blíž k Fortnitu, jak seriózní vojenské akci. Nabízí různé kombinace tříd a zbraní, odemykání novinek nějakou chvíli vydrží a všechno to vypadá a hýbe se opravdu skvěle. Výborný dojem podtrhuje všudypřítomná destrukce a bitevní vřava, jež dohromady tvoří skvělou atmosféru pro všechny zájemce o intenzivní akční zážitek.

Tím ale naše recenze nekončí, protože se neopakuje situace jako v úvodu zmíněném BF 2042. Battlefield 6 přináší plnohodnotnou kampaň pojednávající o boji jednotek NATO proti teroristické organizaci Pax Armata. Potěšilo mě, že až na pár okamžiků jdeme z akce do akce, kdy se náboji a výbušninami rozhodně nešetří. Nechybí ani nezbytná stealth pasáž, bez které bych se v pohodě obešel a obligátní záchrana amerického prezidenta. Okamžiků, na které budu vzpomínat je až nečekaně hodně, což mě k délce kampaně příjemně překvapilo.

Samozřejmostí je stejně skvělá destrukce a její využití jako v multiplayeru a také si v rámci kampaně vyzkoušíme hromadu zbraní, což se pro multiplayer určitěbude hodit. Bohužel, největším neduhem kampaně není „céčkový“ příběh nebo občasné chybky, ale hloupoučká AI nepřátel. Většinu hry prostě nabíhají do našich mířidel a my je kosíme jako kačky na střelnici. Nicméně si myslím, že kampaň je fajn doplňkem celé hry a že do ní zkrátka patří. I když kupovat si nový Battlefield jenom kvůli ní asi nikdo nebude.

Co mělo být řečeno, řečeno bylo, takže je jasné, že nový Battlefield 6 splnil očekávání. Přináší skvělé multiplayerové bitvy pro blížící se dlouhé zimní večery, a to navzdory několika kontroverzním rozhodnutím, které ale podporuji a jsem s nimi spokojen. Všechno podtrhuje nádherná grafika, propracovaná fyzika destrukce měnící tempo na bojišti a skvělá optimalizace. Jo a taky kampaň je fajn, byť nemusí sedět všem.