RECENZE: Aery: Dreamscape

Autor: HusekD Publikováno: 6.2.2022, 14:17

Publikováno: 6.2.2022, 14:17

Sociální sítě

O autorovi

HusekD

Je autorem 271 článků

Herní svět dokáže být velmi hektické místo. Můžete v něm bojovat ve velkých vesmírných bitvách, odvracet invazi ze samotného pekla, nebo například usednout za volant závodního supersportu a odjet několikahodinový závod. Čas od času toho na vás může být už dost a dali byste přednost něčemu klidnějšímu, u čeho by vám nevyletěl tlak až do nebes. S touto myšlenkou přistupují k vytváření her vývojáři ze studia EpiXR Games. Jedná se o malé nezávislé studio založené v roce 2019 a pracuje v něm celkem pět vývojářů. Kvůli krátkému chodu firmy by se mohlo zdát, že prozatím nemají hráčům co nabídnout, ale opak je pravdou. Jejich seznam vydaných her se již přehoupl přes deset titulů a aby toho nebylo málo, tak se ještě podílejí na vydávání her dalších indie tvůrců. Za zmínku stojí například hororová akce Antarctica 88, kterou jsme pro vás nedávno recenzovali. Mezi jejich největší série patří Tanks, Life of Fly a Aery. Právě od poslední zmíněné série jsme se dočkali nového pokračování s podtitulem Dreamscape a můžeme se tedy společně podívat na to, jak si nejnovější hříčka od EpiXR vede a zdali si zaslouží vaší pozornost.

Aery: Dreamscape vám ve zkratce představím jako velmi přístupný simulátor létání s papouškem. Neočekávejte ale žádný reálný základ. Jedná se spíše o spirituální symbol a proto se z běžného života ptactva nic nedozvíte. Na začátku vašeho dobrodružství se ocitáte v neblíže specifikovaném studiu, ve kterém je dvanáct rozdílných kanceláří. V každé místnosti najdete jednoho zaměstnance a její celkový vzhled a design je přetvořen podle myšlenek a snů každého z nich. Můžete se prolétávat v těchto miniaturních kulisách, ale vaším hlavním úkolem bude proniknutí do mysli zdejších lidí přičemž si vyslechnete jejich pocity,myšlenky a přání. Hra vás nechce ničím limitovat a tak záleží jenom na vás, kterou z dvanácti místností si vyberete jako první a kam budete následně pokračovat. Vývojáři šli s přístupností až tak daleko, že svého opeřence ovládáte jednoduše jednou páčkou. Podržením tlačítka dokážete i mírně zrychlit, nebo udělat akrobatický výkrut. To je ale bohužel vše. Umím si představit i propracovanější ovládání, které by vás více zapojilo do hratelnosti a tím i lépe udrželo vaší pozornost.

V každé úrovni na vás čeká jednoduchý úkol. Musíte vyhledávat průletové body (peříčka), které vás postupně posouvají kupředu. Jednotlivé světy mají rozdílnou délku a podle toho se odvíjí i potřebný počet bodů, které musíte vyhledat. Občas se vám může stát, že další pírko neuvidíte na první pohled a budete muset pátrat po jeho umístění. Aery nemá žádné navigační pomocníky a tak se musíte spolehnout pouze na své smysly. Herní tempo je vskutku nemilosrdné a kromě dvou základních rychlostí letu zde nemáte k dispozici žádné další urychlení. Může se vám snadno stát, že vyrazíte špatným směrem a v takovém případě vás čeká úmorná cesta zpět. Pokud během letu uděláte chybu nebo narazíte do neviditelné zdi, tak vás čeká opakování celého levelu od začátku. Absenci záchytných bodů vidím jako velký nedostatek a dokáže vás vytrhnout z celkového tempa hry. Zarazila mě i kvalita a obsah vyprávění. Jedná se o velkou část game designu, ale hra disponuje pouze jedním vypravěčem a veškerý její obsah by si zasloužil rozhodně větší péči. Hráči, kteří nejsou moc zdatní v angličtině by mohli mít velký problém s pochopením myšlenek, které jsou občas vyjádřeny opravdu zvláštně. Pokud toto pominu, tak bylo poletování po tematických světech velmi relaxační a už dlouho se mi nestalo, že bych byl u hraní hry takto uvolněný. Když si k tomu přidáme celkové tempo hry, tak vám nedoporučuji hrát Aery: Dreamscape večer před spaním. Snadno se může stát, že se při hraní přesunete do svých vlastních snů.

Co se týče rozmanitosti úrovní, tak zde nemám Aery co vytknout. Vydáte se do dob Vikingů, kde budete součástí jejich velkolepých nájezdů na nepřítele. Vrátíte se zpět na bojiště druhé světové války, nebo proniknete do úchvatného fantasy světa plného kouzelných bytostí. Grafické zpracování se mi velmi líbilo a užíval jsem si veškeré detaily, které byly v každé lokaci k vidění. Tento umělecký celek mi ale trochu kazil hudební doprovod. Ačkoliv má hra dvanáct velmi rozdílných světů, tak se při hraní opakuje pořád dokola stejná zvuková smyčka. Z hraní a následného průzkumu byste měli určitě lepší pocit, kdyby měli alespoň pozměněné hudební tempo, nebo se lišili použitými nástroji. Aery: Dreamscape dělá spoustu věcí dobře a dokonce vylepšil několik herních mechanik od svých předchůdců. Bohužel ale také dělá hodně věcí špatně a nemůžu se zbavit pocitu, jako by v každém aspektu hry něco chybělo a vývojáři jí nedotáhli do zdárného konce.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Aery: Dreamscape je zajímavá uklidňující hříčka, která má ale spoustu nedostatků. Pokud patříte mezi hráče, kteří vyhledávají tyto umělecky zaměřené hry, tak si zajisté její kvality najdete, ale běžnému hráči bych jí pravděpodobně nedoporučil.
zajímavá stylizacehudba
rozmanitost světůabsence záchytných bodů
uklidňující hratelnostbugy
průměrné vyprávění příběhu
14. 05. 2026 • Michael Chrobok0

RECENZE: Forza Horizon 6

Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....

»
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»