
RECENZE: Pile Up! Box by Box
Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé lepenkové krabice procházejí velice obezřetně.
To tak nějak mohlo odstartovat trend kartonových her, kterého se chytilo Nintendo a do tohoto světa pustilo celou řadu svých her v čele s Mariem nebo Yoshim. Tudíž ve výsledku není ani tolik překvapivé, že se objevila další hra s krabicemi a kartóny v hlavní roli. A jak jsem zmínil, krabice se hned vydaly za dobrodružstvím, na jehož konci je záchrana kartonového světa nebo pomoc bližnímu. Tak nějak by se v kostce dala shrnou námi recenzovaná hra, Pile Up! Box by Box.

Kostky (krabice) jsou totiž to, oč tady poběží, ale nebojte, o žádný Minecraft nejde. Abych byl konkrétnější, hlavní hrdina je kartonová krabice a jelikož jde o kooperativní hru, může si k sobě přibrat až tři další kamarády. A tím jsem se dostal k prvnímu problému podstatně dřív, než jsem si původně myslel. Celá kooperace je ve hře úplně k ničemu. Levely totiž nejsou koncipovány pro tolik lidí a hrát ve čtyřech musí být pro dva z těch čtyř hrozná nuda. Jediné ospravedlnění by tak nabízela varianta, kdy hrajete se svým potomkem, který ještě není tolik zdatný, takže během hraní potřebuje pomoct. To tady jde na druhou stranu velice dobře.
Ještě je tu jedno místo, kde měla kooperace fungovat, ale také to úplně nedopadlo podle představ. Během hraní můžeme v tajných zákoutích najít bonusové minihry, které zde zastupují staré arkádové automaty. Nápad jistě skvělý, nicméně provedení kulhá na obě páčky. Všechny minihry jsou totiž hrozně nudné a do krabicového světa se tak úplně nehodí. Je to škoda, protože jak ukázalo třeba It Takes Two, dají se vymyslet hodně zábavné a originální minihry.
S přístupností jde ruku v ruce také vyprávění příběhu. Tvůrci si vystačili pouze s obrazovou formou a hudebními podkresy, takže zde nejsou žádné texty. Jediné jsou ty, které se na začátku ukazují jako tutorial a ani ty nejsou díky lokalizaci problém. Ano, také mě to při spuštění hry překvapilo, ale je opravdu pěkně otitulkovaná, takže se nikdo nemusí bát, že by minul nějaký důležitý prvek hratelnosti. Na druhou stranu nechci znít jako hnidopich a buďme za češtinu rádi, ale je s podivem, že jí poslední dobou dostávají hry, u kterých je ve výsledku vlastně skoro úplně zbytečná.
Jak praví klasik, nejdůležitější je hratelnost. Ta během úvodního světa nebyla vůbec špatná a docela mě hraní bavilo. Zlom nastal už ve druhém světě, kdy jsem ztratil skoro veškerou chuť a energii ve hře pokračovat. Nebylo to tím, že by nepřišla obměna, to ne. Jak bývá u těchto her zvykem, mění se nějaký stěžejní prvek nebo hratelnost, s nímž pracujeme v rámci daného světa. V prvním to tak je lepivá v kostka, ve druhém létající. Jako obměna to vůbec nebyla špatná, ale díky problému, ke kterému se dostanu hned na dalších řádcích, přestalo všechno fungovat.

Tím problémem je ovládání. Krabice po všech površích podivně kloužou a ovládání je tak hodně nepřesné. To samé platí i pro otáčení, kdy dostat krabici do chtěné pozice je výzva sama o sobě. To v kombinaci s nutností spoustu situací vyřešit opravdu přesně, působí hromadu problémů. Vzhledem k tomu, že hra staví na logických puzzlech a přidává skákací částí, kdy skok také není nijak jisté dovednost nám svěřených krabic, je vám jasné, že tohle prostě nemůže fungovat.
A když už náhodou odhadnete skok nebo si připravíte ideální pozici, selžete, jelikož kamera danou scénu nezabírá z ideálního úhlu. U skákačky snad nemůže být nic otravnějšího, než když kvůli špatné kameře, která se zde navíc nedá manuálně, skočíte někam jinam a zdánlivě snadnou část člověk musí hráč několikrát opakovat. Za normálních okolností bych uznal, že je třeba fakt docela těžká, ale tady je všechno opakování opravdu způsobené kombinací nepřesného ovládání, a ne úplně přívětivě udělané kamery.

Hru pak už nezachrání ani opravdu vydařené grafické zpracování, které doplňuje příjemná hudba. Na kartonový svět je radost pohledět a všechno opravdu vypadá, jako by to před chvílí někdo vystřihl. Jednotlivé světy jsou příjemně různorodé a velice pěkně propracované. Asi nemusím podotýkat, že s tímto naše konzole rozhodně nebudou mít problém. Navíc za posbírané malé krabičky a lepící pásky se dají odemykat nové skiny na krabice nebo v rámci úrovní odemykat bonusové úrovně.
Verdikt
Pile Up! Box by Box mohlo být zajímavým kartonovým dobrodružstvím pro celé rodiny, ale vzhledem k nepřesnému ovládání a nepřehledné kameře to úplně jasné doporučení není. Co naplat, že grafická stránka se povedla a česká lokalizace také jistě udělá radost. Když se to nedá pořádně hrát, přijdou všechny ostatní snahy vniveč. A přesně to je případ i této hry, i když je fakt, že cena za ní není kdo ví jak obrovská a to by jí právě mohlo trochu hrát do karet.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.

























