
Recenze: BioShock: The Collection
Možná se budete divit, ale my v redakci moc často o svých oblíbených hrách nemluvíme. Převážnou většinu času se dohadujeme, nebo komentujeme dnešní dobu, anebo si ze sebe děláme srandičky. Co kdo má rád se řeší jen v případě, kdy se určuje kdo, co bude recenzovat. Každopádně tak jako tak, příliš velký přehled mezi sebou o tom, kdo co rád, nemáme. U mě to vždy v žebříčku top her byl ale Bisochock, a proto ačkoliv jsem tyto hry dohrál nesčetněkrát, jsem si nemohl nechat ujít novou kolekci všech dílů v lepší grafice a se všemi doplňky. Říkáme to při každé kolekci a každém remasteru. Nechceme hodnotit samotné hry, nýbrž poměr/cena výkon a co vývojáři přinesli za zlepšení.

Bioshock: The Collection obsahuje první Bioshock s DLC Musem of Orphaned Concepts a Chhallenge Rooms, které poprvé na dorazily na konzole v rámci BioShock: Ultimate Rapture Edition před třemi lety. K Bioshock 2 dostanete dvě singleplayerová DLC, a to The Protector Trials a Minerva’s Den. No a v neposlední řadě k u Bisochock: Infinite, jenže se nachází na samostatném disku pak Clash in the Clouds, Columbia’s Finest Pack a především dvě skvělá singeplayerová DLC, jež vás zanese z Columbie opět pod vodu do světa Rapture – Burial at Sea, a to jak první, tak druhou epizodu.
Popravdě jsme očekávali docela velkou změnu v grafice a nutno říct, že jsme spokojení tak na 33%. Proč? Inu, Bioshock: Infinte, protože je nejnovější, tak se takřka žádného graficky extra znatelného zlepšení nedočkal, ovšem ano, oproti minulé generaci konzolí vypadá daleko lépe, ovšem to jen díky tomu, že nové konzole umožňují lepší nastavení. Něco podobného nás také čekalo u Bioschock 2, kde nám dokonce přišlo, že se autoři s vylepšením nijak nemazali, a tak jediné co nás nadchlo, byl první Bisochock.

Jsme zvyklí, že tvůrci remasterů většinou tu a tam něco vylepší, zvednou vyhlazování textur a zvýší rozlišení. No, legendární první Bioshock je na tom ale oproti svým vrstevníkům, a to nejen v rámci kolekce, daleko lépe. 2K Games svá studia zaúkolovalo a nakonec jsme se dočkali kompletně přepracované grafiky, modelů, animací a i nových textur. Svět je živější (no dobře Rapture zrovna životem neoplývá), plnější a hlavně zajímavější. Někam vám tu se přidáme srovnávací video a sami se můžete přesvědčit o jak moc Bioshock vypadá moderněji.
Hry jsou to pořád stejné a pořád skvělé, chyby jsme nezaznamenali, jen hromadu achivementů a hromadu zábavy. Trošku nás mrzí, že se tvůrci nerozhodli k Bioshocku 2 přinést i multiplayerový mód, kterýž by mohla nová kolekce třeba i oživit. Na druhou stranu 2K servery už dávno vypnulo, a tak se není čemu divit. Ačkoliv by cena mohla být o pár stovek nižší, tak si i tak myslíme, že za nějakých patnáct stovek jedny z nejlepších her herní historie se všemi DLC čítajíc několik desítek, ne-li stovek hodin zábavy, je celkem adekvátní cena, a to i za předpokladu, že té nejlepší grafické péče se dostalo pouze na první díl.
Verdikt
Tři nejlepší akční FPS/RPG historie s brilantními příběhy a se všemi DLC za přiměřenou cenu. Některé hry se dočkaly klasického grafického zlepšení při převodu ze staré na novou generaci a první Bioshock se může pyšnit kompletně přepracovanou grafikou. Hráli jste? Zahrajte znovu. Nehráli jste? Tak na co ještě čekáte?
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.























