
RECENZE: Brothers – A Tale of Two Sons pro Xbox One
Okouzlující titul Brothers od studia Starbreeze tento týden zamířil na konzole současné generace. Není se čemu divit, když tehdejší vydavatel 505 Games odkoupil práva na tuto hru za půl milionu dolarů a chce, aby se mu investice vrátila právě skrze verze pro další platformy. Stále se jedná o naprostou úžasnou záležitost, která ovšem ve vylepšené podobě přináší málo nového, jak se ostatně dočtete v naší recenzi.
Brothers – A Tale of Two Sons byl tehdy v srpnu roku 2013 příjemným překvapením od studia Starbreeze a hra si získala zaslouženou pozornost, především díky programu Summer of Arcade na Xbox Live Arcade. Byl to zkrátka jeden z těch digitálních titulů, který si budete pamatovat jako výjimečnou hru tehdejší generace konzolí. Velký podíl na tom má švédský režisér Josef Fares, v jehož spolupráci byla hra vyvinuta a zasloužil se především na příběhu, nápadu a atmosféře hry.
Dobrodružství dvou bratrů začíná vzpomínkou na utonutí jejich matky a jakoby to nestačilo, jejich otec onemocní a pouze voda ze Stromu života dokáže zabránit nejhoršímu. Je tedy na našich hrdinech, kterými jsou Naia a jeho mladší bráška Naiee, aby opustili svou domovinu a vydali se najít lék na záchranu táty. Při své pouti navštíví nádherná venkovská prostředí, malebnou přírodu a další zajímavá místa, na kterých potkají ojedinělé postavy, ale bohužel narazí i na různá nebezpečí. Jména bratrů vám možná přijdou trochu netradiční. Jelikož tvůrci neměli rozpočet na dabing, tak Fares vymyslel vlastní jazyk, ale ve hře se toho moc nenamluví a vše pochopíte z řeči těla.
Výjimečnost hry Brothers spočívá v jejím ovládání. Hlavními hrdiny jsou sice dvě postavy, ovšem režim kooperace byste hledali marně, protože oba bratry ovládáte současně na jednom ovladači, což je hlavním kouzlem této hry. Nemluvě o emociálním propojení a vztahu těchto dvou postav, jejichž osud je ve vašich rukou. Levou páčkou a spouští (trigger) tak ovládáte staršího bratra a pravou částí ovladače (pravá páčka a spoušť) pak bratra mladšího. Chvíli bude trvat, než si na takovéto ovládání zvyknete, ale jedná o zcela ojedinělou zkušenost. Nemusíte se ale obávat frustrace, protože hádanky málokdy mají složitější řešení a hra spíše sází na bezvadnou atmosféru. Občas vás možná trochu bude zlobit kamera, ale případně si ji můžete sami natočit.
Hádanky či výzvy, kdy je vyžadována spolupráce, zahrnují například současné odtlačení brány anebo vysazení mladšího bráchy tím starším někam nahoru, aby mu shodil lano. Naia je samozřejmě větší a silnější, ale i to má nevýhody, kdy třeba menší Naiee se protáhne úzkými mřížemi. Na druhou stranu mladší bratr má strach z vody a tak se během plávání musí držet staršího bratra. Dále můžete třeba odlákat pozornost v dané situaci, aby se druhý bratr mohl přemístit. Nečekejte tedy nic obtížného a většinou stačí trocha přemýšlení nebo zkrátka vyzkoušet dostupné možnosti.
Poměrně nečekanou vlastností hry jsou odlišné osobnosti bratrů, od čehož se odvíjejí jejich různé reakce na situace či lidi. Zatímco starší Naia je spíše slušnější a když požádá o otevření brány, je stroze odmítnout rozespalým mužem. Ovšem když se o to samé pokusíte s Naieem, tak ten jednoduše muže polije vodou z vědra a je vymalováno. Během vaší cesty tak můžete reagovat s lidmi či věcmi a podle bratra se vám vždy dostane jiné reakce. Můžete se také občas posadit na lavičku a pokochat se nádhernou krajinou.
Vizuálně hra vypadá stejně skvěle, jako tehdy před dvěma lety a Unreal Engine 3 se stále drží. Postavy působí trochu kresleně, ovšem v kontrastu s barvitými prostředími vypadají skvěle a nové navštívená místa jsou postupně více realistická a jasně ukazují, že svět není žádná pohádka, jak by se z domova obou chlapců mohlo zdát. Verze pro současné konzole se nejspíše nějakých menších vylepšení dočkala, ale nic co by vás praštilo do obličeje. Co se obsahu hry tyče, tak příběh zůstává stejný, ale můžete se podívat na různé kresby a artworky, pustit si skladby a především si poslechnout komentář režiséra Josefa Farese. Dozvíte se tak různé příhody z vývoje hry, anebo jak měly původně vypadat některé části. Vlastně se jedná o nekompletní záznam z hraní, kterým vás bude provázet jeho hlas. Naštěstí to nemusíte vidět vše naráz a můžete přeskakovat jednotlivé pasáže.
Verdikt
Jak už jste z recenze určitě poznali, tak Brothers – A Tale of Two Sons je úžasné dílo, ke kterému jsme se velmi rádi vrátili. Stále je to ale krátká hra, kterou i se všemi achievementy dokončíte za tři, nanejvýš čtyři hodiny. To by snad ani tolik nevadilo, kdyby ale vydavatel na předělávku nenalepil přemrštěnou cenovku 20 dolarů, která je u nás nesmyslně převedena na skoro dvojnásobek. Hru jako takovou můžeme rozhodně doporučit, ale pokud nemáte hluboko do kapsy, tak vyčkejte na slevu.
RECENZE: F1 25
V loňské recenzi jsem úvod začínal přáním toho, aby formulový šampionát vyhrál konečně někdo jiný, než Max, protože to vypadlo, že McLaren by se mohl o sesazení pokusit. Tohle přání se nakonec nepovedlo, Max vyhrál, ale někdo jiný bral aspoň pohár konstruktérů. Letos vypadá situace ještě víc zamotaně, jak strategie Ferrari, které se zatím stále trápí a ani příchod velkého Lewise Hamiltona to moc nezměnil. Dojde na obligátní „příští sezóna je...

RECENZE: RoadCraft
Katastrofy všeho druhy jsou věcí, kterou nikdo z nás nechce zažít na vlastní kůži. Je přitom jedno, jestli je to tornádo, velké kroupy, zemětřesení nebo rozvod. Ovšem až na tu poslední věc jsou tyto akce velice vhodné v rámci herního zpracování. Můžeme totiž katastrofy buď sami působit nebo se postarat o jejich likvidaci. Pro opravy je třeba spousta materiálu a ve většině případů také strojů, a právě to skvěle kombinují série MudRunner...

RECENZE: The Precinct
Policejní práce ve skutečnosti nebude taková zábava, jak to vypadá z filmů a seriálů. Po silnicích se nemůžeme řítit jako v Kobře 11 a kriminalisté vyšetřující vraždy určitě nepoužívají tolik barevných světel a výsledky také nejsou hotové do deseti minut, i když by to jistě bylo praktické. Nene, pro zábavnou policejní práci je třeba jí něco přidat, a to i v případě herního zpracování. Jasně, máme tady i simulátory, ale i ty mají...

RECENZE: MotoGP 25
Velkou událostí pro české fanoušky série MotoGP je návrat brněnského okruhu zpět do kalendáře světového šampionátu. Stalo se tak po pěti letech, takže se čeká velký zájem a velké příběhy na závodním okruhu s novým povrchem. A shodou okolností je to i můj návrat k této herní sérii, protože jako poslední jsem měl v rukou MotoGP 20. Sám jsem byl tedy zvědav, co všechno se od mé poslední jízdy změnilo.

Recenze: Clair Obscur Expedition 33
Krásné fantasy ve smutném světě. Tvůrci z francouzského studia Sandfall Interactive představují svou vizi temného RPG s dospělým příběhem. Jak si obstáli v recenzi?

Recenze: Deadside
Hry o přežití nabývají na popularitě, avšak pro konzolové hráče příliš na výběr nebylo. Na konci února ale do obchodů Xboxu dorazil Deadside, survival který už pár let bojuje s konkurencí na počítačích se vydal na cestu konzolí. Jaké je srovnání verze na PC a konzole? Dostává DayZ na Xboxu konečně konkurenci?

Recenze: South of Midnight
Legendy, bubáci, mýtická stvoření a příběh o bolesti a odpuštění. Jak to vše může fungovat v herním provedení od Compulsion Games zjistíme v této recenzi.

RECENZE: Lost Records: Bloom and Rage
Když přijde francouzské studio Don’t Nod s novým titulem, fanoušci příběhových adventur notně zbystří. I když se Francouzi v posledních letech věnovali i jiným žánrům, jejich pověst vybudovaná především okolo série Life is Strange se jim patrně jen tak překonat nepodaří. Ostatně do tohoto žánru spadá také novinka v podobě titulu Lost Records: Bloom & Rage. Hned na úvod je potřeba říci, že titul je rozdělen na dvě části –...