RECENZE: Crash Bandicoot N.Sane Trilogy
Kolekce Crash Bandicoot N.Sane Trilogy konečně dorazila na Xbox One a samozřejmě také ve 4K na Xbox One X. Oblíbený vačnatec je tedy zpět a hned na úvod je třeba říct, že čekání stálo za to.
Za remastery her Crash Bandicoot, Crash Bandicoot 2: Cortex Strikes Back a Crash Bandicoot: Warped, a tedy i za celou kolekcí, stojí studio Vicarious Visions, které odvedlo opravdu poctivou práci. Vzali to totiž od podlahy, i když vesměs jen po vizuální stránce, takže samotné jádro hry zůstalo nedotčeno. Ačkoliv tedy hra působí moderně a hravě obstojí proti současným titulům, pořád se hraje stejně, což je jen a jen dobře. Ačkoliv občas nám ovládání přišlo trochu tuhé, ale to může být především tím, že už jsme starší a reflexy našeho mládí už jsou dávno v tahu.
Pojďme si ale hru trochu více rozebrat. Jak už jsme zmínili, trilogie je opravdu nádherná. Od úvodní animace, v níž je Crash doslova napcán do stroje, aby odpovídal dnešním standardům, po špičkově odvedenou prezentaci, což se týče především rozdělení her a orientace v nabídce. Textury, nasvícení, animace, stínování a nespočet dalších detailů spolu s krásnými prostředími jsou jasným důkazem, že studio tenhle remaster dělalo s láskou. Navíc přihodili i předělanou hudbu a nějakou vlastní, aby vše znělo dnešním uším. Celá kolekce zkrátka působí svěže a vůbec si nebudete přidat, že hrajete 20 let staré tituly, i když nostalgie je mocná čarodějka.
V případě ovládání sice tehdy nefrčely analogové páčky, ale stále byly možností, což může znít zvláště, jelikož dnes si bez páček konzolové hraní neumíme představit. Přesto se Crash ovládá parádně a řekli bychom, že i hře páčky více sedí, takže byste tentokrát neměli rozbít tolik ovladačů :-). Přestože je ovládání poměrně přesné, což musí být, jelikož hra je stejně nemilosrdná jako tehdy, přece jen občas působí trochu pomaleji vzhledem k původnímu kódu hry, ale to už je o zvyku. Jen to A pro skok nemačkejte příliš silně :-).
Když už jsme zmínili obtížnost, na chvíli se u ní pozastavíme. Jak si možná pamatujete, obtížnost se dosti liší dle samotných her. První titul je ze začátku v pohodě. Hravě překonáte prvních pár úrovní, ale pak na vás hra uhodí. Narazíte na úroveň, kterou budete hrát pořád dokola, a pokořit ji vám dá zabrat. A že hra chyby neodpouští, to asi víte. Věrný Aku Aku vás pochopitelně ochrání jen jednou či dvakrát, než o něj definitivní přijdete a pak už není prostor na chyby, alespoň do dalšího záchytného bodu. Narazíte i na úrovně typizované jako tradiční plošinovky, kdy jste neustále pod palbou nepřátel a překážek všeho druhu, takže si ani pak nevydechnete.
Obtížnost se zkrátka stupňuje. Ačkoliv bychom řekli, že s dalšími hrami pak mírně klesá, zvláště Warped nám vždy přišel snazší, rozhodně se zapotíte. Jistá frustrace je tedy na místě, ale předpokládáme, že většina z vás dobře ví, do čeho jde. Jako kompenzaci určitě přijmete opravdu nádherné úrovně, které vyvolávají řadu vzpomínek, ať už je to vidlákov či čínská zeď z Warped, nebo kluzká jízda ve sněžné úrovni z Cortex Strikes Back. Tady je na místě vyseknout původním autorům z Naughty Dog poklonu za parádní design úrovní, mezi nimiž neschází ani podmořská návštěva či pronásledování obří zvěří s obrácenou kamerou.
I když se mezi vámi určitě najde pár jedinců, kteří žádnou z původních her nehráli, připravte se na skvělý zážitek. Samotná hratelnost je totiž naprosto banální. Kromě skákání přes překážky a likvidaci nepřátel stylovými otočkami, budete také rozbíjet bedny s vzácnými jablky, kdy stovka jablíček vám přihodí jeden život navíc. Řada úrovní skrývá navíc bonusové úseky, které stojí za vyzkoušení, abyste získali vzácné životy. Pokud by vám náhodou došli, žádná tragédie to není, jen danou úroveň začnete od začátku. Ne vždy také půjdete po svých, takže usednete třeba na motorku či tygříka, a tentokrát můžete za svou mladší sestru Coco hrát daleko častěji. Jako dodatečná výzva vám poslouží možnost sbírat diamanty za rozbití všech beden v úrovni či splnění úrovně v určitém čase. Zkrátka plošinovka jak vyšitá.
P. S. Kdo pamatuje slovenský pořad Maxihra? 🙂
Verdikt
Nesmírně nás těší, že jsme si konečně i na Xbox One mohli zahrát Crash Bandicoot N.Sane Trilogy. Jedná se o poctivě odvedený remaster, který zachovává ducha původních her, ale přitom vypadá naprosto fantasticky. Přesto může být obtížnost pro dnešní hráče příliš, ale snad se otrkají a překonají i ovládání a taktéž nemilosrdnost některých úrovní. Tohle je zkrátka povinnost pro každého. Zvláště pro fanoušky, na které kolekce cílí. Tady totiž vydavatel naprosto jasně hraje na nostalgickou notu a sakra mu to vychází.Recenze: Dead Rising Deluxe Remaster
Recenzi začínám chtivým zvoláním: kéž by dnes vznikaly nové IP (intelectuall properties) tak často, jako v době druhé generace Xboxu. Tehdy ještě byli velcí vydavatelé ochotni zariskovat a vytvořit něco zcela nového – jako učinil Capcom v případě masivní zombie akce Dead Rising v roce 2006. Capcom, u nás v Evropě známý nejvíce asi sérií Resident Evil, měl v plánu využít popularity zombie her a vytěžit jí na maximum. První...
Recenze FrostPunk 2
Dneska zabrouzdám opět do vod Game Passu, který nám PC hráčům nabídl FrostPunk 2. Pro moji milovanou konzoli si musíme ještě nějaký ten pátek počkat, ale věřím, že tyto řádky budou platit i pro konzolovou verzi. Ještě, než jsem se pustil do hraní, tak jsem juknul na film Snowpiercer, který vřele doporučuji, sice to s hrou nemá moc společného, ale ta atmosféra na vás dýchne (pro ty co mají hodně času,...
RECENZE: Harry Potter: Quidditch Champions
Famfrpál je bezesporu jedním z nejzajímavějších prvků knih o Harry Potterovi z pera spisovatelky J. K. Rowling. Stejně tak se ale při čtení knih (či sledování filmů) nelze ubránit dojmu, že spíše než o sport se jedná o účelovou věc, ve které by mohla na specifické pozici vynikat hlavní postava. Sledování famfrpálu je vzhledem k rychlosti a složitosti poměrně náročná činnost, přičemž samotné hraní není o nic jednodušší. Změnit se...
Recenze EA Sports FC 25
Minulý rok skončilo dlouholeté partnerství s FIFA, hra přišla o svůj tradiční název a EA se rozhodlo ho pojmenovat jednoduše, EA Sports FC. Loňský díl přinesl inovaci v oblastech herních módů, grafice a některých prvků hratelnosti.
Recenze: The House of Da Vinci 3
Umělec a badatel, který se pro mnohé stal synonymem renesance, měl jistě i spoustu koníčků a zálib, jejichž náplň už navždy zůstane střežena minulostí. O mnohém by možná mohly vyprávět stěny jeho příbytku, kde docházelo ke zrodu geniálních myšlenek a dalším jiným aktivitám. Peprné historky nechme bulvárním kamelotům 15. století a místo toho se věnujme třetímu výletu do světa hádanek, v němž je Leonardo průvodcem a zároveň ústředním artefaktem obdivu. A...
Recenze: MindSeize
Kvalitních her speciálního plošinovkového žánru „Metroidvania“ není nikdy dost, takže můžeme být rádi, že je na nás vývojáři chrlí i v moderní době. Koncept 2D plošinovky s drobnými rpg prvky v podobě vylepšování postavy a zbraní, nápaditým designem levelů a rozmanitými nepřáteli s třešničkou na dortu v podobě vychytaných boss fightů, jak se zdá, má stále co říci i modernímu hráči. Dovolím-li si lehce sklouznut k obvyklému videohernímu recenznímu klišé,...
Recenze: Ara: History Untold
Pohled do historie si dnes uděláme s novinkou Ara: History Untold, která hned v den vydání je součástí Xbox Game Passu a je potřeba zdůraznit, že POUZE na PC. Možná si říkáte, proč o tom píšu na XboxWebu, ale vysvětlení je jednoduché. Rádi bychom na našem webu rozjeli kompletní informace o značce Xbox, dočkáte se tak informací i o PC Game Passu. Ale nyní už se pojďme podívat na hru, která nám...
Recenze: Selfloss
Přátelé, 13.9.2024 nám v obchodu xboxu přistál takový malý, drobný titul s názvem Selfloss. Z počátku jsem jsi řekl do čeho jsem se to uvrtal, jelikož jsem převážně hráč FPS, RPG a Survival žánrů. Ale v den kdy nám přišel na svět Selfloss, jsem si ráno udělal čaj, a protože venku pršelo, tak jsem si sedl k Xboxu a s velkou nejistotou zapl hru. To, co následovalo cca 5 hodin...