Xboxweb.cz

Možná už i vy, naši čtenáři, jste zaregistrovali, že trpím až chorobnou zálibou ve sci-fi, hororech a 80. létech minulého století. Pakliže je možnost tyto tři faktory nacpat, byť jen do jednoho velkého balené, nemůžu u toho chybět. Pravděpodobně i proto mi padl do oka Dead Effect 2. Akční a velice brutální FPS odehrávající se na vesmírné lodi plné naprosto zbytečných existencí, která jako by vypadlo z nabídky videopůjčoven v době, kdy se filmy pouštěly na VHS zařízeních.

Chodí nebožtík okolo, nekoukej se na něho
Titul, jehož první díl na herní konzole nezamířil, přichází od malého českého vývojářského týmu BadFly Interactive, co by mobilní port. Jasně, úplně vás slyším, jak vzpomínáte toho nejvyššího a říkáte si, že takové projekty na konzoli nemají co dělat, ale po následujících řádcích možná názor změníte. Pokračování přímo navazuje na první díl, tudíž se v kůži jednoho ze tří volitelných hrdinů probouzíte opět na vesmírné lodi ESS Meridian, která po skonu profesora Wagnera upadla do chaosu. Důvod je jednoduchý, vědátor nebyl žádný lidumil, který zkoumal důsledky stavu beztíže na slunéčka sedmitečná, ale vyžíval se v experimentech, po nichž se vesmírný koráb jen hemží zombíky, mutanty, kyborgy a další havětí zralou na vystřelení do kosmu.

Aby toho nebylo málo, na plavidle zakotvila vojska korporace, která má eminentní zájem rozebrat vás do posledního šroubku. Bohužel ani vy už nejste tak úplně normální a více než zdravého lidského jedince připomínáte reklamu na biomechanické inženýrství. Úkol pro 20 následujících misí je tak jasný, spojit se s femme fatale jenž vám v prvních minutách pomohla, najít další potřebné přeživší a převzít kontrolu nad tím, co mělo být archou úspěšné kolonizace. A teď mi řekněte, jestli to nezní jako scénář nízkorozpočtového béčka, které leželo čtvrt století někde v šuplíku. Popravdě originálnější příběh není třeba, protože každý úkol se beztak zvrhne v nelítostnou popravu všeho, co je schopné pohybu.

Kvér dělá hrdinu
Že název hry evokuje kombinaci Mass Effectu a Dead Space je jednoznačné, ovšem herní mechaniky mají ještě blíže k akční klasice DOOM a část si ukrojily i inspirace u Deus Ex, Shadow Warrior nebo u filmového vetřelce. Vše, co potřebujete ke štěstí, jsou dva typy zbraní, pár speciálních vlastností a nějaký ten kus trhaviny pro případy, kdy už opravdu teče do tenisek. Úrovně, skládající dohromady obraz vesmírné lodi jsou ve směs lineární a zprvu dost jednotvárné. Až s přibývajícími zářezy na pažbě dojde i na barvitější mapy, mezi nimiž si určitě najdete i tu svou oblíbenou, kterou provětráte mimo kampaň. Velikost s designem jsou úplatné možnostem a původu, takže mise jsou relativně krátké. Na druhou stranu, jejich délka se dá dobře uzpůsobit obtížností kdy při nejtěžší označené jako „Hell“ se opravdu zapotíte a zásobníky budete střídat častěji než novorozenec pleny.

Oni totiž nepřátelé nejsou úplná sádla. Ano, zřídka se někde nějaký zasekne a nechá si ochotně ustřelit květák, stejně tak bloumající mrtvoly příliš důvtipu nepobraly, ale třeba takoví mutanti nebo vojáci si vás rádi obejdou, případně se stáhnou do úkrytu. Aby čistka probíhala co nejefektivněji, autoři připravili více jak 40 upravitelných zbraní, u nichž lze podle libosti zvyšovat účinnost, dostřel nebo velikost zásobníku. Arzenál, jak z obchodu pro neurotické maniaky musí potěšit každého milovníka akce, protože nabídka sahá od sekery, motorové pily a katany na jedné straně, až po kulomet, luk či plamenomet na straně druhé. Důvod není jen ten, abyste si ty nenažrané potvory podali po svém, ale také strategický. Co level, to jiný přístup, a i kvůli bossům se jednou hodí brokovnice, zatímco za 20 minut kombinace pětačtyřicítky s odstřelovací puškou.

Implantáty? Tak vítejte v modifikačním koutku
Bojeschopnost doplňují již zmíněné speciální vlastnosti, které tím otevírají jednoduchý, ale za to poměrně účinný RPG systém. Strom, dá-li se to tak nazvat, je větvený do několika kategorií a obsahuje jak útočné, tak obranné prvky. Dvojici tlačítek na hřbetě gamepadu tak můžete opatřit tlakovými vlnami, silovým polem, zpomalením času nebo implozivním portálem. Tady bych se zastavil u ovládání, které ačkoliv má přímo v nastavení mapovatelné pozice tlačítek a volbu citlivosti os, čímž dává najevo cestu přes stolní PC, má své drobné nedostatky. Jde především o drobnosti, jenž berete v jiných hrách jako samozřejmost. Například přebíjení během sprintu je možné pouze v posloupnosti nabít -> běžet, opačně ne. Rychlejší by mohla být také výměna zbraní probíhající skrz levý a pravý směr d-padu. Jelikož jejich nabídka rotuje dokola, lehce zapomenete, že zbraň, kterou momentálně potřebujete k odstranění přesily, jež vás natlačila do kouta, je rychlejší zvolit na opačné straně. Jinak je hratelnost velice dobrá, a především návyková v takovém tom zdravém old school stylu. Příjemným zpestřením jsou i drobné hádanky strážící otevření dvěří či skříněk.

Středobodem celé hry je můstek s dominantou v podobě holografické mapy ESS Meridian a třemi společníky. Ty tvoří upravená Danette, lehce zpomalený mechanik Minikin starající se o palebnou sílu a doktor Bielik zainteresovaný ve výstroji a modifikacích. Právě s ním vzpomenete na protagonistu Deus Ex, až si budete vybírat nové oči, nohy nebo ruce. Modifikace nejsou na ozdobu, ale reálně ovlivňují vaše atributy, proto je neberte na lehkou váhu, a to i v případě, že vám orientace v nich třeba nepadne hned do rukou. Zde jsou přeci jen mobilní kořeny trochu znát. Co se mi naopak líbí velice, je soustředění režimů do mapy vesmírné lodi, kdy není třeba opouštět příběh, ale stačí se jen přesunout o štok vedle a hned máte k dispozici Biohazard, Survival, Lone Wolf a Infestation. Zatímco první dva svým jménem prozrazují náplň, v Infestation je cílem odklidit bosse přes mraky nohsledů. Role vlka samotáře pak nabízí lehké úkoly, po jejichž splnění nastupuje eliminace maskovaných kyber ninjů.

Posily došly
Jestli čekáte na rozbor hry více hráčů, tak se nedočkáte. Tvůrci do konzolové verze multiplayer nedali, což beru jako čistý atentát, obzvláště když na PC přítomen je včetně kooperace. Záplatou sice může být menší pořizovací cena, ta ovšem nevyváží fakt, že týden po dohrání nebudete mít možná důvod se k hraní vrátit. O audiovizuální zážitek se stará Unity engine a za mě na dostačující úrovni. Pod litry krve a hromadícími se torzy mrtvých těl stejně nemáte čas pořádat výpravy za grafickým turismem. Autoři gore efekty rozhodně nešetřili, což oceníte na každém kroku, případně s každým headshotem a ufiknutou končetinou. Stručně se dá říct, že vizuál odpovídá možnostem a ceně lezoucí lehce přes dvě stě kaček. Menší update by unesl snad jen zvuk zbraní, který občas překvapil svým zasekáváním během početných přestřelek.

Ještě, než recenzi úplně uzavřu nějakým tím moudrem, musím přiznat že mě Dead Effect 2 příjemně překvapil. Příliš jsem nevěřil v poutavost něčeho, co vzniklo primárně pro mobilní telefony, ale český celek má evidentně nějaký ten pátek odehraný a ví, co přesně si kde půjčit, aby výsledek fungoval a hlavně bavil. Někomu by mohla v rozhodování o koupi překážet chybějící čeština. Přestože by hře určitě slušela, většině textů porozumí i méně pokročilý konzument anglického jazyku. Nicméně je třeba vrátit bodovému hodnocení nějakou tu váhu a nestřílet devítky jak růže na pouti. I my, recenzenti, jsme totiž tak trochu přispěli k tomu, že veškerá hodnocení mimo nejvyšší jsou často milnou definicí špatné hry.