Xboxweb.cz

Není snad většího protikladu, než tepla a zimy. Sluníčko, příjemné počasí, sezení na zahrádce. Všechny tyhle aktivity si umíme dost dobře představit a spousta z nás se na ně těší. I zima má rozhodně něco do sebe. Nemyslím teď plískanice, hnusný šedý sníh ve městě a teploty kolem nuly. V té správné zimě je všude krásná sněhová pokrývka, teploty pod nulou, ale sluníčko mají společné, byť je pravda, že v zimním období si slunného počasí neužíváme tolik, jako třeba v létě.

Na kontrastu těchto dvou ročních období se dá postavit spousta aktivit a v herním světě tomu není jinak. Oznámení Degrees of Separation my udělalo radost, jelikož mám rád logické hry s hezkou stylizací a příjemnou muzikou, což přesně měl být i tento případ. Zejména mi učarovala ona stylizace a změny počasí podle jednotlivých hlavních hrdinů. Škoda jen, že ne všechna má očekávání se naplnila, i když to nic nemění na faktu, že se rozhodně nejedná o špatnou hru. Ale všechno pěkně po pořádku.

Rime a Ember jsou přesně ty protiklady, jež se v této hře postaví proti sobě, i když by chtěli být spolu. Ember žije ve světě tepla a zpívajících ptáků, kdežto Rime pochází z ledového království. Oba dva se potkávají při putování po světě, ovšem díky bariéře mezi jejich světy jsou sice blízko, ale jakýkoli fyzický kontakt mezi nimi není možný. Příběhová linka příjemně doplňuje hraní, ale na druhou stranu psané texty v průběhu řešení úkolů a občasné krátké scénky ve mně nedokázaly vyvolat dojem větší sounáležitosti s našimi hrdiny. Byť třeba příběh je napsaný hezky.

U logických her je samozřejmě nejdůležitější řešení hádanek, které tvoří nedílnou součást hratelnosti. Zde je všechno postaveno kolem interakce mezi teplem a zimou. Takže třeba Rime může chodit po vodě, jelikož pod jeho nohami mrzne, kdežto Ember zase může dýchat pod vodou. Hlavním cílem každé obrazovky či logické části je sebrání šály, protože pouze sebráním jejich určitého počtu se vám v hradě odemknou brány k dalším dobrodružstvím. Naštěstí nemusíme posbírat všechny šály v dané části, takže když ji někde sem tam necháme, nic tak dramatického se neděje.

Obtížnost hádanek není nějak přehnaně těžká a spíš jsem měl místy opačný problém a to ten, že jsem k řešení přistupoval až moc složitě, přičemž následné řešení bylo značně triviální. Cílem je určitým způsobem kombinovat vlastnosti zimy a tepla, takže někde něco roztajeme, jinde zase zimou snížíme lávku a teplem ji zvýšíme nebo vytváříme na lomu tepla a zimy paprsek, po němž se následně naši hrdinové mohou posunout někam dál/výš. Hrad je rozdělen na nějakých pět částí, kdy v každé z nich je nějaká propojující logická linka pro řešení hádanek.

Tak nějak mi však i přes jistou variabilitu přišly hádanky takové nemastné neslané. Asi je to tím, že postavy nemohou zemřít z jakéhokoli důvodu a vždycky je cílem dostat se jenom někam nahoru (občas i do jeskyně) pro šálu. Z toho důvodu jsem neměl moc velkou motivaci postupovat dále. Navíc některé hádanky jsou postaveny na relativně přesné pozici obou postav, což vzhledem k vzájemné interakci není vůbec snadné. A jelikož hlavní hrdinové jsou dva, je možné hrát nejen sólo, ale všechno přímo vybízí ke kooperativnímu hraní na jedné konzoli (online prvky hra žádné nemá).

Hraní s živým spoluhráčem je tou nejlepší možnou volbou už jenom kvůli ovládání. Samotný hráč musí nějakým rozumným způsobem ukočírovat obě postavy a to se mi, ať jsem se snažil, jak jsem jenom chtěl, úplně nedařilo. Postava vás buď může následovat anebo stát, čehož důsledkem musíte zastavit vámi neovládanou postavu na tom správném místě nebo se do ní přepnout, postavit ji a následně ji tam nechat. Mezi Rimem a Ember se dá libovolně přepínat, ale jak jsem řekl, pokud seženete živého spoluhráče, určitě hrajte s ním.

Při toulání světem narazíte na ukazatele s krystaly uvnitř, což je zdejší variace na checkpointy. Mezi jednotlivými body se dá následně ve formě motýla pohybovat a tak se vrátit k přeskočené části (úrovně mají někdy i více pater a tak se prostě musíme vrátit, jinak to nejde) a navíc pokaždé začínáme na úplném začátku dané úrovně. K místu, kde jste naposledy skončili se tak musíte po liniích cedulí dotransportovat a to rozhodně neberu jako uživatelsky přívětivé řešení, stejně jako celý systém těchto bodů. Na pohled je sice hezký, ale to je ve výsledku tak celé.

Hezký, ba přímo pohádkově nádherný pohled je na celou hru. Grafická stylizace do severské krajiny, přechody mezi zimou a teplem, to všechno vypadá opravdu báječně. K tomu hraje příjemná muzika, takže v těchto ohledech nemám, co bych hře vytkl. Nakonec, pokud se dovedete motivovat k plnění úkolů, tak i její délka je na indie titul pěkná.