
Recenze: Destroy All Humans! 2 – Reprobed
Co se stane s mimozemšťanem po invazi na Zemi? Jestli hádáte, že si dopřeje dovolenou jako doživotní zákazník resortu Oblast 51, tak se pěkně pletete. Jeho novým domovem se stal Bílý dům, odkud je obdivován celou Amerikou. To lehce rozladilo Sovětský svaz, který se bojí, že se lehkovážnost Američanů může rozšířit do celého světa, včetně sibiřské oblasti. Ničí tak mimozemskou základnu na oběžné dráze a s ní i kariéru netradičního prezidenta. Nechá si to věčně nevrlý Furon líbit? Jistě, že ne!
Jenže co teď? Jsou 60. léta. Za mořem to žije květinovou mládeží, svět brzy zjistí, že po měsíci se dá chodit a Evropu čeká nechtěný mráz z východu. Mezi tím vším se osamoceně pohybuje Crypto, jehož DNA je cennější než všechny nerostné suroviny světa. Naštěstí pro něj, z trosek mateřské lodi se toho zachránilo dost na to, aby mohl uskutečnit pomstu zlotřilému lidskému druhu. Jen se musí k definitivnímu úderu dopracovat postupně, a to za pomoci méně vyspělé techniky, která tu pozemskou i tak pokládá na lopatky.
Značka Destroy All Humans! vždy byla, a je i ve své modernizované podobě, především o zábavné destrukci. Střílení lidí do vesmíru, škvaření nebohých obyvatel, hromadné výbuchy ozbrojených složek, masivní demolice prostředí a suchý humor, který to celé balí do jedné velké parodie. Jestli máte na své cestě infiltrovat sídlo hipíků, proniknout do armádní základny nebo oblafnout tajné agenty, pak jde o příjemná zpestření hratelnosti, která se z větší části soustřeďuje do otevřených prostor hned několika map. Crypto nadělá paseku v polovině světa, potyká si s legendárním japonským ještěrem a jako bonus se podívá do vesmíru, kde udělá kolaudaci projektu Solaris.
Nebudeme si nic nalhávat, herní náplň je po hodině úplně nahá a až na malá překvapení tak zůstane až do konce. Mimo hlavní mise prozkoumáváte okolí, sbíráte fragmenty ze zničené orbitální stanice, pomáháte šílencům dělat šílené věci a s talířem narušujete vzdušný prostor. Pokud to neděláte, že vás to baví, tak z nutnosti určitě, protože vybavení si žádá vylepšení. K němu jsou zapotřebí jak dobře zvládnuté mise, tak desítky, možná i stovky lidí, jejichž biologické části poslouží coby výrobní materiál. Rozdílné zbraňové systémy dokonce vyžadují odlišné poměry různých typů lidí, tudíž je dobré si pamatovat, v jaké části mapy vegetí ten či onen typ bytostí.


Jakkoliv je hra generická, předvídatelná a prvoplánová, je zároveň i nesmírně zábavná. Nejde o titul, u kterého byste seděli pět hodin v kuse, ale jako chvilkový parťák na odreagování a naprosté vypláchnutí mozku, je báječný. Uděláte bordel ve velkoměstě, pak si odskočíte vyřešit invazi mutujících bestií, a nakonec pomůžete ke změně v územním plánu. Přitom, a jen tak na okraj, získáte průkazku lidového mírotvorce, rozvinete demokracii a započnete renesanci zbrojního průmyslu. A druhý den se vrátíte, protože mimozemské alter ego je tou správnou protiváhou běžného pionýrského života. V jádru Crypto zapadá do stejné škatulky jako původní Saints Row, jen jeho počínání nepůsobí tak přehnaně, protože je emzák.
S ohledem na předešlý díl by hře slušel rychlejší spád, což byl ale problém už u původního vydání. Tradiční mustr „v úvodu vše zničíme, aby postava měla důvod opět vše získat“, je trochu únavný, protože byste rádi okamžitě disponovali celým útočným potenciálem z minula. Ale to by pak průzkum světa vyžadoval sofistikovanější přístup nebo větší, mnohem větší měřítko. Ale to od béčka z produkční dílny THQ Nordic nejspíš chtít nemůžeme. Na druhou stranu, bodem k dobru je sympatická cenovka kolem tisícovky, která tak sestřeluje, povětšinou horší, konkurenci.
A to přesto, že Destroy All Humans! 2 – Reprobed vynechalo konzole staré generace, čímž se okradlo o značnou část potencionálních kupců. O sympatiích ani nemluvě. Ačkoliv Crypto není postavou, kvůli které byste prohledávali přepravní kontejnery, abyste získali novou konzoli, jeho „dobrodružství“ jsou návyková. Člověk by po této dobrovolné oběti tedy čekal, že hra bude po audiovizuální stránce oslňující. A ona není. Grafika je sice hezká a například u animace postav nebo mimiky obličejů vykazuje znatelný posun. Nicméně když letíte nad městem, všímáte si odbytého zpracování a papundeklového pojetí budov. Poměrně zarážející je i fakt, že na Xboxu Series X občas později doskakují objekty. Při větším množství modelů a efektů pak znatelně klesá frekvence snímků za sekundu.
Jestli jste se ještě neskamarádili s Cryptem a máte jednu z nových konzolí, pak rozhodně doporučuji pořízení Jumbo Packu, kde najdete oba díly, menší Clone Carnage a všechna dostupná DLC. Za rozumné peníze dostanete zábavu na dlouhé hodiny, která vás svou bezstarostnou atmosférou záškodnické likvidace doslova pohltí. Navíc má titul kooperaci, takže pokud najdete dalšího milovníka invazí, můžete svět dobýt ve dvou.
Verdikt
Žádný Mars, ale Furon útočí! A je ještě nakrknutější než dřív. Posun do času hipíků, kdy Sověti toužili ovládnout Zemi, zatímco Amíci mířili k Měsíci, přináší pestrobarevné radovánky plné mrtvol, výbuchů a zábavy. Crypto má víc zbraní, víc možností a víc prostoru pro řízenou rekultivaci planety, během které vzduchem voní travka, grilované lidské maso a doutnající trosky. Bohužel má také drobné technické problémy, jejichž existence je s ohledem na vyšší možnosti hardwaru trochu zarážející. V konečném součtu je dvojka lepší hrou, ale k vyšší známce jí krůček chybí.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.






















