RECENZE: Disco Elysium – The Final Cut

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 3.11.2021, 9:00

Publikováno: 3.11.2021, 9:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Pro adventurní RPG starého střihu už v dnešní době není místo. Nostalgici utíkají ke klasikám žánru, jako je Planescape: Torment, a mladší hráči nechápavě kroutí hlavou. V době, kdy každý chce za své peníze co největší svět, tunu obsahu, který ani nedokáže spořádat, a především jednoduchou hratelnost, u které není potřeba příliš přemýšlet, přichází indie studio ZA/UM se svou prvotinou nazvanou Disco Elysium.

Hned na začátku na vás dýchne pořádná dávka nostalgie. Disco Elysium je tradiční RPG v tom dobrém i špatném slova smyslu – úvodem vám dá na výběr tvorbu postavy, respektive jejího zaměření. Chcete raději řešit problémy svým neodolatelným šarmem, mozkem o velikosti Národní knihovny, nebo si to s názorovými oponenty raději rozdáte hezky na férovku? Volba je čistě jen na vás.

Více vás hra zdržovat už nebude a rovnou vám představí alfu a omegu celé hry – dialogy. Těch je opravdu požehnaně, všechny jsou poměrně kvalitně nadabované a jejich úroveň se až nebezpečně přibližuje genialitě. Má to však jedno zásadní úskalí. Pokud nejste v angličtině pevní v kramflecích, můžete na Disco Elysium rovnou zapomenout. Použitá angličtina vyžaduje od hráče opravdu vysokou úroveň znalosti, kterou vám pár hodin na základní škole rozhodně nedá.

Příběh je nesmírně zajímavý a dokazuje, že žánrová klišé lze zpracovat i neotřelým způsobem. Disco Elysium vás totiž do světa vrhne skoro nahé a s pořádnou kocovinou v doprovodu ztráty paměti. Skrze skvěle napsané dialogy se postupně dozvídáte, že jste policista, a ke všemu nepříliš dobrý, jak neopomene nepřímo poznamenat váš parťák.

Je jen na vás, zda k vyřešení vraždy přistoupíte zodpovědně, či se budete schovávat za vymyšlené jméno Raphaël Ambrosius Costeau. Revachol, ve kterém se děj hry Disco Elysium odehrává, je všechno jen ne přívětivé místo k životu, což poznáte prakticky na každém kroku.

Ať už skrze dialogy či interakcí s prostředím se o světě Disco Elysium dozvíte první poslední a mohu s klidným svědomím říct, že každou informaci budete doslova hltat. Autorům ze ZA/UM se podařilo vytvořit živoucí svět, který má svou minulost, současnost a snad také budoucnost. Zároveň nelze Disco Elysium brát příliš vážně. Ostatně kdo může se seriózním výrazem v obličeji tvrdit, že bere vážně svět, ve kterém vám při řešení hádanek napovídá vaše kravata.

Od žánrových kolegů se Disco Elysium snaží odlišit dialogy se sebou samým. Tu a tam se do rozhovorů či jen tak z plezíru ozvou vaše charakterové vlastnosti, a to jak ty dobré, tak ty nepříliš lichotivé. Mohou vás nabádat například ke zpěvu karaoke, zběsilému úprku před nutností zaplacení za hotel či vám “decentně” připomenou, že jste alkoholik a je ideální čas se napít. Nebo alespoň olíznout ze stolu tu skvrnu, co vypadá jako váš oblíbený likér. Jak velký vliv na vaše počínání bude mít oněch 24 částí vaší osobnosti, záleží nejen na RPG systému, ale také na hodu kostkou.

Společně se spoustou dialogů se připravte také na obrovskou míru svobody, kterou vám Disco Elysium poskytne. Mějte však na paměti, že se svobodou se pojí také zodpovědnost a za své činy si ponesete následky. Světem se tak můžete například toulat polonazí, oběti znásilnění můžete nabídnout své sexuální služby či se lze jen tak toulat světem a nasávat, co hrdlo ráčí. Hra si s vašimi volbami poradí a po zásluze vás odmění, či potrestá.

Herní doba je přitom poměrně rozumná – dohrání příběhu vám zabere zhruba 25 hodin a pokud byste se rozhodli, že budete prozkoumávat svět opravdu do hloubky, můžete v Disco Elysium strávit klidně i dvojnásobný čas.

Grafická stránka vzdává hold klasikám žánru a zároveň jde na ruku omezenému rozpočtu indie studia. 3D modely nejsou zrovna povedené, na druhou stranu to vše vyvažují stylizované portréty postav, které poskytnou vaší fantazii to správné uspokojení. Izometrické zobrazení si můžete přiblížit a oddálit dle libosti, nicméně si troufnu tvrdit, že si najdete jedno konkrétní zobrazení, které vám bude vyhovovat a více o tuto možnost už nezavadíte.

Pokud jste zmlsaní fotorealistickou grafikou a renderování každého jednotlivého vlasu či vousu, patrně nebude Disco Elysium nic pro vás. Jestli ale preferujete dát průchod vaší představivosti jen s decentními manitely, budete s Disco Elysium v sedmém nebi.

Za zmínku stojí také hudební doprovod, který do značné míry tvoří zážitek z Disco Elysium. Ať už jde o podmanivé tóny hudebního klubu či prosté zvuky ulice, rozhodně si získají vaši pozornost a vryjí se vám pod kůži.

Ovládání na konzolích je trochu Achillovou patou Disco Elysium. Toporné pohyby hlavní postavy nejsou příliš lahodící oku, výběr aktivních předmětů je rovněž nepříliš povedený. Až příliš často se mi stávalo, že jsem vybral omylem špatný aktivní objekt, případně se mi podařilo můj vytoužený objekt zvolit až na několikátý pokus. Práce s inventářem by taktéž mohla být na konzolích vyřešena lépe, než prostým obšlehnutím z PC verze hry. O velkém počtu načítacích obrazovek ani nemluvě.

Co mě vyloženě vytáčelo doběla, je absence automatického ukládání a nutnost pokaždé hru uložit manuálně, ať už prostřednictvím quick save či klasického uložení. Vzhledem k tomu, že položka rychlého uložení se nachází hned u klasického uložení a je rychlejší zhruba o jedno kliknutí na gamepadu, působí tato nedotaženost až komickým dojmem.

K tomu se váže taktéž obtížnost hry. Ta je na dnešní standardy neúprosná a pořádně vás vyškolí, pokud si nebudete dávat pozor. Vzhledem k tomu, že se jedná o tradiční RPG, statistiky a hody kostkou hrají prim. Disco Elysium naštěstí své mechaniky nikterak neskrývá, a proto s přesností na procenta víte, jakou máte naději na úspěch, a v případě, že se rozhodnete jít do rizika, taktéž okamžitě víte, co vám na pomyslných virtuálních kostkách padlo.

Zatímco někdy špatná volba může vést jen ke ztrapnění hlavní postavy, jindy může i naprostá banalita vést k potupné smrti. Ostatně kdo by to byl řekl, že když se pokusíte dát za vyučenou jednomu předpubertálnímu výrostkovi formou pěsti do obličeje, mohou být kostky nakloněny ve váš neprospěch a hlavní protagonista jen zavrávorá, upadne a na místě tomuto fatálnímu útoku podlehne.

Disco Elysium je zástupce ohroženého druhu tradičních adventurních RPG. Ať už jde o stylizaci, tunu propracovaných dialogů, skvělý hudební doprovod či těžkotonážní systém vývoje postavy, nic z toho v moderních hrách často nenajdete. Estonskému studiu ZA/UM se podařilo vytvořit živoucí svět, který se nebere příliš vážně a který dá naplno průchod vaší fantazii. Pakliže přísaháte na klasiky žánru jako Planescape: Torment, budete v Disco Elysium jako doma.

Přes co jsem se ale nemohl přenést, je místy odfláknutý port z PC, který by si zasloužil přeci jen trochu více péče. Předností a zároveň slabinou jsou dialogy, jež si užijí jen opravdoví znalci anglického jazyka, kteří nemusí pro zjištění významu každé druhé věty listovat ve slovníku. Jestli pro vás ale náročná angličtina či toporné ovládání není překážkou, rozhodně dejte Disco Elysium šanci. Nebudete litovat.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Disco Elysium je zástupce ohroženého druhu adventurních RPG. Prvotina od studia ZA/UM se podařila na výbornou a titul ctí tradiční žánr se všemi přednostmi i zápory, který s sebou nese. Autoři se zároveň pokusili žánrová klišé oživit vlastními nápady, což se jim bezezbytku podařilo. Zamrzí jen nedotažená technická stránka portu z PC verze a pro někoho může být překážkou také náročnost anglického jazyka.
27. 06. 2022 • HusekD0

RECENZE: MX vs ATV Legends

Závodních sérií máme na Xboxu jako hub po dešti, ale jen malá hrstka z nich se z nepochopitelného důvodu věnuje terénním motorkám. V současné době máme na výběr z MXGP, Monster Energy Supercross od společnosti Milestone, nebo můžeme sáhnout po odlehčenější variantě v podobě MX vs ATV od Rainbow Studios. Právě ti začali s touto sérií již v roce 2005, kdy nám představili titul MX vs ATV Unleashed. Hra získávala...

»
27. 06. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Zorro The Chronicles

Slunce lehce objímá hory a pomalu se sune do jejich stínu, aby místo na obloze předalo hvězdám. Byla by to romantická chvíle podtrhnutá chumlem slámy valícím se prérií, kdyby se okolím nerozléhalo sténání nebohých vesničanů, kteří jsou opětovně utlačováni vojsky kapitána Montera. Nebo tentokrát spíše lidmi Monasteria. Na kžadý pád, oblažen vlastní dokonalostí je první a poslední instancí Kalifornie v době, kdy tím nejrychlejším poštovním spojením byl dostavník. Jenže tentokrát to...

»
24. 06. 2022 • HusekD0

RECENZE: Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder´s Revenge

Pokud jste vyrůstali v devadesátkách, tak vám tito hrdinové jistě nebudou cizí. Želvy Ninja se jako většina tehdejších hrdinů zrodila v komiksové podobě. Měla je na svědomí americká společnost Mirage Studios, která s nimi vydala v roce 1984 první časopis v pouhém několikatisícovém vydání. I přes to si okamžitě získali srdce mladých čtenářů a bylo jasné, že zmutovaní ninjové mají obrovský potenciál. My si je ovšem pamatujeme především díky kreslené...

»
28. 05. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Tourist Bus Simulator

Kvituji s povděkem, že i na konzole se začíná objevovat stále více simulátorů, které si dokonce konkurují i v rámci kategorií. Není jich sice stále tolik, jako na jejich hlavní PC platformě a stále čekáme, až se čeští SCS Software rozhoupají a nabídnout Euro Truck Simulator i hráčům na konzolích. Proč všichni toužíme a přivoláváme právě tuhle hru? No, protože veškerá produkce, která se doposavad objevila, neoplývala nějakou extra kvalitou. Bylo přitom...

»
27. 05. 2022 • HusekD0

RECENZE: Kao the Kangaroo

Okolo nového milénia se v herním průmyslu začal objevovat nový trend v podobě 3D plošinovek, ve kterých byl hlavní hrdina se zvířecí podobou. Mezi nejznámější tituly patří jednoznačně Sonic, Crash Bandicoot, nebo fialový dráček Spyro. Téměř okamžitě si u hráčů získali velkou popularitu a každý vývojář si přál mít ve svém portfoliu hru s chlupatým hrdinou. S touto vizí si pohrávali i vývojáři ze studia Titus Interactive a už v...

»
27. 05. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: Thrustmaster TCA Yoke Pack Boeing Edition

Jako velký fanoušek letadel si nikdy nenechám ujít možnost vyzkoušet nové perifériím které mají umocňovat požitek z hraní her. Dneska se nám do rukou dostala novinka od společnosti Thrustmaster, tak jí jdeme vyzkoušet.

»
21. 05. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Vampire: The Masquerade Swansong

Jméno světa World of Darkness, ze kterého vychází celá řada papírových RPG a jiných děl, jistě mnohým hráčům na první dobrou nic neřekne. Jakmile ale zmíním hry jako Vampire: The Masquerade Redemtion či Bloodlines, jistě se srdce nejednoho hráče zatetelí blahem. Ostatně právě Bloodlines si získalo prakticky kultovní status, o který se komunita starala dlouho poté, co se studio Troika Games rozpadlo na prach. Bouřlivé reakce také vyvolalo oznámení pokračování...

»
19. 05. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Dolmen

Už jste přemýšleli nad tím, že vyhlížená budoucnost nejspíš nebude tak růžová, jak si optimisté z řad vesmírných kolonizátorů a objevitelů představují? Případů, kdy lidstvo našlo kdesi v kosmu nový eden, je méně než úspěšných útěků z Alcatrazu. Přitom nutnost vytvořit životadárné prostředí je tou nejmenší překážkou. Většinou narazí už výprava průkopníků, která najde tajemný artefakt, mimozemská vejce nebo slabinu palubního počítače, jehož obvody se rozhodnou posádku vyřadit. No a kde je mimozemská...

»