RECENZE: El Hijo – A Wild West Tale

Autor: p.a.c.o Publikováno: 25.3.2021, 8:01

Publikováno: 25.3.2021, 8:01

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2248 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Když se řekne divoký západ nebo Mexiko, většina z nás si představí přestřelky, drogy, kovboje a další s tím spojené věci. Stejně tak se toho většinou chytnou i vývojáři a naservírují nám podobný herní zážitek. Někdy se však objeví titul, který na první pohled vypadá jako Hitman z tohoto prostředí, ale bez jakéhokoliv násilí.

A El Hijo nás právě sem zavede, kdy hlavním prvkem hratelnosti je plížení skrze jednotlivé úrovně. Začnu dobrou zprávou. Hra obsahuje českou lokalizaci formou titulků. To se hodí pro nejrůznější rady zobrazované při hraní. Kdo se těšil, že si díky tomu víc užije příběh, má pravdu, ale rozhodně to nebudou zásluhou lokalizace. Vyprávění příběhu je totiž pouze formou cut-scén beze slov, takže to bychom si užili tak jako tak, asi právě proto zde česká lokalizace je. Nebylo to vyloženě moc práce navíc.

K tomu všemu příběh sám o sobě není nikterak komplikovaný, natož originální. Jednoho dne se vracíme s maminkou z procházky po okolí naší polorozpadlé chalupy, ke které však dorazili bandité, a tak trochu ji zapálili. To maminku naštve a vydává se pomstít naši chalupu. A jelikož chce, abychom byli v bezpečí, dává nás do kláštera, kde by o nás mělo být postaráno. Náš hlavní hrdina však nechce sedět s rukama v klíně a tak se vydá svou maminku hledat.

Jeho kroky povedou kolem ostřížích zraků farníků, banditů, kojotů a písečné bouře, která se s námi v případě špatných rozhodnutí nebude párat a pošle nás ze skály dolů. Abychom unikli všem zrakům, bude třeba se schovávat do stínů a za překážky. Nápomocen je nám ptáček, který je schopný vycvrlikat, kam se nepřátelé dívají, ale díky tomu se nemůžeme pohybovat. Je proto nutné si sekvence pamatovat a ve správný čas se posunout na správné místo.

Na tomto prvku je postavena celá hratelnost, takže každá úroveň je vlastně jeden velký puzzle. Pro odlákání pozornosti na začátku použijeme jenom kamení, ale časem se náš arzenál rozšíří o prak, sombrero, kouřové granáty nebo rakety od ohňostroje. Díky těmto vychytávkám dokážeme pohnout i s tou nejpevnější stráží. Inteligence nepřátel není vůbec vysoká, chodí, kde byste čekali, ale právě to je další prvek hratelnosti, díky čemuž všechno funguje tak, jak má a nejedná se tedy o chybu či výtku.

Jednotlivá prostředí jsou moc pěkně vyvedená, nejnudnější je asi klášter, ale na druhou stranu musím uznat, že takové kláštery prostě jsou. Exteriéry jsou podstatně hezčí a moc pěkně malované. Čím víc se budeme prokousávat hrou, tím rozsáhlejší jsou jednotlivé úrovně. Hlavně mi vadilo, že chybí nějaká mapa, takže ne vždycky je jasné, kam má člověk jít pro pokračování příběhu a kde se nachází odbočky pro motivace (osvobození) ostatních dětí. Nic pro lidi s horším orientačním smyslem.

Stejně nevyrovnaná je i obtížnost. Jednou jsou hádanky moc lehké, aby následně přituhlo natolik, že hodinářská práce je oproti řešení zdejších puzzlů kovářská činnost. To vede k poměrně časté frustraci, což je věc, kterou jsem u hraní už docela dlouho nezažil, a vůbec mi to nechybělo. Na druhou stranu se dá obecně říct, že hra není vůbec snadná, což může být ku prospěchu věci.

Za mě největším problémem je ovládání a systém krytí. Obě věci jsou hodně nepřesné, ale to tak nějak nejde ruku v ruce s nutností a požadavkem na rychlost a přesnost řešení hádanek. Postava se divně „přilepuje a odlepuje“ od překážek a člověk nikdy přesně neví, kdy jsem schovaný a kdy už ne. Stejně tak házení věcí nemá tu správnou odezvu a hodně často se mi stalo, že jsem předmět hodil o trochu vedle a přilákal jsem jiného strážného, než jsem potřeboval.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Přes toto všechno je El Hijo moc pěknou hrou s příjemnou hratelností, která je výzvou a někdy se mi z hlavy kouřilo opravdu dost. Nebýt horšího ovládání a místy hodně nevyvážené obtížnosti, bylo by hodnocení klidně i vyšší. I tak se však jedná o pěknou stealth hru, kterou jistě ocení všichni příznivci tohoto žánru.
18. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Chivalry 2

V nablýskané zbroji za srdcem krásné princezny, nehynoucí slávou v básních a půlkou království. Tak nějak idylicky jsem si vždycky představoval život ve středověku. Jak mi ukázalo Kingdom Come, tak úplně skvělé to nebylo, jelikož všechny zužovali nějaké patálie. Tím spíš, když se člověk, coby pěšák, dostal do nějaké hromadné bitvy. V herním průmyslu se pak najdou firmy specializující své hry právě na tuto soubojovou část.

»
15. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Horror

Pojetí hororového žánru za časů mistra Alana Edgara Poea a za časů Alfreda Hitchcocka se diametrálně lišilo. Oba pánové si potrpěli na poctivé budování atmosféry, na vykreslení postav a na závěr, který vlastně ani nemusel být závěrem. Přesto kinematografie dala druhému jmenovanému výhodu audiovizuální prezentace, kdy kombinace dobře sladěného příběhu, brilantní kompozice obrazu a hudebního doprovodu, předčí i ten nejlepší tištěný text. Dnešní doba děsivý žánr dost zrychlila, zjednodušila a...

»
08. 06. 2021 • japo0

Recenze: Sniper Ghost Warrior Contracts 2

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně...

»
08. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Necromunda: Hired Gun

Mohl bych tu začít tahat triko, jak je Warhammer 40 000 neustále zpracováván do sotva průměrných her. Jenže s ohledem na jeho velikost bych toho musel znát mnohem víc než jen rozložení frakcí, hrubý obrys dějových pozadí a fakt, že jde o univerzum, které je mohutně adaptováno do knih, filmů a samozřejmě her. A není třeba hlubokých znalostí, abych si všiml pravidelné roční ofenzívy titulů, kterým propůjčuje licence Games Workshop. A přestože...

»
02. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Hood: Outlaws & Legends

Robin Hood je známé jméno. Ještě aby ne, když šlo údajně o lupiče, který bohatým bral a chudým dával. Tento lidový hrdina nejspíš žil na přelomu 12. a 13. století, ovšem není úplně jisté, že skutečně existoval. To nicméně nezabránilo zábavnímu průmyslu ve spoustě seriálových, filmových a také herních zpracování. Hrou, kterou si nejvíc pamatuju, je pro mě Robin Hood: Legenda Sherwoodu, která vyšla v roce 2002 jako taktická akční hra,...

»
26. 05. 2021 • japo0

Recenze: Subnautica: Below Zero

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami...

»
25. 05. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: King of Seas

„Pozor, ať neuklouzneš na palubě“ nebo „Nehoňte se tady, právě jsem to tu vytřela“. Tak nějak asi volali pirátské maminky na své potomky dovádějící na lodi. A že pirátská loď je k hrátkám jako stvořená. Všude samé zákoutí, hromada kamarádů z posádky, zvířátka, prostě sen každého malého kluka nebo holky. Možná si to všechno ale moc idealizuji a život pirátských dětí nebyl jenom veselý a zalitý sluncem, jak by se nám na...

»
24. 05. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Biomutant

J. R. Ewing by byl hrdý, neboť moc, touha po bohatství a těžká technika opět zvítězila nad zdravým rozumem, připoutanými aktivisty a reklamami na bio produkty. Těžební společnost, jejímž cílem je vycucat svět jak mléčné vaky prvorodičky, narazila na toxickou surovinu neznámého charakteru. Krom toho, že vyvěrá i z poupat mladých jabloní, mutuje se vším živým a postupně zabíjí Strom života. Bylo by snadné ho ochránit, kdyby se společnost nerozdělila na...

»