RECENZE: Firefighting Simulator – The Squad

Autor: p.a.c.o Publikováno: 16.12.2022, 19:01

Publikováno: 16.12.2022, 19:01

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2834 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Stát se hrdinným hasičem bylo snem nejednoho chlapce nebo dívky. Vidina toho, jak bojujeme s plameny, vytahujeme z nich nebohé oběti a ve volné chvíli zachraňujeme koťátka ze stromů, je poměrně lákavá. Až v pozdějším věku člověk zjistí, že hasič většinu času pomáhá u autonehod či jiných neštěstí, kde by se jedinci se slabším žaludkem nejspíš neměli vyskytovat. A k tomu je tu celá řada dalších kratochvílí, která prostě není tak zábavná, jak si člověk v dětství představoval.

Naštěstí tady máme naše konzole, kterým se v posledních letech dostává simulátorů v dost velkém množství. Po všech těch vapkách, kamionech, autobusech a policajtech došla řada i na hasiče. Firerfighting Simulator – The Squad se opravdu věnuje „jenom“ krocení plamenů a jelikož samotný hasič by se neuvěřitelně zapotil, můžeme přizvat kamaráda nebo náhodné online hasiče. Hra počítá hlavně se hrou více hráčů, ale v případě, že se ve vašem okolí nenajde nikdo ochotný hrát, doplní ho umělá inteligence.

Příběh je prostý – v americkém městě rozděleném do několika čtvrtí se objevují požáry a na našich bedrech bude ležet zodpovědnost za zachraňování životů, majetku a předcházení dalším škodám. Jednotlivé mise nic nepropojuje. Prostě si vybereme, jaký úkol chceme plnit a tam bez dalších cavyků vyrazíme. Na výběr jich je celá řada a jak se postupně zvyšuje ukazatel zkušenostní, dostáváme stále nové a rozsáhlejší úkoly. Záměrně jsem nepoužil obrat náročnější, protože někdy je nová mise snazší, než předešlá a zase obráceně.

Vyrazíme do malebných vilových čtvrtí, mezi mrakodrapy, do lesa nebo továrních komplexů. Stejně tak nás čekají interiéry a exteriéry. Než se však na místo činu dostaneme, máme dvě možnosti. Ta rychlejší počítá s tím, že se rovnou respawneme na místo události a pustíme se do hašení. Ta druhá je o něco delší, ale o něco lépe bodově hodnocená. Jak správně tušíte, nasedneme do požárnického auta a s ohlušující houkačkou na střeše se vydáme za kouřem na obzoru.

Propracovaný jízdní model nehledejte. Auto se prostě nějak pohybuje po silnici a je mu jedno, že má několik tun, včetně v zatáčkách se pohybující vody. Prostě jedete, co to dá, do zatáčky v pohodě přibrzdíte a pak se zase vesele řítíte dál. Ulice města zejí většinou prázdnotou, což je docela dobře. Ostatní řidiči jsou totiž poměrně nepředvídatelní, takže celou cestu krásně uhýbají, aby na jedné křižovatce vám to tam ten hovaďák zprava poslal. Naštěstí se jenom objeví nápis dopravní nehoda, auto se od nás odrazí a my můžeme pokračovat. Tohle ať si vyřeší kolegové od policie. Cílem je dojet co nejrychleji a před místem zásahu zastavit ve vyznačené oblasti. U hasičské hry asi nemá moc cenu hodnotit jízdní model, ale když už musíme jezdit, tak je třeba si říct, že od toho radši nic jiného, než příděl bodů navíc, nečekejte.

Po dojezdu do cíle naši kolegové vyskočí z auta, zkontrolují dané místo kolem dokola a dají nám tipy, co kde je a čím třeba začít. Ještě připojí hadice od hydrantů k našemu autu a můžeme vyrazit do akce. Když si na něj člověk zvykne, je interface pro udílení rozkazů docela intuitivní. Na druhou stranu vám jsou kolegové schopni říct, že nemají hadice, ale náhle se s ní objeví na rameni a jdou ji zapojovat. A jejich chytrost také není kdo ví jak světoborná. Jednou skočí oknem do místnosti přímo do plamenů, aby o chvíli později stáli kolem hořící kůlny a koukaly na plameny. Už jenom špekáčky na klacku jim u toho chybí. Je to pořád lepší, než je nemít, protože hasit sólo továrnu nebo velký výrobní závod je něco, co opravdu nechcete. Jenom je třeba velet pevnou rukou a moc je nenechávat bez dozoru. I tak jsem si ale říkal víc než často, co že to ten hasič zase dělá za hovadinu.

Na místě činu mi vždycky nejvíc času zabralo, než jsem našel hlavní rozvaděč, protože jak správný hasič ví, věci pod proudem se nehasí úplně dobře. Je proto dobré se této činnosti věnovat. Dále 11/10 hasičů nedoporučuje hasit hořící pánev plnou oleje klasickou vodou z proudnice. Na to tady máme CO2 hasící přístroj, který sice nemá velkou kapacitu a člověk pro něj musí běžet do auta, ale na hašení rizikových věcí poslouží dobře. Z dalšího vybavení se budou určitě hodit také žebříky, plošiny a zapomenout nesmím na starou dobrou sekeru. Díky ní se spolehlivě otevírají všechny překážky, ať už jsou to zdi, dveře nebo okna.

Určitě doporučuji si projít tutoriál, kde se člověk velice dobře naučí základní techniky a také zjistí, že je dobré se v zakouřené místnosti skrčit, případně otevřít okna, aby šel kouř pryč. Stejně tak není radno lehkovážně otevírat dveře, zpod kterých jde kouř, ale vevnitř nic nehoří. Bylo mi jasné, že se spustí inferno hned, jak se dveře otevřou, ale první dva zásahy s touto překážkou jsem docela podcenil a byl jsem moc rád, že náš hasič vydrží v plamenech relativně hodně. Herní mechaniky jsou zajímavé a co mohu posoudit, řekl bych, že i dávají smysl. Trochu si nejsem jist, jestli bych v místnosti, kde hoří plameny šel hned otevírat okna nebo dveře, aby šel kouř pryč, ale vypnout elektriku, nehasit olej vodou a že barely s benzínem mohou vybuchnout a napáchat další škody, dává smysl.

Bohužel občas člověk narazí na nesmysly, jako jsou špatně uhasitelné předměty, které se tváří a chovají jako olej, i když by na ně měla normálně stačit voda. Některé mise se navíc dají hrát i vícekrát s jiným průběhem, díky čemuž se mi třeba stalo, že jsem úspěšně zachraňoval člověka, který se předtím 10 minut pěkně pekl přímo v těch největších plamenech a než bych se k nim normálně dostal, nešel by nejspíš oddělit od podlahy. Nicméně ho moji kolegové zvedli a úspěšně zachránili. A pak je tady docela podivný systém hašení, kdy se proud vody musí namířit na plamínek, který se pod náporem vody pomalu zmenšuje. Docela to funguje až na to, že se oheň dokáže chovat a šířit velice nepředvídatelně nebo se rovnou z čista jasna prostě někde objevit.

Grafická stránka je taková napůl pěkná. Modely aut, hasičů nebo prostředí, kde se děj odehrává jsou poměrně hezky zpracované. Pokulhávají jenom zachraňované osoby, které moc detailů nepobraly. Zbytek města, přes které se jede k zásahu, je vlastně jenom kulisa, protože se po silnicích nepohybuje moc aut, natož lidí. Engine navíc nepočítá s rychlou jízdou k místu zásahu, protože jinak si neustále doskakující textury okolí nedokážu vysvětlit. Nechybí ani pestrá řada bugů typu procházení zavřenými dveřmi, hašení ničeho pro splnění úkolu nebo postávání postav na nesmyslných místech.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

I přes všechny problémy, nedodělky a lehké nesmyslnosti si však myslím, že Firerfighting Simulator – The Squad je až nečekaně podařenou hrou. Jednotlivé mise se časem sice ohrají, ale co jim chybí na variabilitě, dokáží nahradit délkou. Stále se tak vracím zachraňovat životy pěkně z pohodlí sedačky, kde mě samotnému nic nehrozí. Pokud se vám ke hraní povede nalákat kamarády, jde o docela povedenou kooperativní hru, která by mohla zkrátit nejeden dlouhý zimní večer.
02. 01. 2023 • Lukáš Urban0

Recenze: Resident Evil Village Gold Edition

Hodnotit značku jakou je Resident Evil, to je jako kritizovat Monu Lisu, že je příliš baculatá, že kouká jak můra a že její dekolt nemá co nabídnout. Prostě se to nedělá nebo to jde hodně ztěžka, protože jde o kus historie. O etalon specifické části umění, který vyšlapal cestu novému a dodal punc starému. A třebaže Capcom není da Vinci, má v držení legendu survival hororů, kterou se podařilo v sedmém díle...

»
31. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: High On Life

Animovaný seriál pro dospělé Rick a Morty vzal před pár lety stanici Adult Swim útokem a poměrně záhy si nekonvenční humor vědátorského alkoholika Ricka a jeho pubertálního vnuka Mortyho získal srdce diváků po celém světě. Proč začínám recenzi střílečky High on Life shrnutím animáku? Protože mají společného více, než se na první pohled zdá. Nejambicióznější projekt studia Squanch Games má totiž na svědomí Justin Roiland, který je právě spoluautorem zmíněného...

»
30. 12. 2022 • HusekD0

RECENZE: The Last Oricru

Pokaždé, když se v naší malé zemičce objeví nové vývojářské studio, tak se jedná o velkou událost a téměř okamžitě si získá naší pozornost. O pražském studiu Gold Knights jsme poprvé slyšeli přibližně před čtyřmi lety, kdy nám představili připravované souls-like RPG pod názvem Lost Hero. Vývojáři se ve svém projektu inspirovali u kolegů z From Software, což jim ale neměl nikdo za zlé. Základy souls žánru využívá dnes nepřeberné...

»
29. 12. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: The Dark Pictures Anthology: The Devil in Me

Hororová série The Dark Pictures Anthology vstoupila do své poloviny. Respektive zakončuje první sezónu, která je dostupná v rámci dvou generací konzol. The Devil in Me je tak malým velkým finále, které vás má posadit na zadek a možná i pomoc s rozhodováním, jestli ten „next gen“ skutečně už pořídit nebo ne. Dobrou zprávou je, že autoři ze Supermassive Games si dali záležet, aby byl nejnovější příspěvek do kurátorovi sbírky dostatečně...

»
28. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Marvel’s Midnight Suns

Taktických tahových strategií ve stylu legendárního XCOMu se v poslední době vyrojilo poměrně dost, nicméně pokaždé, když se nějaký titul objeví, je chtě nechtě srovnáván s nekorunovaným králem žánru. Když ale přijdou samotní autoři legendy s tím, že se pokusí posunout ověřené mechaniky někam dále, a navíc to všechno naroubují na jeden z nejpopulárnějších fiktivních světů všech dob, vzbudí tím velká očekávání.

»
14. 12. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: Mount & Blade II: Bannerlord

Vítejte ve světě, kdy nad slovem vládne dobře nabroušené ostří. Svět Calradie vám nabízí opravdu stovky hodin v zajímavé hře, kde si snad vyzkoušíte všechny herní žánry. Calradie byla velká říše, ale po válce zde vzniká mnoho jiných národů a kultur. Pokud čekáte, že se ujmete jedné z nich a stanete se nejslavnějším, tak se hodně pletete. Naopak vám čumí sláma z bot, vaše brnění, tedy spíše kusy látky potřísněné bahnem vás moc...

»
12. 12. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE Syberia: The World Before

V žánru klasických point and click adventur je v posledních letech poměrně ticho, což ovšem neznamená, že by tento žánr kompletně upadl v zapomnění. Ostatně mezi adventurami najdeme spoustu klenotů, na které hráči nedají dopustit, jako je třeba legendární Monkey Island či Broken Sword. K těmto ikonám žánru lze bezesporu připočítat také počin od francouzského studia Microïds známý jako Syberia.

»
11. 12. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: The Callisto Protocol

Zima dorazila, dny se zkrátily, a to znamená jediné. Nastal ideální čas pro dohrávání restů, které se nám za ten uplynulý kalendářní rok nahromadily. A to stále ještě nekončí příliv letošních novinek, kam patří i jeden nástupce hororové legendy. Až mě překvapilo, kolik hororových her a filmů nakonec vychází ve vánočním období, které bývá označováno jako čas klidu a míru. Možná je to ale fajn protiklad právě k tomu a není...

»