
RECENZE: Fruit Ninja Kinect
Microsoft moudře využil akce Summer of Arcade aby na svůj digitální trh uvedl první hru pro Xbox LIVE Arcade, která je stvořena jen a jen pro senzor Kinect. Tímto šťastným titulem se stal Fruit Ninja Kinect, který můžete znát z mobilů a nyní přichází i na konzole, ovšem nabízí stejnou porci zábavy? To se dočtete v naší recenzi…
Studio Halfbrick není žádnými nováčky a loni nám na Xbox LIVE Arcade představili šílenou plošinovku Raskulls. Proto jistě jejich srdce zaplesalo, když je Microsoft požádal o předělání jejich hitu Fruit Ninja na Kinect pro Xbox 360. Hlavním problémem byl rozdíl ceny, kdy na své domácí platformě hra stojí jeden dolar a na XBLA zaplatíte za hru 10 dolarů. Jak se s tímto problémem Fruit Ninja Kinect vypořádá, zjistíte v následujících odstavcích.
Hra nabízí snad úplně to samé jako původní titul, tedy herní módy Classic, Arcade a Zen. Cílem v každém režimu je vašima rukama nasekat co nejvíce kusů ovoce a tak dosáhnout co nejvyššího skóre. V módu Classic máte neomezený čas, ovšem jakmile zasáhnete bombu nebo vám ‘‘upadnou‘‘ (nerozsekáte) tři kusy ovoce, tak hra končí. Poměrně tvrdé, ale další módy už jsou trochu přívětivější. Nejlepším režimem je asi Arcade, kde si máte časový limit, ale mód je čistě zaměřen na body, takže nemusíte posekat veškeré ovoce a za zasažení bomby je vám odečteno deset bodů. Podstatnější jsou ovšem bonusy v podobě speciálních druhů ovoce, která vám zaručí dvojité body, zpomalení času nebo masivní přísun ovoce. Navíc většinou končíte zasažení granátového jablka, u něhož se zaseknete a podle vaší rychlosti do něj stihnete nasekat co nejvíce ran. Zkrátka se trochu vyřádíte. Poslední režim je Zen, v němž je časový limit, ale také žádné bomby a dosáhnout vysokého skóre je tak trochu obtížné. Musíte se snažit rozseknout co nejvíce kusů ovoce jedním pohybem, abyste tak dosáhli komba.

Co se týče herních módů, je verze pro Kinect prakticky identická. Najdete zde i režim Výzvy, který je ovšem směsicí všech režimů, ale opravdovou novinkou je multiplayer mód Party. Spolu s kamarádem můžete buďto porcovat ovoce pro společné větší skóre nebo proti sobě. Avšak doporučujeme stát dosti daleko od sebe, protože i když pro sebe máte polovinu herní plochy, tak stále můžete snad o kamaráda nebo vzájemně o sebe zavadit. Pohyby vašich rukou, které napodobují ostré čepele, jsou totiž často zběsilé a rychlé, takže případný úder určitě pocítíte. Rozhodně je ale multiplayer asi největším lákadlem této hry a z potenciálního mlácení kamarádů můžete udělat další výzvu, třeba kdo se do koho trefí vícekrát apod.
Pokud ovšem hrajete sami, tak hra stane po chvíli stereotypní, protože v každém módu jde o to samé, takže hratelnost je téměř vždy stejná. Můžete sice odemykat nové čepele a pozadí, což sice není nic extra, ale aspoň máte důvod hrát dál. Navíc také dostanou zabrat vaše ruce a po půlhodině extrémního sekání a tudíž i máchání, to asi bude chtít pauzu, ale samozřejmě záleží na vás, jak dlouho vydržíte. Repetitivní hratelnost ovšem neznamená, že se ke hře občas nevrátíte a nestrávíte s ní pár zábavných chvil. Nejvíce zábavy si pochopitelně užijete, když tuto hru vytasíte na párty s přáteli, což vám silně doporučujeme.
Co se týče přesnosti hraní na Kinectu, tak musíte uznat, že sledování rukou je opravdu přesné a manévrování mezi bombami není tak obtížné, jak byste možná čekali. Hra vyžaduje rychlejší pohyby, aby je rozeznala jako seknutí, což je pochopitelné a zároveň si tak pomalejším pohybem můžete snadno přemístit ruce a tak se při seknutí vyhnout bombě. Ovládání je zkrátka jednoduché, velmi přesné a plynulé, za což patří Halfbrick a i Kinectu velká pochvala. Hodně tomu pomáhá i vaše silueta na pozadí, díky které neztratíte orientaci. Hra si ponechala své původní menu, kde abyste potvrdili položku, tak ji musíte rozseknout. Na telefonu to není problém, ale zde musíte prvně pomalým pohybem najet rukou na dané místo a poté seknout. Určitě neobvyklé menu, ale zbytečně komplikované. Sice oceňujeme tento přístup, ale i při posouvání v tabulkách musíte švihat seshora dolů či opačně, abyste s pořadím hráčů posunuli, což už vůbec nefunguje.
Verdikt
Fruit Ninja Kinect je určitě jednou z nejlepších her pro Kinect a i když je desetkrát dražší, než její mobilní verze, tak stále se oproti ostatním titulům vyplatí a nabízí skvělou zábavu. Ovládání (sekání) navíc funguje naprosto skvěle, až jsme byli překvapeni. Určitě svých 800MS bodů investujte, pokud rádi hrajete na Kinectu s kamarády či rodinou. V druhém případě můžete počkat až na titul The Gunstringer (také pro Kinect), s nímž bude tato hra přibalena, ale určitě vyzkoušejte trial verzi a zakuste jednu z nejlepších her pro Kinect.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
























