
RECENZE: Grand Theft Auto: The Trilogy
Příliv remasterů starých vykopávek (byť i klasických her) stále nebere konce. Je otázka, zda jsou hráči tak moc dychtiví po těchto kouscích, nebo je to výborný kalkul ze strany vývojářů, kteří nám většinou s minimem úsilí připraví průměrný výsledek. Ať už je to jak chce, jisté je, že do tohoto vlaku naskakují další a další vývojáři, kteří se na nostalgické tsunami chtějí svést.
Občas si ale tak nějak neuvědomují, že mezi remasterem a remakem je zásadní rozdíl, obzvlášť, když chcete přivést k životu hry staré dvacet let. Jsou případy, kdy se k tomu postaví čelem a přinesou nám remake, jako třeba v případě naší milované první Mafie (originál z roku 2002). Kdo chce udělat jenom remaster, měl by mít buď novější hru, nebo kvalitní technickou stránku, jako třeba Crytek s jejich Crysis. Jejich trilogii totiž remaster bohatě stačil a i v dnešní době vypadá opravdu skvěle.

Takže, když Rockstar Games oznámili výroční edici pro první 3D díly jejich série Grand Theft Auto (GTA III, GTA Vice City, GTA San Andreas), způsobili tím menší pozdvižení, jelikož GTA. Hned vzápětí ale dodali, že půjde o remaster, což způsobilo další vlnu reakcí. Já sám jsem byl na straně těch, kteří raději nic neočekávali a pokud něco ano, tak to nejhorší. Přeci jenom GTA III je z roku 2001 a 20 let je pro 3D engine hrozná porce času. Nicméně trilogie dorazila, takže se pojďme podívat na to, co si za své nemalé peníze v případě zájmu koupíme.
Na začátek si dáme přehled technikálií, které jsou společné pro všechny tři remasterované díly. Hráči na konzolích Xbox Series X se mohou těšit na 4K rozlišení, 60 FPS, lepší nasvícení, odlesky, delší dohled a prý také někdo upravil efekty počasí, jako déšť nebo mlha. Když jsem tohle všechno četl, znělo to zajímavě, nicméně důvěřuj, ale prověřuj.

Takže v praxi to vypadá následovně – zvýšení rozlišení je fajn, protože to aspoň moderní konzole a televizi umí náležitě zobrazit. Ale vyšší detaily škaredých textur zůstanou prostě škaredé, ať se budete snažit, jak chcete. Jakmile začne pršet, tak je to jako kdybych jel mlhou, protože není nikam vidět. Navíc v reálu ten déšť vypadá, jako by to byl jenom filtr před obrazem a ve hře moc nepršelo. To platí zejména pro GTA III, u Vice City je to o něco lepší, ale také žádná sláva a technicky to všechno nejdotaženěji působí u San Andreas, ale to je z celé trojice nejnovější.
Zvětšení dohledu také není věcí, která by hratelnosti pomohla, protože ten letitý engine na to není vůbec připravený. To si takhle uháním v GTA III dlouhou rovinkou a vidím, jak se auta kousek předemnou teprve objevují, nebo v tom horším případě teprve padají z výšky na silnici. U Vice City se auta jenom dokreslovala, stejně tak třeba lidé na pláži, kteří se objevovali doslova kousek před autem a hodně často jsem při různých honičkách a průjezdech byl rád, že jsem někoho náhodou nepřejel.
No a když už pomlouvám technickou stránku a věci kolem toho, sluší se zmínit divné modely postav oproti originálu nebo upravená fyzika aut. Ta je hodně divná, až jsem si musel nainstalovat originální hry a mohl porovnat, jestli i tam se při srážce s autem všechna hned roztočila. Nebylo to tak, asi nějaké vylepšení pro tento remaster – opět platí pro první dva díly.
Společné pro všechny tři je optimalizace. Sice máme vyšší rozlišení a počet FPS, nicméně plynulosti hry to vůbec neprospívá. Spíš naopak. Recenzovaná verze byla hrána na Xbox Series X a nebylo to nic moc. Každou chvíli jsem pozoroval nějaké zpomalení, jako kdyby na 20 let starou hru byl výkon konzole nedostatečný. Snad to budoucí patch opraví, protože tohle je nejen hrozně nepříjemné, ale také otravné.

Aby nám hra co nejvíce seděla i do dnešní doby, zasáhli vývojáři do herního rozhraní. Asi nejvíc se mi libí upravená mini mapa, která oproti starším dílům ukazuje cestu k cíli a také umožňuje přidávání bodů na mapu. Všechno funguje poměrně uspokojivě, akorát je třeba počítat se tím, že po dojetí na místo označené vlastním bodem tento bod nezmizí a je třeba ho ručně z mapy odstranit.
Dále jistě potěší kruhové menu z GTA V pro výběr zbraní, přidání možnosti snadněji opakovat nezdařenou misi nebo úprava rozhraní pro přepínání rádií. Těch, a skladeb do nich, se do každého dílu dostala celá řada, ale upřímně jsem neštudoval, jako polovina internetu, jestli tam náhodou není o písničku míň nebo víc. Důležité je, že rádia dokreslí tu správnou atmosféru, a to se jim dle mého stále daří na výbornou.

Přidal bych ještě jedno drobné doporučení. Před začátkem hraní libovolného dílu se podívejte do nastavení a vypněte automatickou pomoc při míření. S ní se vlastně nedá moc hrát, protože aim bere automaticky v potaz pouze lidi, ale pokud je třeba střílet na auta, vůbec to nejde. Kdo si moc nevěří, nechť si dá částečný, ale GTA série není žádná extra střílečka, takže se dá dost dobře hrát i na free míření.
O dalších stránkách se není třeba rozepisovat, protože další věci změněny nebyly a co nefungovalo tenkrát, jako třeba kamera, nefunguje ani po updatu. Přitom je škoda, když už se ve hře někdo hrabal, že nezapracoval i na těchto věcech. Je tak jasné, že staré díly se prostě hrají staře a kdo touží po originálním zážitku, výsledný dojem až na popsané nedostatky mu není moc vzdálený. Nabízí se tak otázka, zda si nezahrát originální díly. Kdo hraje pouze na konzoli, má trochu smůlu, jelikož Rockstars odstranil původní verze ze storu pro všechny a k dispozici je pouze vylepšená edice.

Za sebe říkám, že GTA III a Vice City mě po dvaceti letech už opravdu nebaví, a to jsem původní verze hrál opravdu dost a vzpomínky mám na ně krásné. Možná, kdyby vývojáři místo remasteru udělali remake, bylo by to také jiné kafe, viz. předělávka původní Mafie. Takhle je to jenom ždímání peněz z kapes hráčů, kteří se ale po všech průserech na koupi beztak vyprdnou, tím spíš za přemrštěnou cenu. Možná někdy ve slevě a po dávce updatů by to mohla být zajímavá koupě. Možná už bude hra lepší, až se 7. prosince začnou prodávat krabicové verze, ale tomu taky nevěřím. Nicméně krabička se dá případně alespoň prodat.
Dobrou zprávou je, že díl, který bych vám doporučil zahrát, je ten poslední. Nejde sice koupit samostatně, kolekce se prodává pouze dohromady, nicméně San Andreas je součástí Game Passu, takže minimálně na vyzkoušení a nějaké to nostalgické připomenutí by to mohlo stačit. Jinak dle mého nemá aktuálně cenu tuto nevydařenou kolekci pořizovat. Kromě pokažení nostalgické vzpomínky nic dalšího nepřináší.
Verdikt
Remaster trilogie GTA III, Vice City a San Andreas sice přináší novinky pro lepší hratelnost, ale grafický boost se úplně nepodařil, a to až tak, že na Xbox Series X nedostaneme plynulý zážitek. Pak jsou tady bugy, divné postavy, nepřesvědčivé počasí a další nedostatky, díky nimž bych koupi rozhodně nedoporučoval. Kdo bude chtít, nechť se podívá do Game Passu a San Andreas si vyzkouší z něj, jiné díly za mě beztak nemají v dnešní době moc smysl.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.


























