Recenze: HyperX CloudX Stinger Core Wireless

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 17.3.2022, 14:14

Publikováno: 17.3.2022, 14:14

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3410 článků

Na poli herního příslušenství je poměrně silné zastoupení alternativních produktů. A pokud zrovna nechcete rozšířit soukromou sbírku o produkty od Microsoftu, je dobrou volbou značka HyperX, jejíž portfolio je dlouhodobě zaměřené také na konzolovou periferii. A co sháním tentokrát? Poměrně jednoduchou záležitost, a to headset. Nicméně bezdrátový.

Tím jsem se dostal trochu do slepé uličky. Pokud jste se někdy snažili spárovat konzoli s neoriginálním bezdrátovým příslušenstvím, nejspíš jste kapitulovali s potem na čele a prasklými žilkami v očích. Třebaže se konzole stále víc přibližuje PC, jak to nemá kabel, musí to mít alespoň oficiální štempl kompatibility. A to v tomto případě splňují sluchátka CloudX Stinger Core Wireless jejichž cena se pohybuje kolem 1 700 Kč. Tím se řadí spíše mezi levnější nabídku, což však neznamená, že nemají kvality hodné ocenění.

Balení ukrývá samotná sluchátka, dobíjecí kabel a návod. Po rozbalení není nutné okamžitě pospíchat k USB zástrčce, protože baterie disponuje čtyřmi pětinami energie. Místo toho si nového člena herní domácnosti raději pořádně prohlédněte. První dojem je trochu nejistý. Plastový headset je poměrně robustní a v ruce se kroutí víc, než byste čekali. Důvodem je větší váha sluchátek, které nesou zdroj energie, ovládání a bezdrátové prvky. Most mezi nimi zdobí z horní části logo výrobce a ze spodní polstrování pro ochranu hlavy. To je trochu úzké, ale dostatečně měkké, aby ani po více hodinách nezpůsobovalo nepříjemné tlačení na hlavě. Uvnitř konstrukce je pak kovový plát s plastovou kolejnicí, která ukrývá kabely a určuje míru vytažení sluchátek. Mikrofon má své místo na levé straně a vypíná se automaticky, jakmile ho zvednete do defaultní polohy.

První dny jsem sluchátka bral jak novorozence z postýlky. Pěkně opatrně oběma rukama… div nedostala láskyplné políbení na náušníky. Opatrnost je sice fajn, ale nemusí zacházet do krajností. Výrobek vydrží i manipulaci jednou rukou, aniž by prasknul nebo se jinak poškodil. Mnohem zajímavější poznatek je ten, že řada CloudX Stinger je vhodná spíše pro muže. Z praxe vím, že má hlava připomíná výstražnou ceduli u silničního výkopu, a že jsem musel oželet už spoustu kvalitních zařízení neb se „neroztáhla“ na moje slechy. Tentokrát jsem ten problém neměl. Sluchátka stačilo vysunout jen o pár milimetrů, aby moje plachty zapadly do náušníků. Bohužel to samé neplatí pro drobnou osobu něžného pohlaví s metrem šedesát, které sluchátka jednoduše padají nebo kloužou do nepohodlné polohy. Pro děti jde pak o naprosto nevhodné příslušenství.

Teď si vezměte tužku a papír na poznámky, jdeme zapojovat. Po zapnutí konzole zapínám i sluchátka. Na obou zařízeních mačkám spínače pro párování a… hotovo. Ano, stejně jednoduché jako spárovat ovladač. Xbox Series X (potažmo také podporovaný Xbox One) si headset okamžitě našel a začal ho využívat. Dokonce i sám spustil vylepšení zvuku Windows Sonic, které trochu sedláckým způsobem nahrazuje Dolby Atmos, protože jak jistě víte, to funguje pouze pro zvuk klasický, vedený HDMI výstupem. Pokud si Atmos chcete užívat i na dalších produktech, musíte si pořídit licenci. Ale to sem teď nepatří.

Když už herní zvuk proudí správným směrem, není od věci přiblížit dvojici ovladačů. Na levém sluchátku, mezi tlačítkem zapnutí a vstupem pro dobíjení je volba hlasitosti. Kolečko má drobný doraz, který umožňuje pootočit jen o pár stupňů a tím velice dobře regulovat potřebnou sílu zvuku. Na druhou stranu regulátor nemá hranice pro minimální a maximální hlasitost a protáčí se dokola. Pokud tedy doma na headset nebudete sami, pro jistotu si nepouštějte okamžitě po nasazení prostředek kytarového rifu oblíbené metalové skladby. Vaše uši by vám nejspíš nepoděkovaly. Kolečko na druhém sluchátku patří regulátoru chatu. To hraniční dorazy má a s jeho pomocí regulujete hlasitost hlasu v porovnání s hrou. Výborná záležitost, protože už nemusím hýbat s posuvníky v nastavení konzole.

Postupně se dostávám k nejošemetnější části recenze. Hodnotit zvuk je vždy hodně subjektivní a jedinec zvyklý na noty Michala Davida má úplně jiné preference než milovník démonického hlasu Alissy White-Gluz. A navíc je velký rozdíl ve zvuku hry a poslechu hudby/filmu. Obecně je reprodukovaný zvuk čistý, s velkým důrazem na basy a minimem ruchů. Akční filmy jsou dostatečně ohlušující a hudba tvrdšího charakteru má velice slušný přednes. Jelikož bezdrátový přenos není úplně stoprocentní, u kvalitních zvukových nahrávek můžete pozorovat nepatrné výpadky části skladeb. Jde o desetinu sekundy a musíte mít dílo opravdu hodně pod kůží, abyste si uvědomili, že tu a tam něco nehraje, jak má. Ale to se týká hlavně hudby a nepřetržitých pasáží zvuku. U her jsem nic podobného nezaregistroval. U nich jsem pozoroval, že herní soundtrack zasahoval do dialogu přece jen víc než jsem zvyklý. Oproti sluchátkám nebo běžnému zvuku z reproduktorů. Například v Cyberpunku 2077 rádio auta téměř vymaže zvuk motoru a hlasitěji působí i rádio Forzy Horizon 5, které hlavně v interiéru upozaďuje symfonii z motorového prostoru a výfuk. Na druhou stranu střelba a výbuchy jsou mírnější, čehož jsem si všiml především u posledních Gearsů.

Možná je škoda, že CloudX Stinger nemá pro konzole v nabídce sedmikanálový zvuk. Dobře namíchané stereo dokáže divy, ale ne v případě Core Wireless. Jestli po vás pálí zleva nebo zprava poznáte. Stejně tak, že vám pravé zrcátko okupuje protivník v Mazdě. Ale na horor bych sáhl jinam, protože prostorovost má své limity hodně nízko a atmosféra temného plížení si žádá precizní práci zvuku. U headsetu je ale důležité být i slyšet, což není problém. Jen se smiřte s faktem, že musíte mikrofon umístit blíže ústům, protože rádius snímání není příliš velký. Navíc určitě netoužíte, abyste kolegy v chatu otravovali „záchodovým“ echem. Mikrofon automaticky čistí ruchy a rozpoznává mluvené slovo, a tak během mlčení sám ztichne. Štěkání psů z venku bezpečně zazdí. Podobně otravného souseda s vrtačkou o dvě patra výš. Nicméně zelnačku bych si před důležitým multiplayerem raději nedával a výbuchy nechal jen na Halo a Battlefieldu.

Výrobce udává, že na jedno nabití headset vydrží až 17 hodin. Věřte mu. Já se sice dostal na hodnotu o zhruba 90 minut kratší, ale hlasitostí jsem nešetřil a pouštěl páté přes deváté. Doba nabíjení lehce přesáhne tři hodiny, ale jen v případě, že produkt vyždímáte jak spadané slívy. Když se zamýšlím nad vyloženými zápory, vlastně mě napadá jen jeden, a to, že mimo Xbox je příslušenství takřka nepoužitelné. K PC ho bez adaptéru nepřipojíte. A i s ním je schopno plnit jen základní funkce, protože ovládání hlasitosti a regulace chatu nefungují. To samé platí pro spárování s telefonem. Oficiální licence Xboxu je tak daní za konzolové pohodlí a částečnou vyhraněnost vůči dalším platformám. Na druhou stranu si užíváte luxusu, kdy se zapnutím sluchátek startuje i Xbox a po dohrání konzole sluchátka automaticky vypne.

Sluchátka byla porovnávána a používána vedle produktů Trust GXT 448 Nixxo, Philips SHB3075, Philips SHD8850 a Razer Kaira.

7

Verdikt

Cenově dostupné příslušenství, které se dokázalo uskromnit na místech, kde to hráče zase tak nebolí. Provázanost s konzolí je stoprocentní, všechny funkce pracují výborně a když si zvyknete na blízkou pozici mikrofonu, nemělo by vás nic omezovat. Zpracování působí levně, ale klíčové části drží pevně. Jen kloub mikrofonu by mohl být pevnější, takto pravidelným používáním hrozí, že začne po několika měsících samovolně padat. Zvukově jde o lepší průměr, který nenáročnému posluchači plně postačí. Avšak pro multimediální náčiní pro každodenní používání bych se přeci jen poohlédnul raději jinde.
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»
15. 01. 2026 • Pavel Dandy0

Recenze: Project Motor Racing

Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme.  Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....

»
08. 01. 2026 • Pavel Dandy0

Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection

Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.

»