Recenze: In rays of the Light

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 23.4.2021, 8:04

Publikováno: 23.4.2021, 8:04

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3095 článků

Vítejte v místě, kde včera neexistuje a zítra již bylo. Ve světě prázdných chodeb, rozpadlých zdí, špinavých ulic a… ne, nejsme v Mostě. Ani sousedním Litvínově. Tentokrát se cestuje mnohem dál na východ. Až za Mrazíkem, nesmrtelnou Ladou Nivou a agresí měnit budoucnost dějin mocí. A přestože by příběh mohl být zasazen kamkoli, zrovna v těchto exteriérech má své nesmazatelné kouzlo a až psychologický přesah. Jen se nesmíte bát samoty. A temnoty.

Hry se dají vyprávět mnoha způsoby, ale In rays of the Light sází na osvědčené útržky minulosti. Co říct mají lejstra na stolech, obrázky na zdech a předměty v místnostech. Jelikož toho zase tolik nenakecají, slovo jim berou trosky budov, vraky aut a zpustošená zástavba v dáli. Společným tématem jejich debaty je katastrofa, neboť ani spoluobčané se zálibou v železe by místo tak nezničili. A když, rozhodně by si vzali i vybavení kotelny. Co se tedy vlastně stalo? Proběhla havárie v jaderném zařízení? Spadl na Zemi kus odpadu z vesmíru? Nebo snad ruská sborná prohrála mistrovství a vyvolala válečný konflikt? Někde mezi by mohla být pravda a já slibuji, že zhruba za dvě hodiny hraní ji odhalíte.

Svět po lidech skutečně nenabízí jinou než vaši postavu. Nenabízí ani viditelného pomocníka nebo nápovědy, kde a jak přijít k vodítkám postupu. Na počátku je zapotřebí projít budovu, její okolí a pobrat vše, co by se mohlo v příštích minutách hodit. Už tehdy se začínají rýsovat první osudy ztracených existencí a jedno z mnoha možných pozadí zkázy. Ve své podstatě nikdy není řečeno „stalo se tohle, může za to tamten“, ale z náznaků si události spojí i méně všímaví hráči. Později se role vypravěče chopí emocionální vizualizace, k níž skutečně není zapotřebí jakýchkoli slov. V první polovině se děj dost vleče, ale jakmile se dá do pohybu vybavení suterénu, přepne atmosféra do depresivního scénáře. Sugestivně dávkované události vyvolávají husí kůži a překvapí také drobné hororové prvky.

V mezích minimalistického vyprávění je závěr doslova dechberoucí. I na cynika, jako jsem já, udělal dojem. Hodně mu pomohla hudba, jejíž občasné rozbití ticha přechází v posledních minutách do ohlušujícího běhu o život. A do jisté míry výsledku pomáhá i lámaná angličtina s východním přízvukem, která zazní z reproduktoru jako poslední slova důkazu lidské existence. Nebudu si hrát na korektnost. Pakliže chcete dát tématu pocit beznaděje, němčina s ruštinou jsou ideální jazyky. Tak to prostě je. Že jsou k dispozici dva závěry je informace spíš doplňková. Nemám pocit, že byste chtěli titul absolvovat dvakrát, protože jeho hraní je… tak trochu nuda.

Problémem není rozvláčné tempo, minimum hádanek nebo nutnost vše objevit vlastním přičiněním. Podobných her je spousta a fungují. Ale to proto, že dokážou zaujmout prostředím nebo jiným aspektem svého pojetí. In rays of the Light je však remakem devět let starého projektu, a přestože za ním stojí autor povedené dystopie 7th Sector, nedokáže z přepracované verze vykřesat víc, než jen kostrbaté reálie a zapomenutelný vizuál. Přesně zde byl prostor pro moderní technologie nové generace konzolí, ale zůstalo jen u zbožného přání. Takto je grafika zastaralá, stíny nedostatečné a nasvícení mrzké. No prostě to není příliš hezké na pohled.

Posledním kladným argumentem je tak cena, která zejména ve slevách, půjde k hodnotě jedné návštěvy rychlého občerstvení. Což už není špatné. Do té doby by však mohl proběhnout malý update, který by opravil přecitlivělost ovládání. Dokonce fungl nový gamepad neustále tahal kameru lehce doprava. Tedy po vyloučení závadného kusu hardwaru jsem usoudil, že někdo měl velký problém se správnou kalibrací ovladače. Občas měl pak problémy i s neviditelnými překážkami v cestě, ale to jsou běžné nedokonalosti levných her.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Krásný příběh v ošklivé hře. Taková panna a netvor, jenže abyste se sličné dívce dostali pod spodničky, musíte přetrpět chlupatou, smradlavou a obstarožní potvoru, před jejíž krásou by prasklo i gotické zrcadlo. In rays of the Light zajímavě vypráví zajímavý příběh, u kterého dobře funguje gradace a výstavba. Jen ho vypráví v místě ošklivějším, než je potřeba. Remake se po grafické a technické stránce příliš nevydařil, a tak se odsuzuje k dalšímu zajímavému artiklu pro Games with Gold či sezonní slevy.
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»