RECENZE: Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning

Autor: japo Publikováno: 15.12.2020, 18:16

Publikováno: 15.12.2020, 18:16

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 21 článků

Když před osmi lety vyšla původní Kingdoms of Amalur: Reckoning, recenze byly v podstatě veskrze pozitivní. Ostatně nebylo v divu, hra dostala do vínku od svých autorů vše podstatné pro kvalitní RPGčko. Stvořitel vesmíru, historie a vlastně veškerého „lore“ království Amaluru nebyl nikdo jiný, než skvělý fantasy spisovatel R.A. Salvatore, mimo jiné duchovní otec legendární postavy jiného vesmíru Forgotten Realms, Drizzte Do Urdena. Dalším důležitým spoluautorem hry byl Todd McFarlane, v USA velmi etablovaný kreslíř komiksů. Maloval hlavně v devadesátých letech dvacátého století Spider-mana, jako první namaloval postavu Venoma, a také pomáhal stvořit Spawna. Tod se ujal role kreativního ředitele a udal tak směr, kam se graficky bude celá hra ubírat. Další zkušenou tváří týmu byl pak původně tvůrce deskových her, později hlavní autor designu Morrowindu a Oblivionu, Ken Rolston. Těžko si přát do vínku lepší kombinaci – financování hry dokonce podpořili naprosto unikátně občané a daňový poplatníci státu Rhode Island, a to částkou 75 milionů dolarů. Hra se nakonec neprodávala špatně, recenze měla skvělé, ale zřejmě měla nedostatečný marketing, takže bohužel zapadla a její vývoj se nikdy nezaplatil. Poplatníci Rhode Islandu se se společností 38 Studios soudili, a zamýšlené pokračování nikdy nevyšlo. Až nedávno při svém tažení východem i západem koupili práva na značku THQ Nordic a rozhodli se dát hru oprášit zkušenému studiu Kaiko, které se již etablovalo zejména při remasteru obou dílů skvělých Darksiders.

Nemá smysl dopodrobna recenzovat hru od píky – jádro hry zůstalo stejné. Hra byla i v režimu zpětné kompatibility pro Xbox One, takže šanci si ji zahrát měli i mladší hráči, které X360ka minula – ostatně opravdu slušných RPG zase tolik nevychází. Zaměřím se tedy na kratší shrnutí a hlavně novinky, které přináší verze Re-Reckoning.

Úspěch Amaluru mezi hráči i recenzenty byl dán souběhem několika kvalitních vlastností hry, přičemž dohromady prostě tvoří opravdu dobrý a plynulý herní zážitek. Pro mě to například znamená, že u RPGčka všechno šlape jak dobře namazaná mašina – příběh je dostatečně zajímavý a má temný fantasy podtón, umělecké zpracování neubíjí vaše smysly, ale naopak je hladí a těšíte se na každou novou lokaci, vývoj postavy je srozumitelný a každý level up vám přináší potěšení. Lootování, neboli sběr zbraní, zbroje, upgradů a zlata, prostě pokladů, je důležitým pomocníkem na cestě ke zdokonalení vaší postavy, aby obstála v boji proti nepřátelskému prostředí. Loot je přehledně označkován barvou dle vzácnosti. V neposlední řadě pak soubojový systém musím umět během pár desítek minut, a nesmí mě příliš frustrovat, ani při opakovaných soubojích, zároveň ale musí zůstat výzvou po celou dobu hry. Třešničkou na dortu jsou pak samozřejmě souboje s bossy, kde byste měli využít všech schopností a výbavy postavy na maximum. Hratelnost byla prostě na velmi dobré úrovni, umělecká a grafická stránka, zvuky a hudba taktéž vysoký nadprůměr – samozřejmě RPGčka se od té doby dost posunuly, takže dnes bychom asi byli při hodnocení mírně přísnější, nebo bychom byli lehce zmlsanější – na druhou stranu rozhodně Kingdoms of Amalur zůstává nadprůměrnou hrou.

Kaiko, kteří dostali od THQ Nordic na starost oprášit tuto hru, se nevydali tou nejsnazší cestou – to znamená nevylepšili pouze kosmeticky grafický kabátek, ale vylepšovali i herní mechaniku. Mezi vylepšení jmenovitě patří:

  • Nová obtížnost Very Hard pro zkušené hráče.
  • Zámek úrovně zóny byl upraven – nově hra přepočítává úroveň zóny při každém, i opakovaném průchodu úrovně. Dříve byl zámek úrovně uložen v prvním savu, který hráč v zóně udělal.
  • Kalkulace úrovně zóny – dříve každá úroveň měla stanovený minimální a maximální level nepřátel. Nyní se úroveň nepřátel přepočítává podle nastavené obtížnosti hry. Při nízké obtížnosti pár levelů nepřátelům ubere, při vysoké naopak.
  • Množství zkušeností za zabití silnější nepřátel bylo vybalancováno, aby nedocházelo k přelevelování postavy v jednotlivých zónách, zejména při prvním průchodu hry.
  • Bedny s vybavením nyní ukládají pouze vygenerovanou kořist, když jsou otevřeny, zatímco předtím ji ukládaly při vstupu do zóny a byly vygenerovány na aktuální úroveň hráče.

  • Pravidla generování lootu byla pozměněna, takže budete častěji dostávat předměty, které odpovídají vašim schopnostem postav. Kořist se generuje většinou náhodně, ale zvýšili jsme váhu kořisti, která lépe odpovídá sestavě dovedností hráčů, a máme virtuální počítadlo, které zvyšuje šanci na lepší loot, když nenajdete nic dobrého.
  • Obsahuje všechny DLC, které byly dosud ke hře vydány (přidávají dalších 20 hodin k základní hře).
  • Vysoké rozlišení a vylepšené snímkování – 4K 60FPS pro Xbox One X a Xbox Series X|S.
  • Textury ve vyšším rozlišení (hodně je znát u postav), lepší nasvícení.
  • Nahrávací časy na Xbox Series X|S jsou redukovány na minimum.

Pokud se mám zastavit u grafických vylepšení, je samozřejmě citelné oproti 8 let staré hře na Xbox 360, ale je vidět, že stále se pořád jedná o modifikovaný engine staré generace. Nicméně vysoké rozlišení v kombinaci s lepšími texturami a vylepšeným nasvícením jsou příjemným bonusem pro nové hráče. Ostatně posuďte sami z obrázků nebo videa.

Je záhodno zmínit, že i pro hráče, kteří mají království Amaluru prochozené skrz na skrz má THQ připraveno něco nového – příští rok by mělo vyjít zcela nové rozšíření hry Fatesworn.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning zůstává v jádru skvěle hratelnou akční RPG. Vyladění některých herních mechanismů a nový grafický kabátek mu pouze přidávají body. Technické provedení je ale přeci jen příliš kompromisní, neboť vychází z osm let staré hry. Amalur tedy lze považovat za solidní remaster, který nabídne skvělý zážitek novým hráčům, pro něž je hratelnost zásadní, a zároveň nezklame ani ty, kteří si rádi hru projdou znovu, třeba na novou obtížnost Very Hard.
07. 10. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: CONTROL Resonant

„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...

»
02. 10. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2

Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.

»
16. 09. 2026 • Karel Mlady0

Recenze NHL 27

EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...

»
10. 09. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush

Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...

»
09. 09. 2026 • Karel Mlady0

Recenze Bus Simulator 27

Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici.  Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.

»
17. 08. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: The Sinking City 2

Potápějící se město, hromady mrtvol a neutěšená okultní situace. Po sedmi letech nás vývojáři z Frogwares opět zvou k návštěvě města plného vody. Nechybí ani hororové prvky z pera H.P Lovecrafta doplněné o několik novinek v hratelnosti. Pojďme se podívat, zda se jedná o dostatečně zábavnou kombinaci pro pokračování The Sinking City 2.Tentokrát se posouváme do roku 1929 a města Arkham, které je sice vnitrozemské, ale i tak ho zasáhla nevídaná povodeň. Lidé začali...

»
08. 07. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Assassin’s Creed Black Flag Resynced

Ubisoft nemá v posledních několika letech na růžích ustláno a dobré okamžiky střídají ty horší. Stejný popis pasuje také na sérii Assassin’s Creed, která dělá, co může, aby zůstala úspěšná. Japonský Shadows se nakonec opravdu povedl a byť k němu hráči i kritici měli nějaké připomínky, je to dobrá hra. Navázat na úspěch se pokusí předělávka jednoho z nejoblíbenějších dílů. Ano, piráti a pirátky, do našich obýváků se řítí remake, tedy kompletní předělávka, Assassin’s...

»
23. 06. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: F1 25: 2026 Season Pack

Sportovní hry a jejich každoroční vydávání, to je hrozně zrádná věc. Znáte to, vývojáři s předstihem slibují hory doly, naprostou revoluci v hratelnosti a fotorealistickou grafiku, ale když to pak poprvé zapnete, zjistíte, že jste v podstatě dostali jen loňský ročník s novými dresy nebo lehce upravenými polepy. Ono je totiž nepoměrně těžší přinést do zajetých a pravidelně vydávaných sérií něco opravdu inovativního, aniž byste nenaštvali komunitu, která je už léta...

»