Xboxweb.cz

Team 17 se poslední dobou opět dostávají do povědomí všech hráčů a to navíc s tituly, které neobsahují vraždící se červi. Měli jsme tu Flockers s ovečkami nebo vezně, kteří se snažili různými způsoby utéct výkonu spravedlnosti. Další hrou, která taktéž přichází skrze ID@Xbox jsou LA Cops a jak název napovídá, postavíme se na tu správnou stranu zákona a budeme dbát na dodržování pořádku.

Nebojte se ale nějaké přehnaně vážné moderní hry. Jsme sice v Los Angles, ale někde mezi 70. a 80. léty, kdy kalhoty byly široké jak Halina Pawlovská, i když tolik asi ne a květáky se nejen jedly, ale nosily i na hlavě. Do rukou se nám tak dostává policejní okrsek, jenž je přehlídkou těch nejrůznějších povah a dokonce okořeněn i o jednu ženu, která to v té době rozhodně neměla nejjednodušší. To dává vzniknout celé řadě humorných situací, což je vlastně i základem hry. Humorných scének si užijete celou řadu a vyplňují prostor mezi každou misí. Za příběh bych to vyloženě nevydával, ale určitě dokážou dobře pobavit a navodit odlehčenější atmosféru.

Pro každou misi si můžeme vybrat dvojici hrdinů, kdy každý disponuje rozdílnými dovednostmi. Ty se postupem času mohou zvyšovat podle toho, kolik zkušenostních bodů budeme schopni získat. Pak už nezbývá nic jiného, než vyrazit na místa, kde potřebují zločinci umravnit, nějaký pracháč zachránit a drogy zničit. Díky tomu, že policisté jsou dva, dostává se do hry určitý prvek taktiky, kdy je třeba plánovat postup, navzájem si krýt záda a nenechat se zaskočit nějakým grázlem, který se nám náhle objevil v zádech jenom proto, že jsme si špatně očíhli situaci.

Mimo docela vysoké obtížnosti hry, kdy tou nejnižší je normal následovaná ještě o těžší a tou nejtěžší, je hlavní překážkou kamera a ovládání. Předně si řekněme něco o ovládání. Chození je ještě v pořádku, ale míření už je docela oříšek. Sice můžeme mířit do všech směrů, ale jakmile pustíte pravou páčku, zaměřovač automaticky skočí do jednoho ze čtyř směrů. Co nám trochu pomáhá je možnost si pomocí tlačítka X označit nejbližšího protivníka a po něm pak střílet, ale to je asi tak jediné pozitivní. No, a protože kameru nemůžeme dostatečně oddálit, je každý průchod hrou plný překvapení. Z počátku to tolik nevadí, protože místnosti jsou malé, takže minimálně do té další vidíte v pohodě. Problém nastane u rozsáhlejších úrovní, kde jsou velké místnosti nebo prostory. Tam jste rádi, že vidíte alespoň kousek za roh, což je vcelku k ničemu, když na vás posléze vyběhne útočník, kterého jste neměli šanci vidět, a v pohodě vás odpraví.

Dobrá řeknete si, co tak úplně nefunguje s ovládáním a kamerou dožene ona zmiňovaná taktika, ale ani zde to tvůrci vůbec nevychytali. Buď se můžete mezi postavami libovolně přepínat, nebo kolegu pošlete na místo, na něž míří váš zaměřovač. On na něj dojde a kryje určitou výseč. Smutné ovšem je, že zaměřovačem samozřejmě míříte před sebe a tato vzdálenost se nedá upravovat. Hodně často se mi proto stalo, že jsem parťáka poslal jinam, než jsem měl původně v plánu a skončilo to, jak jinak, smrtí. Mimo to je, dle mého soudu, obtížnost nastavena vysoko a to i na základní obtížnost. Stačí jedna rána a váš policista se odebere do věčných lovišť. Pomocí lékárničky ho může parťák opět vrátit mezi živé, ale musí to k ní stihnout, aniž by sám přišel k úhoně. Jinak následuje restart, bodová srážka za smrt a pomalý čas a takhle se body na další vylepšení prostě získat nedají.

Je přitom škoda, že mechaniky nefungují, protože potenciál na dobrou hru zde byl. Grafika je pěkná, levely mají nápad, jsou dostatečně členité a nepřátelé také nejsou žádné cvičné cíle. S inteligencí to ale nějak extra žhavé také není. Jsou případy, kdy můžete střílet kolem sebe jako pominutí a ani si vás nevšimnou. Jindy zabijete jejich kolegu o několik místností dál, než jsou sami a hned jich za vámi vyběhne celá tlupa. Říkal jsem si, že by ne moc funkční pokyny pro vašeho parťáka dokonale nahradil spoluhráč sedící vedle vás. Bohužel, multiplayer v jakékoli formě se taktéž nekoná.