Xboxweb.cz

Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií, na to se koukneme třeba někdy příště, ale po čtyřech letech vývoje k nám dorazil v pořadí již patnáctý díl.

MFS 2024 toho přináší spoustu, včetně více letadel, jejich nových typů, systému výzev nebo režimu kariéry. Zároveň se snaží navázat na veškerou práci, kterou vývojáři do svého titulu vložili v minulém díle, takže všechna vylepšení herního světa jsou plně k dispozici. Je toho zkrátka dost, proč si nový díl vyzkoušet, na což se zkusíme podívat v recenzi. Komu se nechce číst a má raději vlastní zkušenosti, ten jistě již několik dní krouží na virtuálním nebi v zakoupené verzi nebo prostřednictvím služby Xbox Game Pass, jejíž součástí je hra hned od svého uvedení na trh.

A start to nebyl vůbec hladký, protože internet. Ne, že by hackeři nebo podobná verbež nějakým způsobem sabotovali vydání hry, i když to tak možná vypadalo, ale pointa je trochu někde jinde. Kdo si při instalaci her kontroluje, kolik výsledný produkt zabere místa na disku, jistě byl mile překvapen tím, že nejnovější MFS zabírá nějakých 50 GB. To je oproti předchozímu dílu hodně malá část, kdy důvodem toho faktu je cloud. Ten je zároveň tím samým důvodem, kvůli kterému se spousta hráčů v den vydání snažila marně dostat do hry.

Servery byly přetížené, stahování dat bylo pomalé a je až s podivem, že takový gigant jako Microsoft si nebyl schopný ohlídat launch své oblíbené série. Omluvy vývojářů se slovy „takový nával hráčů jsme nečekali …“ mi přijde až úsměvný. Nicméně tato část byla napravena poměrně rychle a hraní je již možné. Bohužel, stále to má k ideálu hodně daleko.

Málo kdy začínám recenze tím negativním, ale v tomto případě nemohu jinak. Faktem totiž je, že aktuálně si do našich konzolí instalujeme něco na styl klienta hry, jelikož všechny ostatní věci se odehrávají kdesi na vzdálených serverech. Každý tak záhy zjistí, jak moc kvalitní je jeho připojení a jestli opravdu není na místě konzoli připojit kabelem, než se spoléhat pouze na WiFi. Z osobní zkušenosti doporučuji konzoli připojit kabelem, pokud je to možné, protože výsledky jsou podstatně lepší než všechno hnát pouze bezdrátově.

I tak ale člověk u hraní čeká víc, než by bylo záhodno. Z internetu, respektive prostřednictvím serverů, se stahuje snad opravdu úplně všechno – uživatelským rozhraním počínaje a kompletními mapovými podklady a modely letadel konče. Všechno se to seká, doskakuje, textury nabývají nečekaných tvarů a podob, zkrátka v aktuálním stavu jsem zažil dost chyb, které dokázaly zkazit jinak velice povedený zážitek. Asi největším problémem je fakt, že s tím zatím nejde vůbec nic udělat. Pohled do vlastněných položek ukazuje, že všechno je aktuálně streamované a díky tomu, že obchod zatím nefunguje, není možné nic stáhnout lokálně, což by celou řadu věcí jistě vyřešilo.

Je tedy na denním pořádku, že přihlášení do hry trvá opravdu dlouho a kvůli všemu online obsahu nefunguje funkce quick resume. Čekat budeme při výběru mise, listování menu, hodně často se mi také stává, že se mi daný obsah vůbec nenačte. Musím tedy celou hru ukončit a spustit znova, takže paráda. Tohle je zkrátka věc, kterou bych od firmy, jakou je Microsoft rozhodně nečekal. Situace se trochu zlepšila, když jsem hrál na PC nebo konzoli přes kabel.

Stále se však někdy nenačtou mapy a průlet kolem měst, která byla v minulém díle skvělá, jsou teď jak zážitek z hororu. Třeba New York se svými mrakodrapy je jak z nějakého postapokalyptického filmu, protože na domech a terénu chybí hromada textur, někdy dokonce i tvarů. Když se člověk přiblíží, všechno se má snahu vylepšit, takže začnou textury zběsile doskakovat, díky čemuž se mi nejen nad New Yorkem hra několikrát zastavila. Vlastně to bylo docela vtipné, protože letadlo vyselo ve vzduchu, vrtule se točila, směrovky se hýbaly, ale obraz stál na místě. Všechny tyhle technické problémy jistě časem přejdou a my si budeme moct užívat po všech stranách povedenou grafiku, jako měl díl předchozí a jistě také odezva na naše akce bude lepší, ale aktuálně je technická stránka tím hlavním, co výsledný dojme zásadně kazí.

A to je obrovská škoda, protože vývojáři notně zamakali na samotném obsahu hry. Samozřejmě tu nechybí možnost si libovolně létat po světě za námi zvolených podmínek, ale přeci jenom ruku na srdce, když naše hra má nějaký daný směr, hra se hraje o dost lépe. Můžeme tak překonávat ostatní piloty v nejrůznějších výzvách, jako jsou například ty zaměřené na přesnost při přistání. Akčnější piloti jistě neminou závody, a to včetně série Red Bull Air Race, která se tak ze skutečného světa přesunula alespoň do toho virtuálního.

Stejně, jako jsou variabilní herní režimy, máme tu také nejrůznější stroje, jejich řízení si vyzkoušíme. Nechybí klasická Cesna a další vrtulové stroje. Pak tady máme horkovzdušný balón, nejrůznější vrtulníky, jejichž řízení opravdu není žádná legrace a nechybí ani stíhačka. Od té jsem tak nějak naivně čekal zážitek ala Ace Combat, ale z toho jsem byl během prvních průletů skrze branky hodně rychle vyveden z míry. Zmíním ještě režim objevování, kdy se můžeme podívat na ta nejznámější místa na světě jako je Grand kaňon, Londýn nebo třeba Mount Everest.

Za sebe ale mohu říct, že jsem se nejvíc těšil na kampaň a hned z kraje říkám, že je skvělá. Nejen, že nás čekají nejrůznější úkoly, ale systém, jakým se k řízení dostane, je skvěle propracovaný, a přitom velice jednoduchý. Z počátku si budeme muset udělat základní pilotní licenci, abychom mohli alespoň nějak létat. Postupně sbíráme zkušenosti a také reputaci, což jsou věci, které se s námi táhnou celou hrou. Za více zkušeností si konečně uděláme komerční licenci a až s ní začíná ta pravá zábava, protože můžeme kasírovat zákazníky, abychom našetřili na licenci na další pilotní zkoušky.

Je super, že každá další část přináší navíc také nové tutoriály, takže hráč není zahlcen hromadou „zbytečností“ hned na začátku, ale postupně se dostává k dalším tajům létání podle toho, jak postupuje hrou. Všechny mise mají něco do sebe a musím se přiznat, že třeba přistávání mě v očích zákazníků stále sráží dolů, ale snažím se na sobě pracovat a třeba jednou s nějakým letadlem nepraštím o zem jako piloti od Ryanairu.

Variace úkolů je také hodně solidní a co mě potěšilo je fakt, že si člověk zvolí, kde na světě chce mít svojí domovskou základnu. Trochu jsem se bál, že když si zvolím jižní Čechy, budu následně vázán na mise v jejich okolí, ale není to mu tak. Ano, hodně věcí se odehrává v našem okolí, ale jinak se dá létat prakticky po celém světě, takže se nebojte si klidně vybrat místo nejbližší vašemu srdci.

Letecký model je hodně podobný tomu z minula, takže kdo má něco nalétáno, bude zde jako doma. Stále platí, že se dá létat jak s nejdražším vybavením připojeným k PC, tak i na konzolích s ovladačem v ruce. Ty nejdůležitější prvky jsou vždy po ruce a komu by to bylo málo, dá se velice rychle vybrat cokoliv dalšího. Díky širokým možnostem přizpůsobení si tak každý pilot připraví ten správný zážitek přesně pro sebe.

Je tedy škoda, že technická stránka zatím spíše nefunguje než funguje, protože nebýt jí, měli bychom tady výbornou hru s leteckou tématikou přinášející hromadu obsahu na stovky hodin. Všechny režimy jsou zábavné, i když jsou spíše pro zkušenější hráče. Naopak kariéra je přesně tím nástrojem, který ze zelenáče toho zkušeného pilota udělá, a to velice příjemnou a nenásilnou cestou. Snad tedy Microsoft pořádně přidá a všechny chyby co nejdříve opraví. Podle všeho jsou opravy již na cestě. Škoda jen, že to nemohlo dobře dopadnout už při samotném startu hry.