
RECENZE: NBA LIVE 15
Sportovní herní série mají jednu velkou výhodu a současně i nevýhodu. Vycházejí každý rok a je jedno, jestli se daná soutěž hraje či ne. Platí to bez výjimky až na jednu sérii. Tou je NBA od EA Sports, které si docela dlouho dávalo pauzu, aby se na novou generaci objevila v co nejlepší formě. Navíc docela dlouho bojkotovalo náš trh (tímto zdravíme do Polska) a až NBA LIVE 15 u nás naplno předvádí sílu basketbalu pro nové konzole.
Z mého pohledu si připadám jak z dob minulých, jelikož moje poslední setkání s NBA od EA proběhlo před jednou pětiletkou s ročníkem NBA LIVE 10, což už je také nějaký pátek a v porovnání s tím je NBA LIVE 15 opravdu někde jinde. Mezi tím jsem se naštěstí víc než dobře zabavil s konkurenční sérií od 2K. Hlavní otázka je tedy nasnadě. Dokážou EA opět převzít iniciativu a vyšplhat se na vrchol v tomto žánru nebo to letos stačit nebude.
Po vzoru svých sourozenců FIFA a NHL i NBA Live má největší trumfy v rukávě v oblasti prezentace. Nebudeme chodit dlouho kolem horké kaše a rovnou si řekněme, že grafická stránka je fantastická. Krůpěje potu na tělech hráčů, skutečné boty, jaké si může koupit každý z nás, a k tomu věrné zpracování všech stadionů, na jejichž palubovkách se odehrávají souboje té nejprestižnější basketbalové soutěže světa. Pohled na hru je opravdu famózní, což navíc podtrhuje spolupráce s televizní stanicí EPSN. Díky ní si můžeme užít zejména poločasovou přestávku plnou nejrůznějších přehledů, statistik a sestřihů.
Omáčka kolem by tedy byla velmi chutná, ale důležité je, jak moc bude chutnat hlavní chod, tedy hratelnost. Ještě před samotným rozborem bych se chtěl trochu věnovat tréninku. Jako každá správná sportovní hra nemůžou chybět cviky základních dovedností, aby pro vás první zápas byl co nejjednodušší. Zde ovšem nastává první rozčarování, protože útoku a přihrávkám se budete věnovat do aleluja. Bohužel nedílnou součástí basketbalu je i precizní a hlavně přesná obrana. Tu si však v novém NBA v praktickém tréninku nevyzkoušíte, i když nějaká ta teoretická rada se v nahrávacích obrazovkách objeví. Nezbývá, než se všechno naučit v ostrém zápasu, či případné exhibici a to je rozhodně škoda.

Z toho pramení počáteční frustrace z prvních zápasů, kdy jsem adekvátně nebyl schopen bránit a napadat soupeřovu rozehrávku, takže prvních pár zápasů skončilo prohrou, i když ne nijak drtivou. Postupem času jsem ale začal přicházet na to, jak hra funguje, jak funguje fyzika hráčů a spolu s poznáním se zlepšily i výsledky. Hra má skvělou fyziku hráčů a míče, takže opravdu cítíte tlak na svojí osobu nejen při rozehrávce, ale také při střelbě. Jak moc velký tlak je na vás vyvíjen ukazuje indikátor pod hráčem. Pokud je zelený, přihrávka nebo střela má velkou šanci na úspěch. V případě červené barvy na úspěch zapomeňte, protože výsledek je jako kdyby jste hodili míč soupeři. Stavy mezi někdy padnou, jindy zase ne. Navíc fyzika hráčů funguje i vzájemně k míči, díky čemuž se mi párkrát povedla hodně povedená rozehrávka o soupeřovu hlavu.
Když jsem zmínil tlak na vaší osobu, myslel jsem to doslova. Hráči k sobě hezky přistupují a pokud se otočíte zády a snažíte se krýt míč, může se vám hravě stát, že vás soupeř vytlačí nejen z dobré střelecké pozice, ale i ze hřiště. Samozřejmě vše v rámci pravidel. Je proto důležité krýt si míč, ale zároveň dávat pozor na spoluhráče, aby ještě bylo možné přihrát. Velkým pomocníkem je tlačítko RB, které vyvolá „nabídku“ přihrávek – nad každým spoluhráčem se objeví jiné tlačítko a my tak stiskem můžeme přesně přihrát zvolenému hráči.
Ovládání oproti konkurenci doznalo několika změn, kdy tou hlavní je střelba. Zatímco v NBA od 2K můžete střílet analogovou páčkou, NBA LIVE 15 nabízí střelbu pouze pomocí tlačítka, které je nutné ve správnou dobu pustit. Pravá páčka totiž slouží k různým fintám a celkově k práci s míčem. Na druhou stranu je ale přehlednější a tak nějak víc po ruce. U konkurence jsem měl občas pocit, že si musím vykloubit palec, hlavně při smečování. Ať tak nebo tak, s ovládáním jsem spokojen a určitě vám rychle přejde do krve.
V oblasti herních módů se žádná revoluce nekoná a nechybí ani basketbalová obdoba FUTu a HUTu nazvaná Live Ultimate Team. Vytvořit si můžeme i vlastního profesionála, ale bohužel ho nemůžeme zapojit v týmové hře proti ostatním soupeřům, jelikož multiplayer jde hrát pouze 1v1. I nové NBA nabízí funkci Big Moments, ve které si můžete zpětně vyzkoušet ty nejlepší a nejzajímavější akce z uplynulého týdne, které jsou podle obtížnosti ohodnoceny různým počtem zkušeností. Nejvíc se mi ale stejně líbí možnost hraní zápasů za oblíbený tým dle aktuálního rozpisu a to i zpětně.
Verdikt
NBA LIVE 15 se tak vrátilo ve velkém stylu a oproti konkurenci nabízí hlavně funkční online složku hry. Zbytek je v rámci možností víceméně podobný, ne-li přímo stejný. U hraní jsem se moc bavil, ale co mne nejvíc ohromilo je neskutečná grafika a fyzika hráčů. Víc asi netřeba dodávat a můžeme se vydat na palubovky.| grafiky | bránění |
| fyzika a pohyb hráčů | chybí týmový MP |
| prezentace |
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.
RECENZE: The Sinking City 2
Potápějící se město, hromady mrtvol a neutěšená okultní situace. Po sedmi letech nás vývojáři z Frogwares opět zvou k návštěvě města plného vody. Nechybí ani hororové prvky z pera H.P Lovecrafta doplněné o několik novinek v hratelnosti. Pojďme se podívat, zda se jedná o dostatečně zábavnou kombinaci pro pokračování The Sinking City 2.Tentokrát se posouváme do roku 1929 a města Arkham, které je sice vnitrozemské, ale i tak ho zasáhla nevídaná povodeň. Lidé začali...
RECENZE: Assassin’s Creed Black Flag Resynced
Ubisoft nemá v posledních několika letech na růžích ustláno a dobré okamžiky střídají ty horší. Stejný popis pasuje také na sérii Assassin’s Creed, která dělá, co může, aby zůstala úspěšná. Japonský Shadows se nakonec opravdu povedl a byť k němu hráči i kritici měli nějaké připomínky, je to dobrá hra. Navázat na úspěch se pokusí předělávka jednoho z nejoblíbenějších dílů. Ano, piráti a pirátky, do našich obýváků se řítí remake, tedy kompletní předělávka, Assassin’s...
































