RECENZE: Need for Speed Payback

Autor: Lukáš Michal Publikováno: 19.11.2017, 13:57

Publikováno: 19.11.2017, 13:57

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Michal

Lukáš Michal

Je autorem 3954 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Dlouholeté herní série mají často velké zástupy fanoušky, kteří se těší na každý další díl a většinou dokážou nějakou tu nedokonalost prominout. Jsou ale série, které každým dalším dílem o fanoušky přichází, a to i navzdory svému opravdu zvučnému jménu. Velkou snahu v odhánění příznivců projevují Electronic Arts společně s Ghost Games se svou dvorní značkou Need for Speed, jejíž poslední díl se vřelého přijetí opravdu nedočkal. Nejspíš i proto si vývojáři dali roční pauzu, po níž tu máme další díl.

Need for Speed Payback se pokouší napravit pošramocenou pověst značky, ale kdo se již podíval na výsledné hodnocení, nejspíš už ví, že se jim to moc nepodařilo. Bohužel v průběhu hraní jsem se opravdu snažil, najít něco, co by mě bavilo, líbilo se mi a díky čemu bych mohl hře pomoci třeba i dobrým hodnocením. Bohužel se tak nestalo a čím víc jsem hrál, tím víc jsem byl nespokojen. Následující řádky se pokusí shrnou to, proč tomu nakonec tak bylo.

Na co jsem se těšil byl příběh, protože bylo upuštěno od hraných scén jako v posledním díle, kde bylo všechno, super, ultra, cool, všichni byli drsní jak šmirgl papír a sypali jednu hlášku za druhou. Oproti tomu Payback měl přinést příběh říznutý sérií Rychle a zběsile, což se mně osobně hodně líbilo. Potenciál naplněn nakonec rozhodně nebyl. Hrdinové nemají žádnou hloubku, a tak si k nim člověk nemůže vybudovat nějaký vztah. A je přitom jedno, zda jsou to ti z hodných nebo členové The House, proti jejichž nadvládě budeme bojovat a ve výsledku je porazit. Ve výsledku jsem nakonec byl rád, když nějaká příběhová část skončila mohl jsem se vrátit k ježdění závodů. Navíc příběhové akční pasáže patří co do ježdění k tomu zábavnějšímu, co hra dokáže obsahově nabídnout.

Dohromady máme na výběr čtyři druhy závodů, kdy nechybí klasické závodění z A do B, závody na kola, to vše na silnici nebo offroad, drifty a takovým drobným návratem do série je drag z NFS Underground. Závodění není ve výsledku špatné ani v jednom z nich, což jistě potěší. Kdybych měl nějaký herní mód vyzdvihnout více, byl by to právě drag. Ten přináší osvěžující vítr do jinak klasického ježdění, kdy oproti Undegroundu nabízí větší volnost, protože jezdit můžete po celé komunikaci, a ne jenom v jednotlivých jízdních pruzích. Trochu mimo stojí honičky s policií, kdy jakožto agent ujíždíte jako o život. Sice zpestření, ale nijak zásadní. Každý závod si pak navíc můžeme okořenit nějakou tou sázkou bokem, za jejíž splnění jsou kredity navíc.

Kredity jsou totiž hodně potřeba, a to nejen pro nákup nových vozů, ale hlavně pro kupování kartiček. Největším „opruzem“ celé hry je totiž systém levelování aut. Každý závod má nějaký level a stejně tak i vaše auto. V případě, že nemáte dostatečnou úroveň, na daný závod se ani nevydávejte, protože šance na výhru je minimální (úspěšný závod je jenom ten vyhraný, jinak se dál nedostanete). Smutné však je, že i když budete mít level větší, než hra udává, nemusí to ještě znamenat výhru a dost často se i s lepším autem budete bát až do konce, protože minimálně jeden blázen vás bude vždycky nahánět, i kdyby měl auto šlapací. Kdo tenhle systém vymyslel, zasloužil by pár facek, aby se probudil, protože víc znechutit hratelnost snad už nešlo.

I když asi ještě šlo, protože ruku v ruce s levelováním jdou i vylepšující tuning karty. Kdo z vás se těšil na vylepšování motoru aut a dalších jeho parametrů, těžce zapláče. Všechno probíhá přes vylepšovácí karty pro jednotlivé třídy aut (ano, jedno auto nemůže jezdit všechny závody, takže na každý potřebujete extra auto, kdy cena nových není malá, takže spirála opakování se opět roztáčí), přičemž každá vylepší nebo zhorší nějaké parametry. Karty dostáváte za výhry v závodech nebo si je kupuje v tunning shopech. V téhle hře prostě nic není zadarmo, a i pro získání nějaké vizuální úpravy je třeba plnit úkoly.

Výsledek výše popsaného je nekončící grind, kdy se kvůli zlepšení auta a vydělání peněz, vracíte k závodům, které už jste jednou jeli a jezdíte je pořád dokola, dokud vám buď neodumře mozek nebo nevyděláte dost na to, abyste mohli vylepšit auto, snad konečně zvítězit a posunout se o kus dál, kde nás čeká to samé utrpení znovu. Frustrace z opakování pořád toho samého dokola je nepopsatelná a už jenom to většinu hráčů jistě odradí.

Přitom jízdní model je rozhodně lepší, jak posledně a závody se odehrávají i přes den, takže člověk netrpí depresí z toho, že pouliční jezdci nebo bojovníci se zákonem jsou jenom noční živočichové. Ani tady ale všechno nefunguje tak, jak by si člověk představoval. Co mi hodně chybělo byl onen skvělý pocit z rychlosti a šílené jízdy, jaký vždy série nabízela. Divné je, že to neplatí pro všechna auta. Takové Audi nebo nový Golf to sviští hezky, mají parádní zvuk a pocit rychlosti se dostaví. Starší kousky při stejné rychlosti na druhou stranu působí, jako kdyby v kufru měli pět sumo zápasník, což samozřejmě ovlivní zážitek. Sice jedeme třeba 200 km/h, ale máte pocit, že se vlečete tak 50 km/h. Těžko říct, čím to je, nicméně není to nic, co by hře prospívalo.

Druhou věcí, která mne zarazila, je fakt, že auta mimo silnici jedou pomaleji, než když jedete po ní. To by dávalo smysl u silničních závodů, ale u offroadu, který se evidentně inspiroval u posledního dílu Forza Horizon je to víc než divné, protože i s tímto autem, pro nějž by neměla být problém jakákoli zkratka mezi kontrolními body se nejvíc vyplatí jet po vyznačených cestách. Přitom hra láká jet kamkoli rovně za nosem. Bohužel nejste rychlejší než soupeři jedoucí po cestě, což v kombinaci s levelovacím systémem ústí v další dávku frustrace a znechucení.

Pochválit bych chtěl herní svět. Ten je opravdu rozsáhlý, dostatečně různorodý a nabízí dost způsobů, jak se vybláznit i mimo závody. Nechybí rychlostní radary, úseky, jež je třeba projet nějakou rychlostí a další odpočinkové činnosti. Zajímavé je hledání částí aut podle mapy a fotky, kde se daný kus nachází. Ani grafika není tak hrozná, jak se na první pohled může zdát (hráno na klasickém Xbox One), modely aut jsou pěkné a krajina taky. Občas sice doskočí nějaká ta vzdálenější textura, ale není to nic dramatického. Mrzet by mohla nevyvážená doprava a generování aut do míst, kde do nich prostě nabouráte. V tomhle jsem si vzpomněl na stařičké akrády, které to v rámci obtížnosti měly také tak.

Chybět nesmí ani multiplayer, ale ani ten nedokáže hru zachránit. V rámci hraní s ostatními vyberete druh závodu a trať, v lobby, kde můžete volně jezdit po celém městě počkáte, až závod začne a pak zjistíte, že proti vám stojí lidé o desítky nebo stovku levelů dále než vy, takže nevyhrajete, ani kdyby se vaše auto proměnilo v Transformera a ze všech soupeřů udělalo vraky. I ty vraky by stejně byly rychlejší než vy. Párování se stejně zdatnými soupeři nefunguje, takže buď můžete trávit hodiny na posledním místě nebo nahodit SP, do zemdlení opakovat závodění, udělat pořádně vytuněné auto a pak možná v MP dosáhnout na nějaké lepší umístění. Takhle má vypadat zábavný multiplayer? No nevím, ale nebylo by lepší, kdyby měli všichni stejné šance a mohli si hraní více užít? Podle EA a Ghost Games asi ne.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Need for Speed Payback jsou jasným důkazem toho, že vývojáři prostě už neví, jak se sérií naložit. Neumí jí dát jasnou tvář, aby hráč věděl, co od ní čekat a díky tomu před sebou máme tuto patlaninu nápadů, v níž jeden zabíjí druhý a ve výsledků vás mechaniky a ježdění naštve nebo rovnou znechutí, což snad cílem vývojářů nebylo. Záchranou pro sérii by mohlo být její ukončení, protože takhle to už dál nejde. Další možností je prodej značky někomu, kdo bude vědět, co s ní dělat a mít jasnou vizi o tom, co je NFS nebo co by být mohlo, aby si ho hráči zase mohli užívat tak, jako dříve. Hru si určitě nekupujte a pokud vás i tak láká, doporučuji vyčkat na její příchod do Vaultu v EA Access. V tom případě vás sice i tak naštve, ale nebude vás to alespoň nic stát.
14. 05. 2026 • Michael Chrobok0

RECENZE: Forza Horizon 6

Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....

»
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»