
RECENZE: Need for Speed Payback
Dlouholeté herní série mají často velké zástupy fanoušky, kteří se těší na každý další díl a většinou dokážou nějakou tu nedokonalost prominout. Jsou ale série, které každým dalším dílem o fanoušky přichází, a to i navzdory svému opravdu zvučnému jménu. Velkou snahu v odhánění příznivců projevují Electronic Arts společně s Ghost Games se svou dvorní značkou Need for Speed, jejíž poslední díl se vřelého přijetí opravdu nedočkal. Nejspíš i proto si vývojáři dali roční pauzu, po níž tu máme další díl.
Need for Speed Payback se pokouší napravit pošramocenou pověst značky, ale kdo se již podíval na výsledné hodnocení, nejspíš už ví, že se jim to moc nepodařilo. Bohužel v průběhu hraní jsem se opravdu snažil, najít něco, co by mě bavilo, líbilo se mi a díky čemu bych mohl hře pomoci třeba i dobrým hodnocením. Bohužel se tak nestalo a čím víc jsem hrál, tím víc jsem byl nespokojen. Následující řádky se pokusí shrnou to, proč tomu nakonec tak bylo.

Na co jsem se těšil byl příběh, protože bylo upuštěno od hraných scén jako v posledním díle, kde bylo všechno, super, ultra, cool, všichni byli drsní jak šmirgl papír a sypali jednu hlášku za druhou. Oproti tomu Payback měl přinést příběh říznutý sérií Rychle a zběsile, což se mně osobně hodně líbilo. Potenciál naplněn nakonec rozhodně nebyl. Hrdinové nemají žádnou hloubku, a tak si k nim člověk nemůže vybudovat nějaký vztah. A je přitom jedno, zda jsou to ti z hodných nebo členové The House, proti jejichž nadvládě budeme bojovat a ve výsledku je porazit. Ve výsledku jsem nakonec byl rád, když nějaká příběhová část skončila mohl jsem se vrátit k ježdění závodů. Navíc příběhové akční pasáže patří co do ježdění k tomu zábavnějšímu, co hra dokáže obsahově nabídnout.
Dohromady máme na výběr čtyři druhy závodů, kdy nechybí klasické závodění z A do B, závody na kola, to vše na silnici nebo offroad, drifty a takovým drobným návratem do série je drag z NFS Underground. Závodění není ve výsledku špatné ani v jednom z nich, což jistě potěší. Kdybych měl nějaký herní mód vyzdvihnout více, byl by to právě drag. Ten přináší osvěžující vítr do jinak klasického ježdění, kdy oproti Undegroundu nabízí větší volnost, protože jezdit můžete po celé komunikaci, a ne jenom v jednotlivých jízdních pruzích. Trochu mimo stojí honičky s policií, kdy jakožto agent ujíždíte jako o život. Sice zpestření, ale nijak zásadní. Každý závod si pak navíc můžeme okořenit nějakou tou sázkou bokem, za jejíž splnění jsou kredity navíc.

Kredity jsou totiž hodně potřeba, a to nejen pro nákup nových vozů, ale hlavně pro kupování kartiček. Největším „opruzem“ celé hry je totiž systém levelování aut. Každý závod má nějaký level a stejně tak i vaše auto. V případě, že nemáte dostatečnou úroveň, na daný závod se ani nevydávejte, protože šance na výhru je minimální (úspěšný závod je jenom ten vyhraný, jinak se dál nedostanete). Smutné však je, že i když budete mít level větší, než hra udává, nemusí to ještě znamenat výhru a dost často se i s lepším autem budete bát až do konce, protože minimálně jeden blázen vás bude vždycky nahánět, i kdyby měl auto šlapací. Kdo tenhle systém vymyslel, zasloužil by pár facek, aby se probudil, protože víc znechutit hratelnost snad už nešlo.

I když asi ještě šlo, protože ruku v ruce s levelováním jdou i vylepšující tuning karty. Kdo z vás se těšil na vylepšování motoru aut a dalších jeho parametrů, těžce zapláče. Všechno probíhá přes vylepšovácí karty pro jednotlivé třídy aut (ano, jedno auto nemůže jezdit všechny závody, takže na každý potřebujete extra auto, kdy cena nových není malá, takže spirála opakování se opět roztáčí), přičemž každá vylepší nebo zhorší nějaké parametry. Karty dostáváte za výhry v závodech nebo si je kupuje v tunning shopech. V téhle hře prostě nic není zadarmo, a i pro získání nějaké vizuální úpravy je třeba plnit úkoly.
Výsledek výše popsaného je nekončící grind, kdy se kvůli zlepšení auta a vydělání peněz, vracíte k závodům, které už jste jednou jeli a jezdíte je pořád dokola, dokud vám buď neodumře mozek nebo nevyděláte dost na to, abyste mohli vylepšit auto, snad konečně zvítězit a posunout se o kus dál, kde nás čeká to samé utrpení znovu. Frustrace z opakování pořád toho samého dokola je nepopsatelná a už jenom to většinu hráčů jistě odradí.

Přitom jízdní model je rozhodně lepší, jak posledně a závody se odehrávají i přes den, takže člověk netrpí depresí z toho, že pouliční jezdci nebo bojovníci se zákonem jsou jenom noční živočichové. Ani tady ale všechno nefunguje tak, jak by si člověk představoval. Co mi hodně chybělo byl onen skvělý pocit z rychlosti a šílené jízdy, jaký vždy série nabízela. Divné je, že to neplatí pro všechna auta. Takové Audi nebo nový Golf to sviští hezky, mají parádní zvuk a pocit rychlosti se dostaví. Starší kousky při stejné rychlosti na druhou stranu působí, jako kdyby v kufru měli pět sumo zápasník, což samozřejmě ovlivní zážitek. Sice jedeme třeba 200 km/h, ale máte pocit, že se vlečete tak 50 km/h. Těžko říct, čím to je, nicméně není to nic, co by hře prospívalo.
Druhou věcí, která mne zarazila, je fakt, že auta mimo silnici jedou pomaleji, než když jedete po ní. To by dávalo smysl u silničních závodů, ale u offroadu, který se evidentně inspiroval u posledního dílu Forza Horizon je to víc než divné, protože i s tímto autem, pro nějž by neměla být problém jakákoli zkratka mezi kontrolními body se nejvíc vyplatí jet po vyznačených cestách. Přitom hra láká jet kamkoli rovně za nosem. Bohužel nejste rychlejší než soupeři jedoucí po cestě, což v kombinaci s levelovacím systémem ústí v další dávku frustrace a znechucení.
Pochválit bych chtěl herní svět. Ten je opravdu rozsáhlý, dostatečně různorodý a nabízí dost způsobů, jak se vybláznit i mimo závody. Nechybí rychlostní radary, úseky, jež je třeba projet nějakou rychlostí a další odpočinkové činnosti. Zajímavé je hledání částí aut podle mapy a fotky, kde se daný kus nachází. Ani grafika není tak hrozná, jak se na první pohled může zdát (hráno na klasickém Xbox One), modely aut jsou pěkné a krajina taky. Občas sice doskočí nějaká ta vzdálenější textura, ale není to nic dramatického. Mrzet by mohla nevyvážená doprava a generování aut do míst, kde do nich prostě nabouráte. V tomhle jsem si vzpomněl na stařičké akrády, které to v rámci obtížnosti měly také tak.

Chybět nesmí ani multiplayer, ale ani ten nedokáže hru zachránit. V rámci hraní s ostatními vyberete druh závodu a trať, v lobby, kde můžete volně jezdit po celém městě počkáte, až závod začne a pak zjistíte, že proti vám stojí lidé o desítky nebo stovku levelů dále než vy, takže nevyhrajete, ani kdyby se vaše auto proměnilo v Transformera a ze všech soupeřů udělalo vraky. I ty vraky by stejně byly rychlejší než vy. Párování se stejně zdatnými soupeři nefunguje, takže buď můžete trávit hodiny na posledním místě nebo nahodit SP, do zemdlení opakovat závodění, udělat pořádně vytuněné auto a pak možná v MP dosáhnout na nějaké lepší umístění. Takhle má vypadat zábavný multiplayer? No nevím, ale nebylo by lepší, kdyby měli všichni stejné šance a mohli si hraní více užít? Podle EA a Ghost Games asi ne.
Verdikt
Need for Speed Payback jsou jasným důkazem toho, že vývojáři prostě už neví, jak se sérií naložit. Neumí jí dát jasnou tvář, aby hráč věděl, co od ní čekat a díky tomu před sebou máme tuto patlaninu nápadů, v níž jeden zabíjí druhý a ve výsledků vás mechaniky a ježdění naštve nebo rovnou znechutí, což snad cílem vývojářů nebylo. Záchranou pro sérii by mohlo být její ukončení, protože takhle to už dál nejde. Další možností je prodej značky někomu, kdo bude vědět, co s ní dělat a mít jasnou vizi o tom, co je NFS nebo co by být mohlo, aby si ho hráči zase mohli užívat tak, jako dříve. Hru si určitě nekupujte a pokud vás i tak láká, doporučuji vyčkat na její příchod do Vaultu v EA Access. V tom případě vás sice i tak naštve, ale nebude vás to alespoň nic stát.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.



























