
RECENZE: NHL 14
Sportovní rok opět začíná a podobně jako v TV, tak i na našich konzolích se začaly objevovat sportovní tituly s označením „14“. Sice tu byla už malá předvlaštovka v podobě PGA TW 14, ale skutečná EA Sports sezóna začíná v září titulem NHL 14. Takže pojďme na naši recenzi.
NHL 94 a zaprášená okna slávy
Ještě úvodem prozradím, že letošní díl slaví již 20. výročí a i díky tomu byl do hry přidán režim/verze hry z ročníku 94. Asi na tom pro vás není nic zvláštního, ale pro mě ano 🙂 Ano, je tomu už přes 20 let, co hraji hry a stále mě některé baví a mezi ně patří zejména ty sportovní. Když jsem četl promo články o tom, že si v režimu „94“ zavzpomínáme na pravěk a na to, jak se dřív hrálo, tak s chutí řeknu, že na vydání NHL 94 jsem čekal se stejným očekáváním, jako dnes u NHL 14 a hrál jsem ho s možná ještě větší chutí než dnes.
NHL 14 ovšem není zajímavá díky módu „94“, který je popravdě super, ale troufám si tvrdit, že jej párkrát vyzkoušíte a rozhodně nebude patřit mezi vaše často navštěvované položky v menu. Hra totiž nabídne na dnešní dobu poměrně laciné ovládání a, ruku na srdce, kdo by chtěl hrát 20. let starou hru pomocí dvou tlačítek, kde je pouze upravená grafika do dnešní podoby?
Zpět do současnosti, máme tu NHL 14!
Pokud, stejně jako já, patříte mezi harcovníky série, tak hltáte každou novinku, která vám zpříjemní čekání na hru a pak její samotné hraní. Osobně bych rozdělil hraní na několik větví, kdy se opravdu věnujete jednomu stylu hry a pokud to chcete mít vymazlené, tak na ty další nemáte čas. Velkou popularitu si získal mód HUT, pak tu máme tvorbu své postavy a získání hokejové slávy pod svým jménem (hrajete pouze za jednoho hráče) nebo se pustíte do kariéry a dotáhnete jeden z týmů ke Stanley Cupu. Na pozadí i napříč všemi režimy je ještě možnost hrát vše online. Jistě chápete, že investice do hry, jako je tahle, se vám vrátí, jelikož to je hra na celý rok, ne-li na několik roků!
HUT – Hockey Ultimate Team – tahákem NHL 14
Pro mnohé hráče největší tahák hry, kdy si budujete svůj tým od základu. Kupujete hráče, dresy, vybavení, najímáte trenéry a hráče. Rozhodně zajímavou součástí jsou i výměny na burze s ostatními hráči, kdy se povede získat třeba toho vašeho nejoblíbenějšího. Děláte všechno, co by dělal majitel každého klubu. Samozřejmě na to potřebujete peníze nebo něco, za co můžete vše pořizovat. Ve hře proto najdete tzv. „puky“ za které si pak pořizujete všechny tyhle věcičky. Získat puky ale vyžaduje pravidelné hraní a čím víc hrajete a vyhráváte, tím víc „puků“ získáváte. Za puky si pak koupíte balíčky karet, které vám systém náhodně generuje, a vy v nervozitě očekáváte, jací hráči a vybavení padne zrovna z tohoto balíčku. Je to prostě další úžasný moment.
Je tu samozřejmě i marketingové lákadlo :). Pokud jste lama nebo nemáte moc čas a chcete ten svůj výběr trošku popíchnout, tak si balíčky můžete koupit klasicky za peníze v Obchodě Xbox. Nicméně potvrzuji, že pokud hrajete pravidelně, tak nic kupovat nemusíte a tým si poskládáte naprosto konkurenceschopný ostatním hráčům.
Nyní máme hráče, dresy, vybavení a jdeme hrát. Ale pozor, v HUT se musíte rozmýšlet nad složením sestavy. Každý hráč má jiné parametry, to je všem jasné, ale ne všem hráčům se dobře hraje s každým, a proto je ve hře ukazatel tzv. „souhry“. Ta vám jasně naznačuje, jestli tihle dva si budou dobře nahrávat a najíždět do šancí, nebo si raději ani nenahrají. Proto vás bude hra i v této fázi motivovat s hráči obchodovat a skládat tým s nevyšší možnou souhrou, a to až na 100%.
Když si konečně složíme tým, tak můžeme vyrazit na turnaje. HUT se dá hrát jak offline, tak online. Za vyhrané zápasy a turnaje získáváte puky, které jsou nutné pro další zlepšování vašeho týmu. Samozřejmě nabídka online je mnohem pestřejší, a pokud vám offline nabídne pouze opakující se turnaje, tak v online se můžete vydat na již zmíněné turnaje, online ligu (pro mě asi nejlepší a nejhranější věc v NHL 14) a souboj s přáteli, kde je můžete vyzvat a pokořit, k čemuž vám pak hra připraví krásné statistiky. Krásné samozřejmě pokud vyhráváte! 🙂
Život hokejisty chce skoro každý, ve hře už mi chyběla pouze svatba s modelkou a trocha Sims
EA SPORTS se vydala svou cestou (RPG) a na led povolala ty nejlepší „rytíře“ z hokejového světa. Ano, příběh v režimu „Život hokejisty“ začíná podobně jako většina RPG titulů. Zvolte si svojí postavu, dejte jí parametry, hrajte, zdokonalujte se a buďte ten největší HÉROOO! Život hokejisty je jedním slovem paráda. Celou hru hrajete pouze za svou osobu. Můžete začít v těch nejnižších ligách a snažit se probojovat co nejvýš. Hra jde i tak daleko, že o vašem nasazení rozhoduje trenér – když střídáte, tak prostě jdete ven a sledujete dění z lavičky, nebo když vás vyloučí, tak si to pěkně protrpíte na trestné. Osobně jsem si užil trest do konce utkání v první třetině, kdy zbytek zápasu sledujete z trestné lavice. Ta atmosféra je prostě úžasná.
Ještě bych zmínil, že váš růst se odvíjí od toho, jak plníte očekávání trenéra a nově i fanoušků. Mezi zápasy na vás na informačním okně stále svítí vaše popularita a řeknu vám, nic moc, když jste tahoun týmu, góly nepadají a oblíbenost u fanoušků je na bodu mrazu! Do toho vám chodí hezké i nehezké emaily a vy se prostě musíte snažit, jelikož váš cíl je jasný – stát se HVĚZDOU!
Nyní máme za sebou režimy, které jsou kořením této hry. Ještě si ale zběžně popíšeme ty další, ale jelikož to jsou věci, která znám už z NHL 94, tak to vezmeme trošku rychleji.
Co dál nabízí hra jednoho hráče
Zahrajte si rychlou hru a vyzkoušejte, jak se hraje s jiným týmem. Ve hře je několik licencovaných soutěží, kde nechybí ani česká extraliga. Pokud se zajímáte o hokej, tak tam najdete vše důležité. Aktuálnost sestav se bohužel s odřenýma ušima daří držet jen v NHL, jinde už je to slabší.
Z minulých ročníků se do NHL 14 přenesly režimy, kde hrajete současně za trenéra i hráče, klasická sezóna s týmem, ale ruku na srdce – na tohle nebudete mít čas. Módy HUT a Život hokejisty vám veškerý volný čas sežerou.
Online hraní je věc, bez které je NHL 14 poloviční
Když někde na diskuzích čtu, že někdo nemá Xbox Live a nehraje online, tak mi to přijde jako si koupit nadupané BMW a jezdit všude 50km/h. Pořádný hráč se nedočká pořádné výzvy, pokud nemůže pokořit své kamarády online. Nabídka online kromě již zmíněných možností nabídne například vytvoření online ligy, kde můžete pozvat své přátele, aby si vybrali jeden klub a pustit se do boje o titul, zahrát si rychlý zápas a svého kámoše dohnat „minimálně“ k slzám. Dále tu máme EA Sports Arénu a soutěž v nájezdech. Ještě jsem zapomněl na jeden výrazný mód, a to je TÝM.
Máte hodně kamarádů, tak si založte TÝM!
Tahle možnost se samozřejmě týká jenom online hraní. Seberte své kámoše, rozdejte pozice v týmu a pusťte se do týmových bitev, a to až v počtu 6 hráčů v jednom týmu. Ještě bych zmínil, že v týmu hrajete i za hráče svého, takže vrchol dokonalosti je tímto režimem dosažen. Třeba někdy potkáte i tým HC Xboxweb 🙂
Už jsem z těch režimů unaven, jak se to vůbec hraje?
Hra a především EA Sports avizují nový engine Enforcer. Osobně jsem výrazné změny oproti NHL 13 nezaznamenal, to ovšem neznamená, že se nic nezměnilo! Tou největší novinkou je bránění, nárazy a poziční hra. Po větší defensivě jsem volal již delší dobu a jsem rád, že se EA povedlo dát do hry více důrazu na bránění, vypichování a celkové obranné koncepce. Bohužel je to místy kompenzováno až brutálním projevem, kdy hity a hlavně jejich série mění NHL na Madden. Rozhodčí přestali výrazněji trestat narážení do soupeřů bez puku a vrátili NHL o pár let zpět, kdy byla slavná éra Lindrosů a podobných lamačů kostí. Místo trestu spíše následuje možnost shodit rukavice a jít si to vyříkat, bohužel až moc často a Fight Night jsem taky v NHL nechtěl!
Útočná hra je zase o krůček lepší
Těšit se můžete na lepší najíždění spoluhráčů a celkově jejich nasazení. Změn doznaly i kličky, ale po chvíli tréninku budete zase doma, vlastně v kleci. Osobně bych vytknul příliš vysoký počet branek podobných jako v NHL 13. Ti, které baví dávat góly jak podle kopíráku, nebudou mít přechod z NHL 13 nijak složitý.
Bohužel pro můj „evropský“ styl hraní s nahrávkou zpět na modrou má hra i po dvaceti letech stále problémy, takže to tam raději sypu, co to jde.
Nicméně sekci hratelnost zakončím jasnou informací – nic lepšího není a nebude a hratelnost je i přes mírné chybky perfektní a doznala změn.
Grafika neurazí, ale nečekejte orgie
Kromě toho, že se to skvěle hraje, tak to i skvěle vypadá! Ano, NHL 14 je opět skvěle graficky připravená. V EA si jako tradičně dávali velký pozor na detail v obličeji, který popravdě vůbec neoceníte, jelikož ho vidíte pouze při přerušení, ale to se snažíte hru popohnat a co nejrychleji odmáčknout, aby pokračovala. Osobně jsem to asi nejvíc zaznamenal letos po rvačkách, kdy ten ksichtík vypadá opravdu pomláceně.
Celkově se mi líbí, že byl dán větší důraz na zobrazení těla a jeho velikosti v poměru k ostatním hráčům a Cháru opravdu na ledě nepřehlédnete. Z kosmetické stránky bych ještě vypíchnul dresy a jejich chování – povedly se. Na druhou stranu jsem čekal trošku větší zásah do stadiónů a diváků, kteří jsou na tom stále bídně.
Celkově hru provází lehce drsnější hudební doprovod, ale na to jsme u NHL poměrně zvyklí. Tady soudit, jestli je to dobře nebo špatně, nejde. Každému se líbí jiná hudba. Mně osobně tohle k NHL sedělo.
Lokalizace
Nakonec jsem si nechal lokalizaci, která jistě potěší a je opět velmi povedená. Speciální dík O+Z 🙂 Přestože se to nezdá, je ve hře hlavně v režimu kariéry opravdu hodně textů a pro plnohodnotný zážitek z hraní se vám bude jistě hodit.
Verdikt
NHL 14 se podle mě povedlo. Udělalo krůček od NHL 13, ale je otázka, jestli pro majitele starší verze je ten krok dostatečný ke koupi nového dílu. Pokud bych hodnotil NHL 14 jako novinku, klidně bych jí dal 9, jelikož nabídne všechno, co od podobné hry čekáte, a to v naprosto krásném kabátě. Ale protože mám i NHL 13 a rozdíl je opravdu malý, a to především v tom nejzákladnějším, hratelnosti, dal bych 7 (pro majitele NHL 13). Z toho mi vychází, že asi spravedlivá bude 8.| Nové kličky | Přehnaná agresivita |
| Zlepšená obrana | Málo změn oproti NHL 13 |
| Multiplayer | Nemohl jsem se oženit a postavit dům |
| Trvanlivost |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.































