RECENZE: NHL 16
Upřímně, hokej mám hrozně moc rád. Dokonce ještě radši, než český národní sport, fotbal. Každý ročník virtuální NHL je u mě velice očekáván a ne jinak tomu bylo i letos. EA měli rozhodně co napravovat, protože i já, fanoušek a zastánce EA jsem byl zklamán, i když nakonec NHL 15 tak špatné nebylo. Přeci jenom některé módy byly nakonec doplněny, čímž si hráče částečně udobřili.
Letos to ale mělo být úplně jiné kafe a dokonce jsme před vydáním dostali ochutnávku ve formě bety. V té bylo možné vyzkoušet hlavní mód, u něhož se očekává spousta zápasů, EASHL, tedy obdoba klubové soutěže z FIFA. Ochutnávka to byla výživná a snad každého milovníka hokeje nalákala ke koupi plné hry. Mimo EASHL se vrátily všechny módy, které nám loni chyběly, a navíc byla přislíbena celá řada dalších změn. NHL 16 mělo potenciál stát se nejlepším hokejem a následující řádky se pokusí odpovědět, zda se tak stalo.
Hodně se mi líbil začátek hry, kdy nezačneme pohledem do menu, ale hned ostrým zápasem, který reflektuje poslední finále o Stanley Cup. Už při tomto zápase si všimnete hlavních novinek NHL 16. Tou první je interaktivní trenér, který se vám snaží pomoci. Může ukazovat přihrávky, jestli je volná střelecká pozice a nechybí ani zaměřovač v brance. K tomu se objevují různé textové tipy, které jsem si ale hned vypnul, protože jsem pořád měl tendenci je číst a dobrovolně se tím rozptylovat. Nicméně pro začínající hráče určitě přínosná věc, která se dá velice dobře modifikovat a občas může přinést zajímavý postřeh i zkušenějším hráčům. Je tak pouze na vás, zda se chcete něco přiučit v různých aspektech hry nebo již máte dostatečný skill.
Druhou novinkou, viditelnou na první pohled, jsou předělané pohyby hráčů a brankářů. Ti disponující více možnostmi při bruslení, díky čemuž je hra na první pohled o něco hokejovější. Chvilku vám ale bude trvat, než všechno dostanete pořádně do ruky. Já mám i po několika desítkách odehraných zápasů stále pocit, že je hra trochu topornější, než tomu bylo dříve, ale třeba je to jenom můj osobní pocit. To samé platí i pro brankáře. Za ty jsem vždy rád chytal, ať už v Be A Pro nebo jenom v tréninku. V NHL 16 mi přijde ovládání těžší a hlavně hrozně obtížně zvládnutelné. To, co šlo dříve lehce (od tyčky k tyčce s přitisknutím na ni), je o něco složitější a rozhodně všechno lehce nezvládnete hned. Na druhou stranu máme v brankovišti k dispozici novou zbraň. Ano, myslím „lví skoky“, což je opravdu skvělá zbraň proti útočníkům, co dokáže vyřešit celou řadu zapeklitých situací.
Zmínit musím grafickou stránku. Modely hráčů a jejich pohyby jsou prostě famózní a po téhle stránce se NHL 16 nedá opravdu nic vytknout. Navíc dostáváme ještě lepší atmosféru, protože na hřišti, resp. tedy mimo něj, nechybí maskoti jednotlivých týmů, haly jsou zpracované tako jako nikdy předtím a všechno podtrhuje autentické fandění fanoušků daného týmu, pokud tedy tým nějaké specifické fandění má. Takové bílé peklo ve Winipegu je opravdový zážitek, kterému se vyrovná snad jenom osobní návštěva zápasu.
Jeden z herních módů jsem již zmínil, ovšem Be A Pro není jediným módem, co se dá hrát. Konečně si můžeme zahrát klasickou sezónu bez, pro někoho otravných, manažerských funkcí. Dále to máme online nájezdy, online hra 1v1, playoff, nechybí ani NHL Live Moments, zmiňované EASHL a HUT. Snad nejvíce budou dle předpokladů hrány poslední dva, takže se na ně v rychlosti podíváme.
Hockey Ultimate Team je ona známá a velice oblíbená hra s kartičkami, které k hokeji neodmyslitelně patří. No řekněte, kdo z těch starších z vás někdy nesbíral hokejové kartičky. Zde se do těchto časů můžete vrátit a navíc není třeba hledat online soupeře. Novinkou letošního ročníku je možnost vytáhnout svůj tým i offline proti AI. Sice nepostoupíte dál v divizi, ale zase můžete zkoušet složení útoků třeba proti silným týmům NHL. Jinak je vše při starém, což je nakonec dobře.
Jak jsem již nakousnul, EASHL je klubová záležitost. Svého hráče můžete přihlásit do již nějakého vzniklého klubu nebo si vytvořit svůj a pak se vydat do vod internetu, kde týmově až v šesti hráčích budete zkoušet, zda právě ta vaše sestava kamarádů či známých dokáže být vítězná. Každá výhra má cenu zlata a kanadský bod či vychytaná nula (ona i výhra stačí) vás naplní pocitem opravdového zadosti učinění. Hratelnost EASHL je nekonečná a oproti HUT si zde zahrajete s kamarády po svém boku, což je rozhodně změna a správná alternativa k HUTu.
Online funkce jsou nedílnou součástí NHL 16 a o to víc mrzí chyby v kódu. Hodně zápasů laguje a je jedno, jak výkonné připojení máte k dispozici. Prostě hrajete, všechno jde krásně plynule a najednou máte zpomalené záběry jak z učebnice. Jedinou možností je, že jsem měl smůlu na soupeře a hrál s hráči s Afriky nebo Antarktidy, kde rychlost připojení asi opravdu není tak valná. V EA už by se konečně měli chytit za nos a se síťovou hrou konečně něco udělat. Hráči po tom volají snad každý rok a zatím pořád nic.
Další věcí jsou bugy. Loňské vrážení do brankářů a hodně lehké podrážení hráčů se zdá být pryč, bohužel se objevila novinka jménem hra kolem branky. Jakmile puk honíte kolem brankové konstrukce, nikdy si nemůžete být jisti tím, zda puk nějakým záhadným odrazem či bugem vašeho hráče neskončí v brance. Rád bych si posteskl i nad faktem, že „jisté“ góly, které padaly loni, se vám povede vsítit i letos. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale mohli brankáře naučit nějaké finty a aspoň občas nějakou tutovku chytit. Tím jsem se pomalu dostal k poslednímu problému a to jsou předem dané zápasy. V sezóně jsem se s tím setkal několikrát a prostě ať děláte cokoli, nemáte opět šanci vyhrát. Díky tomu v singlu, dle mého, trpí obtížnost, protože pár zápasů vyhrajete jasným skóre a pak třeba dva za sebou prohrajete. Korunu tomu všemu pak nasazuje klasika série NHL. Vy máte 30 střel a dáte třeba 3 góly, kdežto soupeř má 12 pokusů a góly vám dá 4. Ani nevíte, kolikrát jsem chtěl hodit gamepadem o zem a možná jsem při tom vymyslel i nějaká nová sprostá slova, ale to je prostě NHL od EA.
Verdikt
Poslední odstavec sice není moc povzbudivý, ale nakonec NHL 16 hodnotím jako povedený hokej, který nás / vás bude bavit a rozhodně má co nabídnout. Chyby z loňska se sice povedlo částečně odstranit, ale zase se objevily nějaké nové. Ještě že se můžeme dosyta vyhrát v EASHL nebo HUT. Ostatně o to tady běží. Snad jenom kdyby se ještě někdo odvážil a začal dělat svou NHL sérii. Konkurence nikdy není na škodu a tak se ptám, najde se někdo?čeština | lagy |
grafika | občasné bugy |
výběr módů | |
HUT a EASHL |
Recenze: Albatroz
Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.
Recenze: Flint: Treasure of Oblivion
Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....
RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
Recenze: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...