
RECENZE: Project Spark pro Xbox One
Team Dakota si na E3 2013 vysloužil velkou pozornost díky titulu Project Spark. Ten měl kombinovat nejen hraní, ale i samotnou tvorbu her. Navíc, pokud někdo nějakou hru udělal, ostatní mu ji dle informací měli možnost upravovat, pozměňovat a vytvářet tak různé příběhy. Konečně nastal ten den a Project Spark oficiálně vyšel. Otázka tedy je, zda se vyplatí hrát a zda-li byly sliby skutečně splněny.
Mnozí z vás jistě četli naše dojmy z betaverze nebo si hru sami vyzkoušeli ve veřejném testu. Betatestování trvalo opravdu dlouho a napříč platformami. Nutno dodat, že je to na hře opravdu znát a navíc je na první pohled patrné, že betaverze nabízela jenom zlomek obsahu, na který narazíme v plné verzi hry.
Příjemný je i fakt, že Project Spark je v základu free 2 play, což znamená, že stažení a hraní je zcela zdarma. Jak ale správně tušíte, jenom o chlebu a vodě vývojáři zůstat nechtějí a tak za nějaký ten poplateček můžeme získat různé věci. Základem je Startovací balíček, který nám přinese měsíční členství premium (dvojnásobný boost na zkušenosti a herní penízky), dále Champions Quest: Void Storm Adventure, což je vlastně takové pěkně vyvedené RGP, jež vás naučí, jak se hra hraje, jak fungují jednotlivé mechaniky a co všechno je možné vytvořit a k tomu navíc dostaneme i hratelnou postavičku rytíře Hakoona. Chybět nesmí ani pro tvorbu důležité prvky jako Sci-fi, Yetyho a Arktický balíček se vzhledy pro povrchy, stromy a tak dále. Startovací balíček je možné koupit jak digitálně, tak v obchodech, kdy je k němu přidána i placka se hrou.
Teď už ale k samotnému hraní. To, čím se Project Spark nejvíc pyšní je editor a tvorba obsahu. Musím uznat, že propracovanost je opravdu velká. Navíc oproti betaverzi narostli možnosti tvorby a jejich variabilita. Například při tvorbě nepřátel jste museli dříve všechno ručně „programovat“, což nebylo vždy úplně jednoduché. Nyní stačí vybrat postavičku, přiřadit ji nepřátelskou inteligenci a vše ostatní je již automatické. Celkově se dá říct, že celý proces výroby všeho byl zjednodušen a je možné vybírat nebo si nechat poradit jednou z několika variant. Troufnu si tvrdit, že základní hopsačku dokáže vyrobit každý během chvíle. Navíc nemusíme tvořit ve 3D, ale udělat se dají i 2D hry.
Máte-li však v sobě kreativního ducha, v editoru se vyřádíte. Co se krajiny týče, nastavit se dá opravdu hodně a celý svět uzpůsobit jak vzhledově, tak tématicky té nejdivočejší představě. Postav je na výběr také celá řada ,i když zde opět přijde na řadu placení. Platit se totiž může jak herní měnou, kterou získáváte za plnění úkolů ve hře a levelování, tak měnou za skutečné peníze. Pro představu ceny startují na 99 Kč za 500 herních zlaťáků. Ceny postav, témat a dalších věcí (včetně možnosti editace levelů ostatních hráčů) jsou různé a bude tak záležet pouze na vás, zda se vám daná věc vyplatí nebo ne. Ovšem jak sami tvůrci říkají, komu se bude dařit tvořit, nemusí kupovat skoro nic za peníze, protože díky systému odměn si bude moct téměř všechny věci pořídit ze získaných odměn. To samé platí i pro hráče, kdy hraním a plněním úkolů je taktéž možné získat celou řadu odměn.

Při pohledu na obrázky nebo videa z hraní si možná někteří mohou myslet, že Project Spark umožňuje vytvoření jednoduchých hříček. Opak je ale pravdu, protože tvořit se dá celá řada herních žánr, takže mimo hopsaček třeba FPS, různá RPG a hry na hrdiny nebo hry z pohledu třetí osoby a určitě i nějaká ta adventura by se taktéž dala stvořit. Dost dobře se dají tvořit i hry logické nebo i další věci než jenom hry. Zkoušel jsem velice povedené a funkční piano nebo „automatovky“. Velkým plusem při tvorbě je určitě i fakt, že obsah Project Spark je společný pro všechny platformy, takže hry vytvořené na PC fungují i na Xbox One a obráceně. Samozřejmě pokud tedy vezmeme v potaz rozdílné ovládání, na které musí myslet každý stvořitel při tvorbě projektu.
Zmínil jsem, že nepřátelům se dají přidělovat jednotlivé mozkové (braid) pochody. Braid je ale o dost mocnější funkce, než by se mohlo dle betaverze zdát. Nejen že můžeme v grafice programovat pohyby nebo stisky klávesnice či gamepadu, ale také to, jak se bude hra chovat, přiřazovat různé a různě dlouhé texty, vymýšlet si nejroztodivnější zakončení hry a celou řadu dalších věcí. Navíc je možné jednotlivé funkce dělit a vrstvit, takže se dají vymýšlet skutečně šílené kombinace možností, zakončení, prolínání a kdo ví, čeho dalšího.
Nedílnou součástí Project Spark je herní komunita. Díky dlouhému testování a postupnému rozšiřování vzniklo hodně obsahu. Hra vám na hlavní stránce bude nabízet ten nejpopulárnější obsah, ale i my sami se jím můžeme libovolně přehrabovat. Naštěstí jsou k dispozici dobře pracující filtry, takže si vždy najdete to, co vás bude zajímat. Za sebe bych rád doporučil klon Portalu nebo Little Big Planet. Oboje se opravdu vyvedlo a jenom dokazuje, že Project Spark poskytuje kvalitní a hlavně hodně rozsáhle možnosti pro tvorbu různorodého obsahu. Zmínil jsem jenom dva projekty ale vězte, že vypsání těch opravdu povedených a zajímavých by vydalo na vlastní článek. Navíc ani vydání hry neznamená konec podpory a i nadále se Team Dokota bude snažit opravovat a hlavně přinášet nové věci dle přání komunity.
Verdikt
Project Spark si určitě zaslouží pozornost všech uživatelů Xbox One, ještě aby ne, když je v základu zdarma. Pro kreativní jedince je Project Spark doslova požehnáním a i hráčům má rozhodně co nabídnout. I kdyby jste měli jenom stahovat obsah, který vytvořil někdo jiný, budete se bavit. Stále je co objevovat a já sám jsem kolikrát žasnul nad tím, co někdo dokázal vytvořit. A pokud jsem v recenzi na něco zapomněl, tak je to důkaz toho, jako moc rozsáhlý Project Spark je. Bohužel pouze pro Xbox One.| rozsáhlost | pouze Xbox One |
| možnosti | drobné technické problémy |
| komunita | dodatečné placení |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.






































