Recenze: Resident Evil Village Gold Edition
Hodnotit značku jakou je Resident Evil, to je jako kritizovat Monu Lisu, že je příliš baculatá, že kouká jak můra a že její dekolt nemá co nabídnout. Prostě se to nedělá nebo to jde hodně ztěžka, protože jde o kus historie. O etalon specifické části umění, který vyšlapal cestu novému a dodal punc starému. A třebaže Capcom není da Vinci, má v držení legendu survival hororů, kterou se podařilo v sedmém díle nasměrovat vstříc moderním trendům. Village pak měla spojit pomyslně to staré s novým, což se dle mého povedlo tak ze dvou třetin. To dobré ze sedmičky zůstalo a nedá se přehlédnout ani fakt, že autoři hodně čerpali z populární čtyřky. Zakomponování lykanů a poněkud vyvinutých osob pak možná nesedlo každému, ale obecně se poslední díl povedl.
Pokud si už ho příliš nepamatujete, tak se vrátili Ethan s Miou, jejichž novým domovem se stala zakopaná řiť kdesi v Evropě. Vskutku pěkné místo k životu pro ně a malou dcerku Rose. Jenže scénář tomu chtěl jinak a Ethan se ocitá v zapadákově, kde by i Drákula vyhlásil stav nouze. Navíc vystaven novému zlu a realitě, že malá Rose skončila bůh ví kde a bůh ví s kým. Jak do všeho zapadá prsatá aristokratka se zálibou v NBA, uslintaní vlkodlaci a Karl se zatraceně velkým nástrojem? To víte nebo teprve zjistíte. Ale jisté je, že Rose přežila, neboť její příběh je hlavním tahákem Winters’ Expansion, stejně jako kompletní Gold Edition. Má mladá slečna na to, aby utáhla vlastní příběh?
Jelikož patnáct let od konce Village je dlouhá doba, tak teoreticky ano. Dívka už není drobotinou, jejíž jediným zájmem je plný pupek a suchý zadek, ale jedincem s názorem, pubertou a pěkně smutnou minulostí. Dospívání se zrovna neneslo v mírumilovném duchu a nechtěné rodinné prokletí přineslo Rose víc špatného než pěkného. A jelikož udělá cokoliv, aby se stala normálním člověkem, rozhodne se konfrontovat jak se svými nočními můrami, tak s místem kde vše začalo. Jak však záhy zjistí, její plány jsou věc pěkná, ale realita s nimi nepočítá. Stejně jako desítky hrdinů před ní, i ona bere zbraň a rozum do ruky, aby změnila to, co se změnit nedá.
Jestliže patříte do osady fanatických milovníků značky, dostanete vše, po čem srdce touží. Staré lokace v drobném, leč neznatelně odlišném aranžmá a desítky monster s pořádným bossem s důvěrně známým rodokmenem. I po herní stránce je vše na svém místě. Vedle konvenčních zbraní dojde hojného využití speciální síla, čímž se definitivně zboří sny na normální život. Prolézání sídla si vyžádá hned několik logických zastávek a nadupaný inventář krásně odkáže na historii značky, kde se míchaly kytky, munice a viry. Akce je řízena rozumem, protože munice je méně než odvahy ve strašidelném domě, a tak není hanbou občas zdrhnout, občas zakleknout a občas zanadávat. Ostatně rozšíření Shadows of Rose má několik ryzích stealth pasáží, kde do vás atmosféra pořádně zasekne drápy, neboť zbraně vezmou za své. Tomu říkám horor, když jedinou záchranou mezi mnou a děsem jsou ovladač, obrazovka a dodávka elektřiny.
Když nad tím přemýšlím, vlastně je tu vše, co by Resident Evil měl mít a co na něm všichni mají rádi. Jenže ono to tentokrát nestačí. Budoucnost ukáže, jaké plány mají autoři s Rose, ale v přídavku je její příběh rozšířen jen o nezbytné útržky. Rád bych znal víc z dětství šikanované dívenky, která byla častým návštěvníkem jak sociálky, tak odborných specialistů. Zpracovat by se daly také „první krůčky“ při seznamování s vrozenými silami a mnoho dalšího. Pokud to dostaneme příště, pak rád počkám. Ale tříhodinové hraní potřebuje víc, než jen tenké nitky svázané s minulostí. Dvakrát nadšený nejsem ani z opětovného využití starých kulis. Vždy, když autoři jakékoliv hry zabřednou do starých materiálů, cítím pachuť snadného výdělku okořeněného drobným opovržením. Zde je dojem umocněn dokonce i stejným bossem.
Tím neříkám, že jsem si hraní neužil. Atmosféra je parádní, hratelnost též a pakliže pojedete dodatek souběžně s hlavní hrou, plynule navážete z jednoho na druhé. Nicméně potenciál byl přeci jen jinde a když vzpomenu na bonusový obsah pro Resident Evil VII, tak jeho přínos pro základní hru byl mnohem, mnohem větší. Shadows of Rose je daleko víc oslím můstkem pro budoucnost, kde se aktuálně může stát cokoliv. Mnohem větší radost mi proto udělalo přidání nové možnosti kamery. Základní hra je z pohledu první osoby, ke které byla nově přidána osoba třetí. Nelpím na zbytečných tradicích, ale bylo fajn zase procházet místa zamořená zlem a mít širší rozhled. Tvůrci šalamounsky vyřešili události, kde je pohled z vlastních očí nezbytný, a to plynulým zoomem z poza zad. Celkově je jiná optika na hru vyvedená dobře a nemám problém s tím, že si za ni studio nechá zaplatit. A ne, obličej Ethana nikdy pořádně vidět není, tudíž tajemství zůstává tajemstvím.
Poslední věcí ve Winters’ Expansion jsou postavy pro Mercenaries Additional Orders, kde tou nejzajímavější je Lady Dimitrescu. Nic víc za pět stovek nedostanete a je otázkou, zda byste měli. V tomto ohledu je nový obsah adekvátní ceně. Pakliže jste během svátku sáhli ve slevách jen po základní hře, můžete mít za tisícovku kompletní balení Resident Evil Village. Ale jestli jste tak ještě neučinili, vyplatí se Gold Edition, kde je navíc jak Trauma Pack, tak onlinovka Re:Verse. K té vám bohužel nic nepovím, neboť nemám potřebu Resident Evil tahat mimo příběhovku pro jednoho. Rád ale dodám, že Re:Verse je bezplatnou součástí hry.
Pokecejte s námi nejen o recenzi na našich sociálních sítích:
Verdikt
Buďme upřímní, vylepšit Village je těžké, takže jakékoliv rozšíření by svedlo boj, který by nemohlo vyhrát. Bohužel Winters’ Expansion a klíčové Shadows of Rose neuhrálo ani remízu. Charakter hlavní hrdinky není dostatečně prokreslený, a tak je těžké brát ji jinak než jen jako dočasnou návštěvu. Té pomáhají tradičně skvělá hratelnost a tíživá atmosféra jak mohou, ale opakující se lokace lehce sráží jejich usilovnou práci. Přesto je bonusový obsah pro fandy nutností, a to kvůli novému postavení kamery, které umí známý příběh prodat jako nový zážitek. To na Gold edici není mnoho, já vím, ale kdo čekal na výhodnou koupi kompletního Residenta, má další argument pro pořízení.Recenze: Albatroz
Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.
Recenze: Flint: Treasure of Oblivion
Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....
RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
Recenze: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...