
Recenze: Starfield Shattered Space
Rok a měsíc – tolik uběhlo od vydání ambiciózního intergalaktického dobrodružství Starfield jedním z nejslavnějších vydavatelských a vývojářských domů, firmou Bethesda. Bylo by asi zbytečné, abych se znovu zabýval shrnutím recenze původní hry, ostatně naši recenzi si můžete připomenout sami. Nicméně, přeci jen se jedná o opravdu masivní projekt, na kterém se během uplynulého roku pracovalo nejen na prvním placeném přídavku Shattered Space, ale i na původní hře formou free updatů. Krátký souhrn, kam se hra posunula tedy není na škodu – a současně si dovolím menší „second opionion“.

Asi největším problémem open-world her jakou je Starfield jsou vždy očekávání. Nedávno jsem zaznamenal názor, že The Elder Scrolls 6 nikdy nemůže uspokojit všechny hráče, protože ti mají po Skyrimu tak vysoká očekávání, že je prakticky nelze plně uspokojit, i kdyby hra byla naprosto perfektní. A částečně s tím musím souhlasit – jako moderní hráči jsme neuvěřitelně zmlsaní. Přitom Starfield v zásadě přinesl sen mnoha hráčů – ohromný procedurálně generovaný svět, který by úplně klidně mohl představovat náš vesmír za nějaký sto let (ostatně i obsahuje pozemské reálie), ve kterém můžete cestovat na upgradovatelné vesmírné lodi, prožívat souboje s nepřátelskými loděmi, přistávat na tisícovce planet (včetně zhuntované planety Země), těžit suroviny, craftit, budovat, ale hlavně, a to je rozdíl od různých méně či více podobně strukturovaných her, hra obsahuje masivní storytelling na profesionální úrovni, na jaký jsme si zvykli například ze Skyrimu či Fallout New Vegas. A to vše v neskutečně vypadající nextgen grafickém kabátu, na Bethesdou nově vyvinutém enginu Creation Engine 2. Pravda, příběh mohl být i lepší, ale na rovinu, některé části byly naprosto fenomenální – například plnění úkolové linie pro frakci Crimson Fleet, kdy bylo nutné infiltrovat největší kriminální frakci ve vesmíru. Neuvěřitelná jízda plná zvratů, etických dilemat a umného využívání různých herních prvků, které Starfield nabízí, mě nutila zvolat „i want more of that, and now!“.

Dalším faktem je, že hra vlastně byla na poměry Bethesdy, i díky ročnímu odkladu, velmi odladěná. Na Xboxu sice běžela ve 30 snímcích za vteřinu, ale snímkování bylo aspoň zamčeno na tuto hodnotu a hra měla minimum vážných bugů a nepadala. Kdo trochu pamatuje, ví, že i na konzolích byl vždy u open world her od Bethesdy ze začátku problém – tentokráte tomu tak ale nebylo.
Co se vlastně zásadního podařilo za rok přidat pomocí free updatů? Především doladit stovky drobností, přidat jeden masivní technický update, který dovoluje hrát hru ve zvýšeném snímkování, a dále přidání vozidla REV8, které výrazně zpříjemňuje přesuny v rámci planet. Toto „drobné“ vylepšení je i zajímavou novinkou v rámci enginu Creation Enginu – nikdy předtím vozidlo implementováno nebylo. REV8 si hráčí převážně pochvalují, jako užitečný a povedený doplňek. Další pěknou featurou je vylepšení „surface“ map, které se nově updatují v reálném čase a jsou tak velmi vítaným pomocníkem při orientaci v konkrétní lokaci. Tyto „3D Surface mapy“ se generují pro všechny planety. Řekněme drobnost, ale velmi příjemná a užitečná věc. Poslední novinkou, která stojí za zmínku je přidání „Content Creation Clubu“ do Starfieldu – je to věc, která není pro hráče RPG od Bethesdy nová – nabízí jí jak Skyrim tak Fallout 4, a to i na herní konzole. Do Starfieldu na Xboxu dorazil v červnu tohoto roku. Jde o možnost doinstalovat jak oficiální mody, tak i mody šikovných tvůrců – fanoušků, které prošly testováním kvality přímo od Bethesdy. Některé jsou placené za kredity, které si můžete koupit na Storu za real money, některé jsou zdarma – každopádně řekněme že zdaleka ne vše člověk potřebuje a spousta z nich jsou kosmetické věci. Některé mody jsou užitečné a je vidět, že si na nich šikovný modder dal záležet. Mimo jiné nám Creations přinesl i neoficiální češtinu od moddera a překladatele SmrtakCZ – zda bude překládat i Shattered Space zatím zjišťujeme.

Pomalu se tak dostáváme k nově vydanému přídavku Shattered Space – prvnímu datadisku pro Starfield. Dobrodružství začíná nouzovým voláním, které vás zavede na zdánlivě opuštěnou vesmírnou stanici Oracle. Po přistání na stanici se budete muset potýkat s prvním problémem – nulovou gravitací. Tento prvek je příjemným osvěžením postupného prozkoumávání této stanice, která připomíná scenérii z povedeného sci-fi horroru, a je určitě jedním z herní highlitů celého přídavku. Vyšetřování vás nakonec zavede na planetu Va’ruun’kai, kterou obývá rod House Va’ruun’s, který je otřesen po katastrofickém experimentu, který zničil část hlavního města a zabil mnoho obyvatel. V rodě vládne zmatek a vaším úkolem jako všemocného vyvoleného je připojit se k náboženské skupině, sladit všechny hlavní frakce v rodě Va’ruun a odhalit tajemství zmizení mluvčího Anasca Varuun, záhadné bariéry, nepovedeného experimentu a se vším souvisejících fantomových vojáků.
Toliko velmi stručně k hlavnímu příběhu, který je balancován pro postavy od 35 úrovně a jeho dohrání zabere přibližně 5 hodin. To není moc, ale alespoň se jedná o poměrně inteznivních pět hodin, kdy se nenudíte. Shattered Space nabízí i další vedlejší questy, ale o moc více než 10 hodin zábavy nenabídne. Další novinkou jsou vcelku povedené zbraně rodu VaRuun, je jich celkem šest, a dále získáte schopnost vyrábět speciální Vortex granáty (pět druhů), takže doporučuji sbírat veškeré pozůstatky po Phantomech, budou se hodit k výrobě.

Graficky se jedná o orgie – Va’ruun’kai vypadá fenomenálně a nabídne nejednu nádhernou scenérii, fialovo růžový nádech dává planětě naprosto unikátní nasvícení v rámci vesmíru Starfieldu. Bohužel ve venkovních lokacích (Dazra) se nedá spolehnout na stabilní režim 60 snímků – já ho ale stejně nepoužívám a spokojuji se s 30FPS a lepší grafikou, protože nemám TV, které podporuje variablní refresh rate.
Hodnocení tohoto přídavku je poměrně obtížné – pokud jste majiteli Premium edice, jste hardcore fanoušek Starfieldu a obdrželi jste tak Shattered Space jako součást hry, asi si přídavek užijete o dost více než ti, kteří zaplatí za tento rozsahem spíše menší přídavek 749 Kč. Na druhou stranu – odmyslím li kratší hlavní quest, občas lehce nevyrovnané souboje a částečně nevyladěný performance režim, stále se jedná o vysoce kvalitní sci-fi RPG dobrodružství v první lize, jaké neumí vyrobit dnes mnoho společností. Bethesdu, jako vývojáře považuji za naprostou špičku ve svém žánru open world RPG, a s každou novou hrou je vidět ohromný posun – a jestliže je Starfield celkově řekněme na 80 procentech dokonalého RPG počinu, tak se máme jednoznačně na co těšit.
Verdikt
Shattered space je kratší přídavek, ale s hodně koncentrovaným obsahem, který nevyžaduje poskakování z planety na planetu. Místo toho se soustředí na klasický Bethesdí RPG gameplay, který více připomíná hry jako Fallout 4 nebo Skyrim. Kromě kvalitního hlavního questu pro postavy na vyšší úrovni, který jde dohrát za 5-6 hodin, ale nic ultimátně překvapivého a nového nenabízí.| Vizuálně nádherná nová planeta | Přídavek nepřináší nic zásadně nového do původní hry |
| Nové mise dovolují odhalit hlubší lore o sekci Va´ruun | Dá se dohrát za pouhých 6-8 hodin a důvod hrát znovu příliš není |
| Dobrý hlavní quest a některé zajímavé vedlejší questy | |
RECENZE: Assassin’s Creed Black Flag Resynced
Ubisoft nemá v posledních několika letech na růžích ustláno a dobré okamžiky střídají ty horší. Stejný popis pasuje také na sérii Assassin’s Creed, která dělá, co může, aby zůstala úspěšná. Japonský Shadows se nakonec opravdu povedl a byť k němu hráči i kritici měli nějaké připomínky, je to dobrá hra. Navázat na úspěch se pokusí předělávka jednoho z nejoblíbenějších dílů. Ano, piráti a pirátky, do našich obýváků se řítí remake, tedy kompletní předělávka, Assassin’s...
RECENZE: F1 25: 2026 Season Pack
Sportovní hry a jejich každoroční vydávání, to je hrozně zrádná věc. Znáte to, vývojáři s předstihem slibují hory doly, naprostou revoluci v hratelnosti a fotorealistickou grafiku, ale když to pak poprvé zapnete, zjistíte, že jste v podstatě dostali jen loňský ročník s novými dresy nebo lehce upravenými polepy. Ono je totiž nepoměrně těžší přinést do zajetých a pravidelně vydávaných sérií něco opravdu inovativního, aniž byste nenaštvali komunitu, která je už léta...
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.





























