Recenze: Starfield Shattered Space
Rok a měsíc – tolik uběhlo od vydání ambiciózního intergalaktického dobrodružství Starfield jedním z nejslavnějších vydavatelských a vývojářských domů, firmou Bethesda. Bylo by asi zbytečné, abych se znovu zabýval shrnutím recenze původní hry, ostatně naši recenzi si můžete připomenout sami. Nicméně, přeci jen se jedná o opravdu masivní projekt, na kterém se během uplynulého roku pracovalo nejen na prvním placeném přídavku Shattered Space, ale i na původní hře formou free updatů. Krátký souhrn, kam se hra posunula tedy není na škodu – a současně si dovolím menší „second opionion“.
Asi největším problémem open-world her jakou je Starfield jsou vždy očekávání. Nedávno jsem zaznamenal názor, že The Elder Scrolls 6 nikdy nemůže uspokojit všechny hráče, protože ti mají po Skyrimu tak vysoká očekávání, že je prakticky nelze plně uspokojit, i kdyby hra byla naprosto perfektní. A částečně s tím musím souhlasit – jako moderní hráči jsme neuvěřitelně zmlsaní. Přitom Starfield v zásadě přinesl sen mnoha hráčů – ohromný procedurálně generovaný svět, který by úplně klidně mohl představovat náš vesmír za nějaký sto let (ostatně i obsahuje pozemské reálie), ve kterém můžete cestovat na upgradovatelné vesmírné lodi, prožívat souboje s nepřátelskými loděmi, přistávat na tisícovce planet (včetně zhuntované planety Země), těžit suroviny, craftit, budovat, ale hlavně, a to je rozdíl od různých méně či více podobně strukturovaných her, hra obsahuje masivní storytelling na profesionální úrovni, na jaký jsme si zvykli například ze Skyrimu či Fallout New Vegas. A to vše v neskutečně vypadající nextgen grafickém kabátu, na Bethesdou nově vyvinutém enginu Creation Engine 2. Pravda, příběh mohl být i lepší, ale na rovinu, některé části byly naprosto fenomenální – například plnění úkolové linie pro frakci Crimson Fleet, kdy bylo nutné infiltrovat největší kriminální frakci ve vesmíru. Neuvěřitelná jízda plná zvratů, etických dilemat a umného využívání různých herních prvků, které Starfield nabízí, mě nutila zvolat „i want more of that, and now!“.
Dalším faktem je, že hra vlastně byla na poměry Bethesdy, i díky ročnímu odkladu, velmi odladěná. Na Xboxu sice běžela ve 30 snímcích za vteřinu, ale snímkování bylo aspoň zamčeno na tuto hodnotu a hra měla minimum vážných bugů a nepadala. Kdo trochu pamatuje, ví, že i na konzolích byl vždy u open world her od Bethesdy ze začátku problém – tentokráte tomu tak ale nebylo.
Co se vlastně zásadního podařilo za rok přidat pomocí free updatů? Především doladit stovky drobností, přidat jeden masivní technický update, který dovoluje hrát hru ve zvýšeném snímkování, a dále přidání vozidla REV8, které výrazně zpříjemňuje přesuny v rámci planet. Toto „drobné“ vylepšení je i zajímavou novinkou v rámci enginu Creation Enginu – nikdy předtím vozidlo implementováno nebylo. REV8 si hráčí převážně pochvalují, jako užitečný a povedený doplňek. Další pěknou featurou je vylepšení „surface“ map, které se nově updatují v reálném čase a jsou tak velmi vítaným pomocníkem při orientaci v konkrétní lokaci. Tyto „3D Surface mapy“ se generují pro všechny planety. Řekněme drobnost, ale velmi příjemná a užitečná věc. Poslední novinkou, která stojí za zmínku je přidání „Content Creation Clubu“ do Starfieldu – je to věc, která není pro hráče RPG od Bethesdy nová – nabízí jí jak Skyrim tak Fallout 4, a to i na herní konzole. Do Starfieldu na Xboxu dorazil v červnu tohoto roku. Jde o možnost doinstalovat jak oficiální mody, tak i mody šikovných tvůrců – fanoušků, které prošly testováním kvality přímo od Bethesdy. Některé jsou placené za kredity, které si můžete koupit na Storu za real money, některé jsou zdarma – každopádně řekněme že zdaleka ne vše člověk potřebuje a spousta z nich jsou kosmetické věci. Některé mody jsou užitečné a je vidět, že si na nich šikovný modder dal záležet. Mimo jiné nám Creations přinesl i neoficiální češtinu od moddera a překladatele SmrtakCZ – zda bude překládat i Shattered Space zatím zjišťujeme.
Pomalu se tak dostáváme k nově vydanému přídavku Shattered Space – prvnímu datadisku pro Starfield. Dobrodružství začíná nouzovým voláním, které vás zavede na zdánlivě opuštěnou vesmírnou stanici Oracle. Po přistání na stanici se budete muset potýkat s prvním problémem – nulovou gravitací. Tento prvek je příjemným osvěžením postupného prozkoumávání této stanice, která připomíná scenérii z povedeného sci-fi horroru, a je určitě jedním z herní highlitů celého přídavku. Vyšetřování vás nakonec zavede na planetu Va’ruun’kai, kterou obývá rod House Va’ruun’s, který je otřesen po katastrofickém experimentu, který zničil část hlavního města a zabil mnoho obyvatel. V rodě vládne zmatek a vaším úkolem jako všemocného vyvoleného je připojit se k náboženské skupině, sladit všechny hlavní frakce v rodě Va’ruun a odhalit tajemství zmizení mluvčího Anasca Varuun, záhadné bariéry, nepovedeného experimentu a se vším souvisejících fantomových vojáků.
Toliko velmi stručně k hlavnímu příběhu, který je balancován pro postavy od 35 úrovně a jeho dohrání zabere přibližně 5 hodin. To není moc, ale alespoň se jedná o poměrně inteznivních pět hodin, kdy se nenudíte. Shattered Space nabízí i další vedlejší questy, ale o moc více než 10 hodin zábavy nenabídne. Další novinkou jsou vcelku povedené zbraně rodu VaRuun, je jich celkem šest, a dále získáte schopnost vyrábět speciální Vortex granáty (pět druhů), takže doporučuji sbírat veškeré pozůstatky po Phantomech, budou se hodit k výrobě.
Graficky se jedná o orgie – Va’ruun’kai vypadá fenomenálně a nabídne nejednu nádhernou scenérii, fialovo růžový nádech dává planětě naprosto unikátní nasvícení v rámci vesmíru Starfieldu. Bohužel ve venkovních lokacích (Dazra) se nedá spolehnout na stabilní režim 60 snímků – já ho ale stejně nepoužívám a spokojuji se s 30FPS a lepší grafikou, protože nemám TV, které podporuje variablní refresh rate.
Hodnocení tohoto přídavku je poměrně obtížné – pokud jste majiteli Premium edice, jste hardcore fanoušek Starfieldu a obdrželi jste tak Shattered Space jako součást hry, asi si přídavek užijete o dost více než ti, kteří zaplatí za tento rozsahem spíše menší přídavek 749 Kč. Na druhou stranu – odmyslím li kratší hlavní quest, občas lehce nevyrovnané souboje a částečně nevyladěný performance režim, stále se jedná o vysoce kvalitní sci-fi RPG dobrodružství v první lize, jaké neumí vyrobit dnes mnoho společností. Bethesdu, jako vývojáře považuji za naprostou špičku ve svém žánru open world RPG, a s každou novou hrou je vidět ohromný posun – a jestliže je Starfield celkově řekněme na 80 procentech dokonalého RPG počinu, tak se máme jednoznačně na co těšit.
Verdikt
Shattered space je kratší přídavek, ale s hodně koncentrovaným obsahem, který nevyžaduje poskakování z planety na planetu. Místo toho se soustředí na klasický Bethesdí RPG gameplay, který více připomíná hry jako Fallout 4 nebo Skyrim. Kromě kvalitního hlavního questu pro postavy na vyšší úrovni, který jde dohrát za 5-6 hodin, ale nic ultimátně překvapivého a nového nenabízí.Vizuálně nádherná nová planeta | Přídavek nepřináší nic zásadně nového do původní hry |
Nové mise dovolují odhalit hlubší lore o sekci Va´ruun | Dá se dohrát za pouhých 6-8 hodin a důvod hrát znovu příliš není |
Dobrý hlavní quest a některé zajímavé vedlejší questy | |
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.
RECENZE: Diablo IV: Vessel of Hatred
Tvůrci Diabla IV po více než roce přidali první velkou expanzi. Vessel of Hatred přináší novou lokaci a spoustu změn.
RECENZE: Thirsty Suitors
Musím se přiznat, že mám pro hry od Annapurny značnou slabost. Ačkoli nejde o tituly, které mají obří rozpočty, vymazlenou grafiku či perfektní technický stav, velmi často si vybírají ke zpracování zajímavá témata, kterým se nejen hry, ale ani jiná mainstreamová média příliš nevěnují. Thirsty Suitors není žádnou výjimkou, ba právě naopak – jedná se o ryzí esenci Annapurny, kterou nelze jen tak snadno zaškatulkovat. Proč? O tom se dozvíte...
RECENZE: Undisputed
Současný trend v bojových sportech je poměrně jasný – smíšená bojová umění dominují veřejnému prostoru a krátké, leč intenzivní šarvátky si získaly srdce mnoha diváků. Pak jsou tady ale ještě nostalgici jako my, kteří vzpomínají na doby, kdy na pomyslném vrcholu bojových sportů stál box. Nejinak tomu bylo i v herním prostředí, kterému výrazně dominovala série Fight Night od EA. Ty časy jsou ale už dávno pryč.
Recenze: Lunacy: Saint Rhodes
Železné pravidlo říká, že darovanému koni se na zuby nekouká. A je-li herkou na jarmarku nečekané dědictví nemovitosti, s nadšením sklopíte zrak, i kdybyste místo oře měli dostat mulu v posledním tažení. George Rhodes se měl také víc ptát, než vyrazil na obhlídku nového sídla, jehož adresa je v pochybné vísce, kde lišky dávají dobrou noc. Pokud tam tedy ještě nějaké zůstaly. Rhodes Village je opuštěná jak žebrák na nádraží a hrdina hororu...
Recenze: 63 Days
Ukázka nezlomné vůle polského odboje za doby Druhé světové války. Je tomu 26 let, co světlo světa prvně spatřil první díl Commandos: Behind Enemy Lines, který měl představit fanouškům válečných strategií možnost pohybovat se s jednotlivými postavami se speciálními vlastnostmi, specifickými pro danou postavu, aby se každý specialista choval v boji trochu jinak.
Recenze: NHL 25
Každoroční nálož sportovních titulů je téměř u konce. A jako každým rokem ji uzavírá hokejová série od EA Sports. Titulu se však dlouhodobě příliš nedaří uspokojit fanoušky a co si budeme vykládat, hráčská komunita je oproti deseti letům zpět podstatně menší. Změnit by to mohl letošní ročník, který nabízí přece jen něco nového a za mě lepšího. Jak si tedy letošní rok NHL vedlo při recenzování? Dobře!