
RECENZE State of Decay
Hry s otevřeným světem jsou hitem poslední doby, a pokud toto téma zkombinujeme s tak žádanou věcí, jako je virová nákaza měnící lidi v krvelačná monstra se specifickou chůzí, úspěch by měl být zaručen. State of Decay je hrou, která se jako jediná v poslední době může rovnat slávě a prodejnosti Minecraftu a jak moc oprávněná je chvála, se dozvíte na dalších řádcích naší recenze.
Výlet do přírody a útěk od ruchu velkoměsta je ideální způsob odpočinku. Bohužel v herním světě to ne vždy dobře dopadne. Klidně se Vám ale může stát, že na Vašeho známého útočí neznámý člověk. Klidně dělejte, že se Vás to netýká, ale při bližším pohledu zjistíte, že mu zlověstně žhnou oči a tak se chopíte jeho záchrany. Úkol bude jednoduchý, přežít.
Někteří z Vás možná znají hry z PC platformy jako DayZ, kdy před sebou máte otevřený svět plný nemrtvých, a na Vás bude se o sebe postarat. State of Decay je ale zatím pouze offline hrou, takže při svém putování napříč světem budete potkávat NPC postavy, se kterými se budete moct kamarádit, brát od nich úkoly a zachraňovat je. Herní náplň je totiž velice různorodá a je pouze na Vás, co budete chtít dělat. Hlavní hrdina je sice jenom jeden, ale v průběhu hry dostaneme možnost hrát za jednu z vedlejších postav.
Každá část mapy totiž obsahuje tábory, které je možné vylepšovat a tím zvyšovat nejen jejich morálku, ale hlavně populaci. Na spoustě míst totiž uvízli lidé, kteří potřebují Vaši pomoc. Ty posléze vezmete do základního tábora, kde Vám pomohou se účinně bránit nájezdům nemrtvých. Aby se ale lidé do tábora vešli, je nutné ho postupně rozšiřovat o ubytovací části, knihovnu, nemocnici nebo tréninkové úseky. Zničeho ale nic nepostavíte, takže se budete muset vydat do nedalekého městečka a najít materiály a suroviny potřebné k stavbě. Na druhou stranu některé věci opravíte bez stavebních dílů a třeba zatlouct okna můžete vždy a okamžitě. K přesunu po světě můžete využít buď svých nohou anebo celou řadu dopravních prostředků, na jejichž řízení si možná budete muset trochu zvyknout.
Grafika je jedním slovem úžasná, i když místy je znát dodatečné dokreslování detailů a drobné zadrhávání. Svět je rozlehlý opravdu hodně, a co je důležité, je plný domů, továren, hotelů, motelů, kaváren a celé řady dalších staveb, včetně stanových táborů a v neposlední řadě také lesů a potoků. Všude se dá něco najít a tak jistě budete prozkoumávat každou skulinu, teda já to alespoň dělal. K realistickému zážitku přispívá střídání dne a noci, kdy v noci se můžete skrýt pod roušku tmy a když se skrčíte, nepřátelé nemají šanci Vás zahlédnout.
Abyste ve světě přežili, budete potřebovat mimo materiálů na stavbu i věci jako léky, jídlo či munici. Postava se totiž například při dlouhém sprintu nebo bojem ručními zbraněmi unavuje. Sice se Vám síla průběžně doplňuje, ovšem do určité míry. Někdy je proto nutné si dát tyčinky nebo nějaké jídlo, aby se Vám doplnila, a stejně to platí i pro zdraví. Tento prvek je velice dobře vymyšlen a dává hře potřebný rozměr skutečného světa a potřeby starat se o jídlo a další potřeby. Musíte proto dávat pozor, abyste měli pořád něco v batohu a dokázali se tak ubránit nájezdům krve-chtivých zombií. Když jsem zmínil batoh, jeho kapacita je omezená a stejně tak má i vliv to, jak moc těžké věci nesete. V závislosti na tom se náš hrdina unavuje.
Na obranu jistě velice rádi využijete celou řadu zbraní. Rozdělit se dají do dvou skupin a to chladné a střelné. Seker, klacků, tyčí a dalších věcí se válí všude spousta. Jedinou nevýhodou je, že každá věc se postupně opotřebovává, až se zničí. To pistole, samopaly a další střelné zbraně se nerozpadnou, jenom Vám v nich může dojít munice. Té je celá řada druhů a můžete jí koupit anebo najít. Hlavně neurazit nepříteli hlavu, protože jinak stále nebude mrtvý. Pokud si nebudete chtít otloukat ruce, může zkusit hlavu ukopnout nebo se kopem pokusit srazit nepřítele na zem.
Verdikt
State of Decay je úžasným počinem a všichni milovníci otevřených světů se zombíky budou chrochtat blahem a ostatní si jistě taky přijdou na své. Sám sem měl místy pocit, že hraji online hru, i když je celá offline. Pocit přežívání je taktéž velice silný a pořád si nebudete jisti, zda na Vás při prohledávání domů nečeká v nějakém z nich smrtelné nebezpečí. Hra nabízí celou řadu možností, takže ji hned tak nedohrajete a navíc se pomalu začíná šuškat o přidání kooperativního hraní, jež bylo sice původně oznámeno, ale do aktuální verze hry se nedostalo. 1600 MSP se můžete zdát na XBLA hru moc, ale zdání klame a opravdu se koupě State of Decay vyplatí. Myslím, že vítěz hry roku pro XBLA je letos už téměř jistý.
Recenze: Project Motor Racing
Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme. Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....
Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection
Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.
RECENZE: Syberia Remastered
Přiznám se bez mučení – původní Syberii jsem nikdy nehrál, a i když jsem se do tohoto velkého restu chtěl vždy pustit, klasické pojetí adventur mi příliš nevoní. Poslední přídavek do série s podtitulem The World Before mě ale pozitivně překvapil a já si jeho hraní velmi užil, tudíž jsem uvítal možnost vyzkoušet nedávno vydaný remaster první hry ze série od zesnulého Benoît Sokala.
RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7
Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.
Recenze: Rennsport
Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...






















