Recenze: Subnautica: Below Zero

Autor: japo Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 13 článků

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami sebe a vše přežít a úžas z objevování až neuvěřitelné krásné podmořské flóry a fauny. S každým vynořením a nadechnutím přichází pocit uspokojení a víra, že příště posunete svou laťku ještě o pár metrů hlouběji – ať už s pomocí nového nákresu technického zařízení, nebo nalezením vzácné suroviny a objevením nějakého tajemství planety 4546B.

Subnautica Below Zero přináší něco, čím by mělo být každé pokračování – staví na již existujícím kvalitním základu, zároveň obohacuje hratelnost a zdokonaluje herní mechanismy. Od prvního dílu se tedy nezměnilo jádro hry – širé, neprozkoumané cizozemské moře, oplývající bohatým životem. Důraz na přežití zůstává, ale řekl bych, že byl zmírněn – i když hrajete na obtížnost Survival Mode, málokdy se dostanete hned od počátku do úplného stresu ohledně hladu, žízně a obecně postupu ve hře, a to i přesto, že přibyl další ukazatel, který je nutné hlídat – míra podchlazení. Subnautica Below Zero má větší spád a plynule vás táhne dopředu tak,  aniž byste se nenudili – zároveň ale zbytečně nestresuje. Průzkum rozlehlého moře je také díky rozmanité podmořské struktuře čitelnější – různá prostředí jsou bohatá na různé materiály, na první pohled tedy poznáte, v kterém podvodním biotopu se nacházíte a víte, co hledat, zejména pokud máte k dispozici detektor minerálů. I když je celkově mapa nové Subnauticy menší, tak je daleko rozmanitější svým prostředím, což rozhodně není na škodu.

Ne všechno dobrodružství se ale, na rozdíl od prvního dílu, odehrává pouze na moři. Below Zero zahrnuje i průzkum suchozemských částí planety, a i když se obvykle jedná o pouhé chození a skenování, hezky to doplňuje dílek do skládačky celého světa a příběhu druhé Subnauticy. Ten není složitý – hlavní hrdinka hry Robin Ayou dostane od společnosti Alterra, která zaměstnává její sestru Sam zprávu, že sestra zemřela na cizí planetě 4546B při tragické nehodě. Robin sedne na nejbližší loď, aby zjistila více, a při přistání její loď zasáhne meteor. Ztroskotáním pak začíná vaše mise  – dále už je na vás, abyste zjistili, co se se sestrou stalo. Mezitím ale pochopitelně musíte pomocí postupného objevování planety, sbírání materiálů, výroby nástrojů, plavidel a v neposlední řadě i výstavbou a vybavením základny dosáhnout úrovně, na které budete schopni čelit i té největší výzvě – třeba obrovské podmořské příšeře Leviatanovi. Příběh je líčen z části formou nalezených hlasových záznamů, ale hra obsahuje nově i další postavy třetí strany, které hrají svou roli v příběhu – planeta není tedy tak liduprázdná jako v prvním díle.

Mezi novinky v Below Zero patři zejména úplně nová arktická planeta 4546B, která nyní obsahuje zejména v podvodním světě více biotopů než pouze jeden tropický biotop jako její předchůdce. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě nová fauna a flora, včetně té suchozemské. Pomyslnou spičkou mimozemské fauny pak jsou opět leviatani, neboli obrovské mořské příšery, tentokráte i s jedním suchozemským zástupcem. Mimo vodu musíte dávat pozor na teplotu, jinak přibližně během minuty dojde k podchlazení. I tomu ale jde zabránit později ve hře výrobou speciálního obleku (Cold Suit). Možnosti výroby a vybavení základny jsou pochopitelně rozšířeny. Nejvíce se mi líbila možnost nové mini ponorky, která se dá modulárně vylepšovat a brzy se stává i takovou menší mobilní základnou (Seatruck). Výrobní interface je také vylepšen a lehce zpřehledněn – za šikovnou věc považuji možnost připnout si důležitý recept na hlavní obrazovku, kde ihned vidíte, kolik a které suroviny vám schází k výrobě klíčového předmětu.

Hru jsem recenzoval na  Xbox Series X a Xbox One X.  Na novější konzoli máte možnost přepnutí mezi lepším vizuálem a plynulejším snímkováním, kde jsem dle osobní preference zvolil plynulejší snímkování. Hra pak samozřejmě sníží úroveň detailů (stínování, vzdálenost vykreslování, nasvícení), plus se dle vytížení enginu mění dynamicky rozlišení, ale snímkování by se mělo blížit 60 snímkům za vteřinu. Vizuální rozdíl není tak markantní, aby dávalo smysl obětovat daleko plynulejší snímkování. Z testování beta verze na PC vím, že tato hra miluje výkonný a moderní hardware, a to jak CPU, tak GPU. Je to ostatně vidět i na Xbox One verzi – dá se v pohodě hrát, ale oproti Series S/X nabízí znatelně horší grafické zpracování bez možnosti lepšího snímkování. I přesto, že jsem hrál Subnauticu Below Zero na nejvýkonnějším konzolovém hardwaru na světě, jsem měl stále pocit, že je co vylaďovat – a to zejména co se týká poměrně vysoké latence ovládání. Sice se nejedná o rychlou střílečku, ale přeci jen, k vysokému snímkování by měla patřit i rychlá odezva ovládání bez pocitového „lagu“. Narazil jsem pochopitelně i na některé bugy, jako je prolínání objektů a monster skrze jiné objekty, ale tyto věci jsou ze začátku přítomny v jakékoliv obsáhlé hře s otevřeným světem. Myslím, že si hra ještě zaslouží pár záplat – ostatně tak jako původní Subnautica, která mimochodem byla při příležitostí vydání Subnauticy Below Zero oficiálně updatována pro Series S a X. Zmínku si zaslouží i lokalizace hry do češtiny, která je kvalitní a zahrnuje mimo jiného i přeložení veškerých textů v herní encyklopedii – což je sympatické, neboť poctiví průzkumníci nové planety si mohou nastudovat mnoho zajímavých informací nejen o mimozemské fauně a floře.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Subnautica Below Zero je jednoznačně povedeným pokračováním skvělé hry. Ponechává to dobré a přidává dostatek nových věcí, díky kterým si toto převážně podmořské dobrodružství a boj o přežití na cizí planetě znovu užijete. Zatímco hratelnost se podařilo vyladit a přidaný příběh hry je nyní propracovanější a osobnější, na technické stránce hry mohou Unknown Worlds Entertainment ještě trochu zapracovat. Na druhou stranu, i když má Below Zero členitější svět, mapa je menší a původně vysoko nastavenou laťku výborné Subnauticy v herním zážitku nijak výrazně nepřevyšuje. Plusem pak je určitě kvalitní česká lokalizace.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»