Recenze: Subnautica: Below Zero

Autor: japo Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami sebe a vše přežít a úžas z objevování až neuvěřitelné krásné podmořské flóry a fauny. S každým vynořením a nadechnutím přichází pocit uspokojení a víra, že příště posunete svou laťku ještě o pár metrů hlouběji – ať už s pomocí nového nákresu technického zařízení, nebo nalezením vzácné suroviny a objevením nějakého tajemství planety 4546B.

Subnautica Below Zero přináší něco, čím by mělo být každé pokračování – staví na již existujícím kvalitním základu, zároveň obohacuje hratelnost a zdokonaluje herní mechanismy. Od prvního dílu se tedy nezměnilo jádro hry – širé, neprozkoumané cizozemské moře, oplývající bohatým životem. Důraz na přežití zůstává, ale řekl bych, že byl zmírněn – i když hrajete na obtížnost Survival Mode, málokdy se dostanete hned od počátku do úplného stresu ohledně hladu, žízně a obecně postupu ve hře, a to i přesto, že přibyl další ukazatel, který je nutné hlídat – míra podchlazení. Subnautica Below Zero má větší spád a plynule vás táhne dopředu tak,  aniž byste se nenudili – zároveň ale zbytečně nestresuje. Průzkum rozlehlého moře je také díky rozmanité podmořské struktuře čitelnější – různá prostředí jsou bohatá na různé materiály, na první pohled tedy poznáte, v kterém podvodním biotopu se nacházíte a víte, co hledat, zejména pokud máte k dispozici detektor minerálů. I když je celkově mapa nové Subnauticy menší, tak je daleko rozmanitější svým prostředím, což rozhodně není na škodu.

Ne všechno dobrodružství se ale, na rozdíl od prvního dílu, odehrává pouze na moři. Below Zero zahrnuje i průzkum suchozemských částí planety, a i když se obvykle jedná o pouhé chození a skenování, hezky to doplňuje dílek do skládačky celého světa a příběhu druhé Subnauticy. Ten není složitý – hlavní hrdinka hry Robin Ayou dostane od společnosti Alterra, která zaměstnává její sestru Sam zprávu, že sestra zemřela na cizí planetě 4546B při tragické nehodě. Robin sedne na nejbližší loď, aby zjistila více, a při přistání její loď zasáhne meteor. Ztroskotáním pak začíná vaše mise  – dále už je na vás, abyste zjistili, co se se sestrou stalo. Mezitím ale pochopitelně musíte pomocí postupného objevování planety, sbírání materiálů, výroby nástrojů, plavidel a v neposlední řadě i výstavbou a vybavením základny dosáhnout úrovně, na které budete schopni čelit i té největší výzvě – třeba obrovské podmořské příšeře Leviatanovi. Příběh je líčen z části formou nalezených hlasových záznamů, ale hra obsahuje nově i další postavy třetí strany, které hrají svou roli v příběhu – planeta není tedy tak liduprázdná jako v prvním díle.

Mezi novinky v Below Zero patři zejména úplně nová arktická planeta 4546B, která nyní obsahuje zejména v podvodním světě více biotopů než pouze jeden tropický biotop jako její předchůdce. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě nová fauna a flora, včetně té suchozemské. Pomyslnou spičkou mimozemské fauny pak jsou opět leviatani, neboli obrovské mořské příšery, tentokráte i s jedním suchozemským zástupcem. Mimo vodu musíte dávat pozor na teplotu, jinak přibližně během minuty dojde k podchlazení. I tomu ale jde zabránit později ve hře výrobou speciálního obleku (Cold Suit). Možnosti výroby a vybavení základny jsou pochopitelně rozšířeny. Nejvíce se mi líbila možnost nové mini ponorky, která se dá modulárně vylepšovat a brzy se stává i takovou menší mobilní základnou (Seatruck). Výrobní interface je také vylepšen a lehce zpřehledněn – za šikovnou věc považuji možnost připnout si důležitý recept na hlavní obrazovku, kde ihned vidíte, kolik a které suroviny vám schází k výrobě klíčového předmětu.

Hru jsem recenzoval na  Xbox Series X a Xbox One X.  Na novější konzoli máte možnost přepnutí mezi lepším vizuálem a plynulejším snímkováním, kde jsem dle osobní preference zvolil plynulejší snímkování. Hra pak samozřejmě sníží úroveň detailů (stínování, vzdálenost vykreslování, nasvícení), plus se dle vytížení enginu mění dynamicky rozlišení, ale snímkování by se mělo blížit 60 snímkům za vteřinu. Vizuální rozdíl není tak markantní, aby dávalo smysl obětovat daleko plynulejší snímkování. Z testování beta verze na PC vím, že tato hra miluje výkonný a moderní hardware, a to jak CPU, tak GPU. Je to ostatně vidět i na Xbox One verzi – dá se v pohodě hrát, ale oproti Series S/X nabízí znatelně horší grafické zpracování bez možnosti lepšího snímkování. I přesto, že jsem hrál Subnauticu Below Zero na nejvýkonnějším konzolovém hardwaru na světě, jsem měl stále pocit, že je co vylaďovat – a to zejména co se týká poměrně vysoké latence ovládání. Sice se nejedná o rychlou střílečku, ale přeci jen, k vysokému snímkování by měla patřit i rychlá odezva ovládání bez pocitového „lagu“. Narazil jsem pochopitelně i na některé bugy, jako je prolínání objektů a monster skrze jiné objekty, ale tyto věci jsou ze začátku přítomny v jakékoliv obsáhlé hře s otevřeným světem. Myslím, že si hra ještě zaslouží pár záplat – ostatně tak jako původní Subnautica, která mimochodem byla při příležitostí vydání Subnauticy Below Zero oficiálně updatována pro Series S a X. Zmínku si zaslouží i lokalizace hry do češtiny, která je kvalitní a zahrnuje mimo jiného i přeložení veškerých textů v herní encyklopedii – což je sympatické, neboť poctiví průzkumníci nové planety si mohou nastudovat mnoho zajímavých informací nejen o mimozemské fauně a floře.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Subnautica Below Zero je jednoznačně povedeným pokračováním skvělé hry. Ponechává to dobré a přidává dostatek nových věcí, díky kterým si toto převážně podmořské dobrodružství a boj o přežití na cizí planetě znovu užijete. Zatímco hratelnost se podařilo vyladit a přidaný příběh hry je nyní propracovanější a osobnější, na technické stránce hry mohou Unknown Worlds Entertainment ještě trochu zapracovat. Na druhou stranu, i když má Below Zero členitější svět, mapa je menší a původně vysoko nastavenou laťku výborné Subnauticy v herním zážitku nijak výrazně nepřevyšuje. Plusem pak je určitě kvalitní česká lokalizace.
25. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Thrustmaster T.Flight Hotas One

Gamepad jako univerzální ovladač všech her je nedílnou součástí herní konzole. A to už od dob, kdy připomínal spíš dálkové ovládání a značka Xbox byla hudbou budoucnosti. Ale nutně to neznamená, že není k mání lepší varianta, která vaši oblíbenou hru prodá v úplně jiném světle. V reálnějším a možná i pohodlnějším, čímž se okamžitě dostávám především k simulátorům. A rozhodně není náhodou, že v době vydání Microsoft Flight Simulatoru pro konzole Xbox Series X/S...

»
22. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: GreedFall – Gold Edition

Pokud mají rozšíření někde smysl, je to rozhodně v žánru RPG. Tituly dělající z nás hrdiny, jejichž velikosti se nikdy nebudeme rovnat, jsou živnou půdou příběhů a neotřelých dobrodružství. Ostatně takový Zaklínač by mohl vyprávět, jak se dá základní hra natáhnou pořádnými přídavky. GreedFall studia Spiders se sice nemůže rovnat s polskou trilogií, ale před pár lety překvapil zajímavým příběhem, neprobádaným prostředím a vlastní verzí kolonizace.

»
21. 07. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 2021

Velkou novinkou letošního roku byla koupě závodních matadorů z Codemasters, které pod svá křídla pojala neméně známá společnost Electronic Arts. Codemasters se pečlivě starají o několik závodních her, kdy jednou z nejpovedenějších značek jsou jistě licencované závody Formule 1. Ty nám přináší rok co rok a my jsme zatím vždy byli s dosavadním pokrokem spokojeni. Nový ročník F1 2021 je ale první, který vychází pod hlavičkou EA, takže se jistě mnohým hráčům vkrádají...

»
29. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: HyperX ChargePlay Duo

Ačkoli se tomu nechce věřit, baterie tu jsou s námi už nějaké to století. A vzhledem k tomu, že je do nich soustředěna budoucnost nejen automobilového průmyslu, nejspíš nám ještě dlouhou dobu sloužit budou. Jde totiž o nejúčinnější zdroj mobilní energie, který se dokáže přizpůsobit použití a umožňuje relativně rychlé opětovné dobití. No, a právě ta poslední výhoda článků je v případě základního balení xboxových ovladačů trochu mimo.

»
18. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Chivalry 2

V nablýskané zbroji za srdcem krásné princezny, nehynoucí slávou v básních a půlkou království. Tak nějak idylicky jsem si vždycky představoval život ve středověku. Jak mi ukázalo Kingdom Come, tak úplně skvělé to nebylo, jelikož všechny zužovali nějaké patálie. Tím spíš, když se člověk, coby pěšák, dostal do nějaké hromadné bitvy. V herním průmyslu se pak najdou firmy specializující své hry právě na tuto soubojovou část.

»
15. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Horror

Pojetí hororového žánru za časů mistra Alana Edgara Poea a za časů Alfreda Hitchcocka se diametrálně lišilo. Oba pánové si potrpěli na poctivé budování atmosféry, na vykreslení postav a na závěr, který vlastně ani nemusel být závěrem. Přesto kinematografie dala druhému jmenovanému výhodu audiovizuální prezentace, kdy kombinace dobře sladěného příběhu, brilantní kompozice obrazu a hudebního doprovodu, předčí i ten nejlepší tištěný text. Dnešní doba děsivý žánr dost zrychlila, zjednodušila a...

»
08. 06. 2021 • japo0

Recenze: Sniper Ghost Warrior Contracts 2

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně...

»
08. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Necromunda: Hired Gun

Mohl bych tu začít tahat triko, jak je Warhammer 40 000 neustále zpracováván do sotva průměrných her. Jenže s ohledem na jeho velikost bych toho musel znát mnohem víc než jen rozložení frakcí, hrubý obrys dějových pozadí a fakt, že jde o univerzum, které je mohutně adaptováno do knih, filmů a samozřejmě her. A není třeba hlubokých znalostí, abych si všiml pravidelné roční ofenzívy titulů, kterým propůjčuje licence Games Workshop. A přestože...

»