Recenze: Subnautica: Below Zero

Autor: japo Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami sebe a vše přežít a úžas z objevování až neuvěřitelné krásné podmořské flóry a fauny. S každým vynořením a nadechnutím přichází pocit uspokojení a víra, že příště posunete svou laťku ještě o pár metrů hlouběji – ať už s pomocí nového nákresu technického zařízení, nebo nalezením vzácné suroviny a objevením nějakého tajemství planety 4546B.

Subnautica Below Zero přináší něco, čím by mělo být každé pokračování – staví na již existujícím kvalitním základu, zároveň obohacuje hratelnost a zdokonaluje herní mechanismy. Od prvního dílu se tedy nezměnilo jádro hry – širé, neprozkoumané cizozemské moře, oplývající bohatým životem. Důraz na přežití zůstává, ale řekl bych, že byl zmírněn – i když hrajete na obtížnost Survival Mode, málokdy se dostanete hned od počátku do úplného stresu ohledně hladu, žízně a obecně postupu ve hře, a to i přesto, že přibyl další ukazatel, který je nutné hlídat – míra podchlazení. Subnautica Below Zero má větší spád a plynule vás táhne dopředu tak,  aniž byste se nenudili – zároveň ale zbytečně nestresuje. Průzkum rozlehlého moře je také díky rozmanité podmořské struktuře čitelnější – různá prostředí jsou bohatá na různé materiály, na první pohled tedy poznáte, v kterém podvodním biotopu se nacházíte a víte, co hledat, zejména pokud máte k dispozici detektor minerálů. I když je celkově mapa nové Subnauticy menší, tak je daleko rozmanitější svým prostředím, což rozhodně není na škodu.

Ne všechno dobrodružství se ale, na rozdíl od prvního dílu, odehrává pouze na moři. Below Zero zahrnuje i průzkum suchozemských částí planety, a i když se obvykle jedná o pouhé chození a skenování, hezky to doplňuje dílek do skládačky celého světa a příběhu druhé Subnauticy. Ten není složitý – hlavní hrdinka hry Robin Ayou dostane od společnosti Alterra, která zaměstnává její sestru Sam zprávu, že sestra zemřela na cizí planetě 4546B při tragické nehodě. Robin sedne na nejbližší loď, aby zjistila více, a při přistání její loď zasáhne meteor. Ztroskotáním pak začíná vaše mise  – dále už je na vás, abyste zjistili, co se se sestrou stalo. Mezitím ale pochopitelně musíte pomocí postupného objevování planety, sbírání materiálů, výroby nástrojů, plavidel a v neposlední řadě i výstavbou a vybavením základny dosáhnout úrovně, na které budete schopni čelit i té největší výzvě – třeba obrovské podmořské příšeře Leviatanovi. Příběh je líčen z části formou nalezených hlasových záznamů, ale hra obsahuje nově i další postavy třetí strany, které hrají svou roli v příběhu – planeta není tedy tak liduprázdná jako v prvním díle.

Mezi novinky v Below Zero patři zejména úplně nová arktická planeta 4546B, která nyní obsahuje zejména v podvodním světě více biotopů než pouze jeden tropický biotop jako její předchůdce. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě nová fauna a flora, včetně té suchozemské. Pomyslnou spičkou mimozemské fauny pak jsou opět leviatani, neboli obrovské mořské příšery, tentokráte i s jedním suchozemským zástupcem. Mimo vodu musíte dávat pozor na teplotu, jinak přibližně během minuty dojde k podchlazení. I tomu ale jde zabránit později ve hře výrobou speciálního obleku (Cold Suit). Možnosti výroby a vybavení základny jsou pochopitelně rozšířeny. Nejvíce se mi líbila možnost nové mini ponorky, která se dá modulárně vylepšovat a brzy se stává i takovou menší mobilní základnou (Seatruck). Výrobní interface je také vylepšen a lehce zpřehledněn – za šikovnou věc považuji možnost připnout si důležitý recept na hlavní obrazovku, kde ihned vidíte, kolik a které suroviny vám schází k výrobě klíčového předmětu.

Hru jsem recenzoval na  Xbox Series X a Xbox One X.  Na novější konzoli máte možnost přepnutí mezi lepším vizuálem a plynulejším snímkováním, kde jsem dle osobní preference zvolil plynulejší snímkování. Hra pak samozřejmě sníží úroveň detailů (stínování, vzdálenost vykreslování, nasvícení), plus se dle vytížení enginu mění dynamicky rozlišení, ale snímkování by se mělo blížit 60 snímkům za vteřinu. Vizuální rozdíl není tak markantní, aby dávalo smysl obětovat daleko plynulejší snímkování. Z testování beta verze na PC vím, že tato hra miluje výkonný a moderní hardware, a to jak CPU, tak GPU. Je to ostatně vidět i na Xbox One verzi – dá se v pohodě hrát, ale oproti Series S/X nabízí znatelně horší grafické zpracování bez možnosti lepšího snímkování. I přesto, že jsem hrál Subnauticu Below Zero na nejvýkonnějším konzolovém hardwaru na světě, jsem měl stále pocit, že je co vylaďovat – a to zejména co se týká poměrně vysoké latence ovládání. Sice se nejedná o rychlou střílečku, ale přeci jen, k vysokému snímkování by měla patřit i rychlá odezva ovládání bez pocitového „lagu“. Narazil jsem pochopitelně i na některé bugy, jako je prolínání objektů a monster skrze jiné objekty, ale tyto věci jsou ze začátku přítomny v jakékoliv obsáhlé hře s otevřeným světem. Myslím, že si hra ještě zaslouží pár záplat – ostatně tak jako původní Subnautica, která mimochodem byla při příležitostí vydání Subnauticy Below Zero oficiálně updatována pro Series S a X. Zmínku si zaslouží i lokalizace hry do češtiny, která je kvalitní a zahrnuje mimo jiného i přeložení veškerých textů v herní encyklopedii – což je sympatické, neboť poctiví průzkumníci nové planety si mohou nastudovat mnoho zajímavých informací nejen o mimozemské fauně a floře.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Subnautica Below Zero je jednoznačně povedeným pokračováním skvělé hry. Ponechává to dobré a přidává dostatek nových věcí, díky kterým si toto převážně podmořské dobrodružství a boj o přežití na cizí planetě znovu užijete. Zatímco hratelnost se podařilo vyladit a přidaný příběh hry je nyní propracovanější a osobnější, na technické stránce hry mohou Unknown Worlds Entertainment ještě trochu zapracovat. Na druhou stranu, i když má Below Zero členitější svět, mapa je menší a původně vysoko nastavenou laťku výborné Subnauticy v herním zážitku nijak výrazně nepřevyšuje. Plusem pak je určitě kvalitní česká lokalizace.
03. 12. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Chorus

Pošuci by neměli mít přístup k nebezpečnému náčiní. A je úplně jedno, zda jde o zubní vrtačku nebo hvězdný koráb. Nikdy nevíte, kdy se léta mozkového výplachu střetnou s realitou a jedinec mdlého rozumu provede něco, co nejde vzít zpět. Co naplat, že si poté uvědomí destruktivnost vlastních činů, spálí všechny pomyslné mosty a začne znova. Jednou ho minulost dožene a on se opět stane neřízenou střelou emocí. Nebo že bych Naře...

»
01. 12. 2021 • HusekD0

RECENZE: Battlefield 2042

Battlefield patřil mezi mé oblíbené herní série. Začalo to již v roce 2002, kdy nám společnost EA představila první díl s podtitulem 1942. Mohli jsme bojovat na rozlehlých mapách po celém světě a to jak s lehkou pěchotou, tak i těžkou technikou z druhé světové války. Tohle všechno se odehrávalo v multiplayerovém režimu, což bylo do té doby opravdu nevídané. Po pár přídavcích přišel druhý díl, který nás přesunul na moderní bojiště a právě...

»
24. 11. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Farming Simulator 22

Tři roky jsou na vývoj hry poměrně dlouhá doba, tím spíš, když pracujete na pokračování série. Je potom tak nějak nasnadě, že hráči očekávají hodně novinek, inovací a snad i převratnou hratelnost vašeho titulu. Není tedy snadné všechny tyto touhy uspokojit, obzvlášť, když se rozejdete se svým vrchním vydavatelem a do herního světa po několika dlouhých letech vstoupíte na vlastní kůži.

»
22. 11. 2021 • HusekD0

RECENZE: Jurassic World Evolution 2

Dinosauři nás fascinují od prvních zkamenělin, které byly nalezeny již v roce 1797. Moje záliba v těchto tajuplných tvorech začala jednak s prvními hračkami, ale také po zhlédnutí slavného českého filmu Karla Zemana, Cesta do pravěku. Když jsem se pak po několika letech dostal k Jurskému Parku od Stevena Spielberga, tak se moje dinosauří mánie rozjela naplno. Filmová série dostala hned několik pokračovaní a díky velké popularitě jsme se dočkali i přepracování do videoherního...

»
16. 11. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Grand Theft Auto: The Trilogy

Příliv remasterů starých vykopávek (byť i klasických her) stále nebere konce. Je otázka, zda jsou hráči tak moc dychtiví po těchto kouscích, nebo je to výborný kalkul ze strany vývojářů, kteří nám většinou s minimem úsilí připraví průměrný výsledek. Ať už je to jak chce, jisté je, že do tohoto vlaku naskakují další a další vývojáři, kteří se na nostalgické tsunami chtějí svést.

»
15. 11. 2021 • HusekD0

RECENZE: Šmoulové: Mise Zlobýl

Kdysi dávno, hluboko v lesích, byla jedna malá vesnice, ve které žila malinkatá stvoření. Říkali si šmoulové a byli hodní. Tento úvod musí být povědomý všem, kteří se jako malí dívali na televizní seriál s oblíbenými modrými trpaslíky. Belgický kreslíř Peyo vytvořil modré hrdiny již v roce 1956 a bylo to v podobě krátkého komixu pro tamní časopis. Netrvalo dlouho a šmoulové začali získávat velkou popularitu. V dnešní době již máme nepřeberné množství platforem, kde...

»
14. 11. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: Just Dance 2022

Série Just Dance od Ubisoftu, je asi poslední mohykán her s pohybovou aktivitou, které na konzolích máme. Co nás čeká letos? Na Xboxu Series S jsem hru s pohybovým senzorem prozatím nezkoušel a první otázka, která mě napadla při instalaci tohoto titulu byla, jak to vlastně celé funguje? Kinect nám už Microsoft nedovolil a vývojáři se chytili asi jediného stébla co se nabízelo. A tím je samozřejmě smartphone. Nebudu chodit...

»
13. 11. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Call of Duty: Vanguard

Válečné hry v akčním zpracování jsou nedílnou součástí herního světa. Každý další pokus o zpracování bojiště si v případě jistých kvalit najde své publikum, na jehož chutích pak je rozhodnutí, zda se vydat cestou věrnějšího zpracování nebo jízdy ve stylu akčních filmů. Ano, až takový rozptyl dokáže poskytnout herní portfolio, kdy na řekněme simulátorové straně stojí hry jako Arma nebo Verdun a tu akčnější stranu pak tvoří tandem Battlefield s Call of...

»