Recenze: Subnautica: Below Zero

Autor: japo Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Publikováno: 26.5.2021, 16:48

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami sebe a vše přežít a úžas z objevování až neuvěřitelné krásné podmořské flóry a fauny. S každým vynořením a nadechnutím přichází pocit uspokojení a víra, že příště posunete svou laťku ještě o pár metrů hlouběji – ať už s pomocí nového nákresu technického zařízení, nebo nalezením vzácné suroviny a objevením nějakého tajemství planety 4546B.

Subnautica Below Zero přináší něco, čím by mělo být každé pokračování – staví na již existujícím kvalitním základu, zároveň obohacuje hratelnost a zdokonaluje herní mechanismy. Od prvního dílu se tedy nezměnilo jádro hry – širé, neprozkoumané cizozemské moře, oplývající bohatým životem. Důraz na přežití zůstává, ale řekl bych, že byl zmírněn – i když hrajete na obtížnost Survival Mode, málokdy se dostanete hned od počátku do úplného stresu ohledně hladu, žízně a obecně postupu ve hře, a to i přesto, že přibyl další ukazatel, který je nutné hlídat – míra podchlazení. Subnautica Below Zero má větší spád a plynule vás táhne dopředu tak,  aniž byste se nenudili – zároveň ale zbytečně nestresuje. Průzkum rozlehlého moře je také díky rozmanité podmořské struktuře čitelnější – různá prostředí jsou bohatá na různé materiály, na první pohled tedy poznáte, v kterém podvodním biotopu se nacházíte a víte, co hledat, zejména pokud máte k dispozici detektor minerálů. I když je celkově mapa nové Subnauticy menší, tak je daleko rozmanitější svým prostředím, což rozhodně není na škodu.

Ne všechno dobrodružství se ale, na rozdíl od prvního dílu, odehrává pouze na moři. Below Zero zahrnuje i průzkum suchozemských částí planety, a i když se obvykle jedná o pouhé chození a skenování, hezky to doplňuje dílek do skládačky celého světa a příběhu druhé Subnauticy. Ten není složitý – hlavní hrdinka hry Robin Ayou dostane od společnosti Alterra, která zaměstnává její sestru Sam zprávu, že sestra zemřela na cizí planetě 4546B při tragické nehodě. Robin sedne na nejbližší loď, aby zjistila více, a při přistání její loď zasáhne meteor. Ztroskotáním pak začíná vaše mise  – dále už je na vás, abyste zjistili, co se se sestrou stalo. Mezitím ale pochopitelně musíte pomocí postupného objevování planety, sbírání materiálů, výroby nástrojů, plavidel a v neposlední řadě i výstavbou a vybavením základny dosáhnout úrovně, na které budete schopni čelit i té největší výzvě – třeba obrovské podmořské příšeře Leviatanovi. Příběh je líčen z části formou nalezených hlasových záznamů, ale hra obsahuje nově i další postavy třetí strany, které hrají svou roli v příběhu – planeta není tedy tak liduprázdná jako v prvním díle.

Mezi novinky v Below Zero patři zejména úplně nová arktická planeta 4546B, která nyní obsahuje zejména v podvodním světě více biotopů než pouze jeden tropický biotop jako její předchůdce. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě nová fauna a flora, včetně té suchozemské. Pomyslnou spičkou mimozemské fauny pak jsou opět leviatani, neboli obrovské mořské příšery, tentokráte i s jedním suchozemským zástupcem. Mimo vodu musíte dávat pozor na teplotu, jinak přibližně během minuty dojde k podchlazení. I tomu ale jde zabránit později ve hře výrobou speciálního obleku (Cold Suit). Možnosti výroby a vybavení základny jsou pochopitelně rozšířeny. Nejvíce se mi líbila možnost nové mini ponorky, která se dá modulárně vylepšovat a brzy se stává i takovou menší mobilní základnou (Seatruck). Výrobní interface je také vylepšen a lehce zpřehledněn – za šikovnou věc považuji možnost připnout si důležitý recept na hlavní obrazovku, kde ihned vidíte, kolik a které suroviny vám schází k výrobě klíčového předmětu.

Hru jsem recenzoval na  Xbox Series X a Xbox One X.  Na novější konzoli máte možnost přepnutí mezi lepším vizuálem a plynulejším snímkováním, kde jsem dle osobní preference zvolil plynulejší snímkování. Hra pak samozřejmě sníží úroveň detailů (stínování, vzdálenost vykreslování, nasvícení), plus se dle vytížení enginu mění dynamicky rozlišení, ale snímkování by se mělo blížit 60 snímkům za vteřinu. Vizuální rozdíl není tak markantní, aby dávalo smysl obětovat daleko plynulejší snímkování. Z testování beta verze na PC vím, že tato hra miluje výkonný a moderní hardware, a to jak CPU, tak GPU. Je to ostatně vidět i na Xbox One verzi – dá se v pohodě hrát, ale oproti Series S/X nabízí znatelně horší grafické zpracování bez možnosti lepšího snímkování. I přesto, že jsem hrál Subnauticu Below Zero na nejvýkonnějším konzolovém hardwaru na světě, jsem měl stále pocit, že je co vylaďovat – a to zejména co se týká poměrně vysoké latence ovládání. Sice se nejedná o rychlou střílečku, ale přeci jen, k vysokému snímkování by měla patřit i rychlá odezva ovládání bez pocitového „lagu“. Narazil jsem pochopitelně i na některé bugy, jako je prolínání objektů a monster skrze jiné objekty, ale tyto věci jsou ze začátku přítomny v jakékoliv obsáhlé hře s otevřeným světem. Myslím, že si hra ještě zaslouží pár záplat – ostatně tak jako původní Subnautica, která mimochodem byla při příležitostí vydání Subnauticy Below Zero oficiálně updatována pro Series S a X. Zmínku si zaslouží i lokalizace hry do češtiny, která je kvalitní a zahrnuje mimo jiného i přeložení veškerých textů v herní encyklopedii – což je sympatické, neboť poctiví průzkumníci nové planety si mohou nastudovat mnoho zajímavých informací nejen o mimozemské fauně a floře.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Subnautica Below Zero je jednoznačně povedeným pokračováním skvělé hry. Ponechává to dobré a přidává dostatek nových věcí, díky kterým si toto převážně podmořské dobrodružství a boj o přežití na cizí planetě znovu užijete. Zatímco hratelnost se podařilo vyladit a přidaný příběh hry je nyní propracovanější a osobnější, na technické stránce hry mohou Unknown Worlds Entertainment ještě trochu zapracovat. Na druhou stranu, i když má Below Zero členitější svět, mapa je menší a původně vysoko nastavenou laťku výborné Subnauticy v herním zážitku nijak výrazně nepřevyšuje. Plusem pak je určitě kvalitní česká lokalizace.
12. 08. 2022 • HusekD0

RECENZE: Endling: Extinction is Forever

Naše planeta je jedinečné místo, plné krásných míst, rostlin, nerostů a živočichů. Lidé byli a do jisté míry pořád jsou velmi sebestřední a proto se k těmto darům nechovali s patřičnou úctou a opatrností. Naštěstí jsme s postupem času prozřeli a začali dělat spoustu věcí jinak. Ochraňujeme ohrožená zvířata, obnovujeme zdejší lesy, čistíme okolní prostředí od našich odpadků atd. Představte si nyní ale realitu, ve které by byli lidé neustále...

»
09. 08. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Two Point Campus

Klasické tycoony jsou součástí herních žánrů již pěknou řádku let a byť už nejsou tak rozšířené, jako tomu bylo dříve, stále sem tam vyjde nějaký nový kousek. Před čtyřmi lety jsme se dočkali znovuzrození legendy tohoto žánru z nemocničního prostředí, kde nejsou tak úplně běžní pacienti. Two Point Game tehdy nabídli svou verzi Theme Hospital prezentovanou hrou Two Point Hospital. Při jejím hraní jsem se rozpomněl na staré dobré časy a...

»
26. 07. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Outriders Worldslayer

Při hraní her si velice často vzpomenu na první Mizery a hlášku „Everybody wants to by like Mike“. U Outriders a jim podobným především ve spojitosti s live service konceptem, kdy je komunita udržována u hry pomocí pravidelných událostí, nových aktualizací a dodatečného obsahu. A zde by se přeneseně dalo říct, že každý by chtěl být jako Destiny nebo The Division, ale jen vyvoleným se to podaří. A dnes už bezpečně...

»
19. 07. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: As Dusk Falls

Jestli něco adventurním nadšencům na Xboxu schází, pak jsou to hry od Davida Cage a jeho studia Quantic Dream. Ačkoli si jeho oceňovaná adventura Fahrenheit našla cestu na první Xbox, na ostatní tituly jako Heavy Rain či Detroit: Become Human si mohou majitelé konzole z Redmondu nechat zajít chuť. Částečnou náplastí jsou hry od studií Supermassive Games (série Dark Pictures Anthology) a Don’t Nod (Life is Strange), avšak kreativní vizi...

»
13. 07. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: A Memoir Blue

Hry nemusí být jen o kosení celého zástupu nepřátel, snahy o dosažení co nejlepšího času na závodním okruhu nebo stvoření nepřemožitelného reka, který spasí celý jeden virtuální svět. Především indie vývojáři se nebojí s relativně mladým médiem experimentovat a přinášet neobvyklé zážitky, jež vás i po závěrečných titulcích nenechají v dobrém slova smyslu vydechnout.

»
11. 07. 2022 • Lukáš Urban0

RECENZE: Fobia – St. Dinfna Hotel

Jsou různí lidé a různé fóbie. Někdo se bojí, že uvízne ve výtahu, jiného chytá panika při pohledu na osminohá neštěstí s pavučinou u zádi a další nejde spát, aniž by nerozsvítil i v kumbálu. Ve své podstatě, každý se něčeho bojí. Každý má skrytou achillovu patu a každý je občas vystaven nepříjemnému vnějšímu vlivu, po němž se o něj pokouší studený pot. Já se s přibývajícími zářezy na herní pažbě začínám bát,...

»
11. 07. 2022 • Michael Chrobok0

Trochu jiná RECENZE: Dreamfall Chapters

Při brouzdání po archivu Xboxwebu mě poměrně překvapilo, že v něm chybí recenze na Dreamfall Chapters. Třetí hra adventurní série navazuje na ikonické hry The Longest Journey a Dreamfall: The Longest Journey, které jsou zcela po právu zapsány zlatým písmem do herní historie. Recenzovat přibližně pět let starý počin (záleží, zda počítáte vydání první epizody, nebo „final cut“ verze) od norského studia Red Threat Games a jejího ředitele Ragnara Tørnquista...

»
07. 07. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 22

Letošní sezóna je zatím velice zajímavá, a ještě zajímavější je aféra s poskakováním. Tedy ne přímo sezóny jako takové, ale nových formulí, které zformovaly opravdu velké změny v pravidlech. Někteří jezdci s tím mají problém, stěžují si na bolesti zad a další věcí, které je třeba řešit. Přeci jenom jde o zdraví, a to máme všichni jenom jedno. Na druhou stranu nová pravidla přinesla přepracovaný design vozů, který se opravdu povedl a...

»