Xboxweb.cz

Policejní práce ve skutečnosti nebude taková zábava, jak to vypadá z filmů a seriálů. Po silnicích se nemůžeme řítit jako v Kobře 11 a kriminalisté vyšetřující vraždy určitě nepoužívají tolik barevných světel a výsledky také nejsou hotové do deseti minut, i když by to jistě bylo praktické. Nene, pro zábavnou policejní práci je třeba jí něco přidat, a to i v případě herního zpracování. Jasně, máme tady i simulátory, ale i ty mají něco navíc, protože jinak by nám z vyplňování hlášení upadla ruka nebo se rozbila klávesnice.

Novinkový The Precinct vsází na stylizované noir prostředí jednoho amerického městečka 80. let, které jsem si zamiloval už během demoverze. S nemalým očekáváním jsem se těšil na vydání plné verze, a tento okamžik právě nadešel. Strážník Nick Cordell jr. se hlásí do své první služby po ukončení policejní akademie v okrsku městečka Averno. Policejní práci má v krvi, protože je policistou stejně, jako býval jeho otec. Minulý čas není použit náhodně. Tatík skonal během služby a na nás je, abychom nejen vyčistili město od bojujících gangů, ale také vyřešili smrt našeho otce.

Vypadá to tedy na zcela klasické příběhové schéma, ovšem rozmotat všechna klubka spojující příběh nebude jenom tak. Dojde i na celou řadu zajímavých zvratů, kde nebudou chybět velcí šéfové gangů, zkorumpovaní policisté a nečekané situace. Ano, celý příběh je tak trochu „romantizovaný“, ale do zdejšího prostředí se parádně hodí. Trochu nezvykle staticky jsou zpracovány rozhovory, ale rychle jsem si na to zvykl a má to svůj styl, který se mi líbil.

Než padnou hlavy obou gangů, je třeba vydat se do města v různých úlohách, najít důkazy a spolupracovat s kolegy detektivy na objasnění záhadných uměleckých vražd. Každý den začneme tím, že si vybereme část města, kde se budeme pohybovat, zda to bude hlídka pěšky, autem nebo helikoptérou a co bude naší pracovní náplní. Na začátku nechybí klasická pochůzka s kontrolou parkování, ale už během prvního dne jsem zjistil, že se toho na mě řítí o dost víc.

V rámci směny máme sice přiřazenou část města, kde bychom měli fungovat, ale nikdo nám nebrání vydat se řešit přepadení banky ve vedlejší části. Ideální je všechno kombinovat, protože závažnější případy nám dají více zkušenostních bodů. Ovšem plněním cílů pro dané okrsky si odemykáme další části města a herní náplně. Netrvalo dlouho a v nabídce se mi objevila možnost navrhnout si vlastní směnu dle chuti, ale stále bylo možné vybírat z toho, co nám navrhla šéfová.

Jednou z technických zajímavostí hry je fakt, že každý směna je jiná, protože hra využívá procedurální generování obsahu. Ani stejné místo není dvakrát stejné, dějí se tam jiné věci a nikdy jsem si nebyl jistý, jak nějaká situace dopadne. Budeme řešit ozbrojená přepadení, války gangů nebo loupeže bank. Ovšem dojde i na „jednoduché“ zločiny typu odhazování odpadků, bitvy dvou týpků na ulici nebo bytové krádeže a předávání drog na ulici. A co by to bylo za policejní hru bez pořádných automobilových honiček. Je toho zkrátka spousta, takže během směny nuda rozhodně nehrozí.

Dost často se mi stalo, že obyčejná pochůzka v rámci kontroly parkování přerostla v automobilovou honičku přes celé město nebo nečekanou přestřelku mezi gangy. Na jednu stranu je skvělé, co všechno se může semlít, ovšem místy je ono náhodné generování nepředvídatelné jak aprílové počasí a působí problémy. Třeba když vám do přestřelky vjede opilý řidič nebo když zastavíme auto u krajnice za nějaký přestupek, kontrolujeme řidiče a najednou do nás začnou pálit členové gangu, protože vidí cajty. Nevím, jestli by ve skutečnosti k něčemu takovému mohlo dojít, ale herně to zkrátka místy skřípe. Každopádně vždycky jsem to vzal s humorem a musím se přiznat, že i když to občas trochu nefunguje, ve většině případů je ono procedurální generování super, protože jak jsem již říkal, člověk nikdy neví, co se semele během následujícího zásahu.

Velkou pochvalu musím dát zločincům, kteří se snaží a nedají svou kůži vůbec lacino. Ani u nich si člověk nemůže být ničím jistý. Někdy se vzdají, ale většinou se snaží utéct a nebojí se sáhnout po zbrani. Poslední varianta se jim v mém případě hodně často stala osudnou, protože zásah do hlavy zde spolehlivě ukončuje všechny spory a jako na potvoru se mi dařilo s přesností střelby právě takhle. Stačí však nepřítele postřelit a je velká šance, že se vzdá. Přeci jenom umřít asi nikdo hned tak nechce.

Kapitolou samo o sobě jsou automobilové honičky s opilými řidiči, členy gangu nebo příležitostnými zloději. Ani oni nechtějí dát svou kůži lacino, dokážou umě kličkovat těsnými uličkami města a my, jakožto pronásledovatelé to nemáme vůbec snadné. Všechno je ve vysoké rychlosti, každá chyba se trestá ztrátou vzdálenosti na stíhaného, a tak se mi občas stalo, že jsem podezřelého ztratil, a i přes úsilí několika vozidel jsme ho už nenašli. Navíc to, že zničíte pronásledovanému auto, nemusí znamenat konec honičky. Ta může klidně pokračovat chvilkou běhu, aby pronásledovaný nakonec zase naskočil do auta a začal ujíždět.

Párkrát jsem v této situaci sáhl po služební zbrani a vystřelil po ujíždějícím autě, což se někdy vyplatilo a podezřelý opravdu zastavil. Ovšem v několika případech nezastavil, a tak jsem mimo nevyřešeného případu dostal penalizaci za neúměrné použití síly. Abychom získali zmíněné zkušenosti, a tím vylepšily naše dovednosti a odemkly si nové zbraně, vozidla a posunuli se v příběhu, je třeba správně dělat policejní práci.

Dalo by se říct, že chycení podezřelého je první malý krok. Po zatčení je totiž třeba nejprve zkontrolovat občanku, abychom věděli, s kým máme tu čest a jestli třeba na dotyčného není vypsaný zatykač. Následuje kontrola kapes, občas také kontrola na alkohol a když tohle všechno máme, je třeba správně určit, co bylo spácháno za přestupky a následně správně rozhodnout, zda stačí danou věc vyřídit na místě pokutou nebo musíme výtečníka zatknout. Různé zásahy na sebe řetězí přestupky, takže ne vždy je snadné vybrat všechno. Platí však, že méně může být více, protože každé špatné rozhodnutí znamená ztrátu zkušenostních bodů. Bohužel, časem se tento postup stane rutinou, protože ho musíme zavést u každého zadrženého a tam už pak záleží na každém hráči, jak dlouho ho to bude bavit pořádně vyplňovat a kdy najede na udržovací systém základních deliktů.

Chválil jsem umělou inteligenci zločinců, ovšem muži zákona mají místy rezervy a sedí na ně několik vtipů o policajtech. Posily parkát mé snahy o zásah spíše komplikovaly, parťák se někde zasekl nebo neudělal, co by měl, no zkrátka soužití policistů není úplně ideální. Dle informací od vývojářů by se na tohle měli zaměřit v rámci Day One patche, ale aktuálně stav hry dělá prostě občas problémy.

Další věcí, kterou bych potřeboval trochu upravit, je řízení. Musel jsem si na něj opravdu dlouho zvykat a ani po několika desítkách honiček s ním nejsem spokojen. Je sice fajn, že je rozdíl v řízení mezi jednotlivými typy vozidel z našeho parku, ale jenom pár z nich se hodí na honičky, protože zbytek je pomalý. A jak asi tušíte, dobře se ovládají ta těžší vozidla a ta lehčí a rychlejší o něco hůř. Jsou děsně nedotáčivá a hlavně nepředvídatelná.

To ostatně platí i pro herní prostředí. Je na něm pěkné, že se dá demolovat, ale při průjezdu skrze ploty jsem nikdy nevěděl, jestli se mi auto někam neucukne nebo nezasekne, čímž zase přijdu o cenné metry v silničním souboji. Na druhou stranu demolice je pěkná a hodně přidává na akčnosti, zejména u honiček. Nakonec jsem si nechal střelbu. I na tu je třeba si zvyknout a není vůbec snadné se kvůli zdejšímu použití omezeného 3D pohledu na celou scénu strefit. Je důležité využívat kryty a nesnažit se střílet za každou cenu. I mírná přesila nepřátel nás dokáže velice snadno odeslat směr hřbitov.

Koho zaujalo grafické ztvárnění, bude spokojen. I mě se moc líbí zasazení do noirového tématu, kdy se hodně věcí odehrává za tmy při svitu lamp, nápisů nebo svítilen. Nechybí ani déšť, no zkrátka v tomto ohledu jsem byl velice spokojen. Na Xbox Series X se všechno krásně lesklo a hlavně se plynule pohybovalo, což je při akci důležité. Za zmínku také rozhodně stojí soundtrack, který dokáže připravit ty správné melodie nejen pro poklidnou hlídku, ale také zběsilou akci nebo temnější příběhové části. Všechno funguje krásně dohromady a dává nám to přesně takovou atmosféru, jakou daná situace potřebuje.

Příběh, prostředí, noirové prvky a hromada obsahu. To všechno jsou věci, které mě na The Precinct baví a nemůžu se jich nabažit. Konečně nějaká hra, která dokázala využít ono bájné procedurální generování obsahu smysluplným způsobem, i když nějaké chybky se tu najdou. Nicméně právě ona nepředvídatelnost každé směny je skvělá a ve výsledku jsem zmíněné chyby přešel. Většina výše uvedených chyb má být dle informací od vývojářů do plné verze opravena. Hlavně tedy chyby AI, rozhraní, které mě tady většinou fungovalo a další výtky. V tom případě půjde o velice pěknou policejní hru, která by mohla oslovit poměrně velkou skupinu hráčů.