
RECENZE: Thief pro Xbox 360
Série Thief se po desetiletém odpočinku vrací a všichni jsme tak napjati, jak tato stealth pecka s mistrovským zlodějem Garrettem uspěla. Více se dozvíte v naší recenzi, ale už nyní vám můžeme prozradit, že se hra povedla a potěší především fanoušky série.
Spousta z vás se již jistě nemůže dočkat, až se opět vžije do role Garretta, který nás prvně oslovil v titulu Thief: The Dark Projekt. Hra o zloději hraná z pohledu první osoby, kde pointou bylo především plížení a kradeni vzácných předmětů, popisovala život tehdy mladého sirotka Garretta, který se vypracoval v mistrovského zloděje, což nám ukázal i v pokračováních The Metal Age a Deadly Shadows. A nyní po celé dekádě, se Garrett vrací do středověké metropole The City s nádechem steampunku a viktoriánské doby.
Kampaň začíná rutinní misí, na které je Garrett s impulzivní dívkou Erin, a jejich cílem je získat prastarý kámen, ovšem jak asi tušíte, tak se to celé zvrtne. Obě postavy se ocitají na střeše budovy, v jejíchž útrobách právě probíhá jakýsi rituál, který ze zmíněného kamene vyvolá záhadnou energii, jež pohltí Erin a vyřadí našeho hrdinu ze hry. Garrett se poté probouzí o rok později a je pochopitelně zcela zmaten a je tak načase získat nějaké odpovědi a to zvláště ohledně Erin. Zápletka se poté docela poutavě vyvíjí, ale více neprozradíme. Můžete se ale těšit na docela zajímavé lokace a také postavy, kterým se daří vzdát hold sérii Thief.
Původní Thief byl vskutku jedinečným titulem, který za posledních 15 let inspiroval nejednu z her ze žánru stealth, takže restart značky, který má na svědomí studio Eidos Montréal, měl co dělat, aby neudělal sérii ostudu. Hra již byla oznámena mnohem dříve, tehdy jako čtvrtý díl, ale vývoj nejspíše nebyl bez problémů a je možné, že hra byla jednou předělána, ale nakonec se tvůrcům povedlo vzít klasickou vyzývavou hratelnost spolu s jedinečnými momenty, které sérii definují a udají hře tempo.
Žádné z dobrodružství, na která se s Garrettem v nové hře vydáte, nepůsobilo stejně. V jednu chvíli se plížíte dvorem nějakého sídla a svižně uhýbáte před světly pochodní hlídkujících stráží, aby vás ve stínech neodhalili, a jindy zase kličkujete mezi plameny bortící se budovy. Musíme vyzdvihnout jednu z kapitol, v které se vydáte do opuštěného psychiatrického ústavu, tedy samozřejmě není tak úplně opuštěný, ale už jen ty zvuky a prostředí a špičková atmosféra, no celou misi jsme byli jako na trní a celou dobu to působilo spíše jako nějaký survival horor, nežli plížení a kradení předmětů, fakt bomba.
Mise jsou tedy provedeny na jedničku a neustále mění tempo, takže se rozhodně nebudete nudit, ale samozřejmě postupovat hezky pomalu a čekat na správnou chvíli, kdy se proplížit kolem strážného, abyste ho omráčili. Je tak spousta možností a cest, jak něčeho dosáhnout a jak misi splnit. Nelineárnost tedy je a občas se odvíjí od vašeho vybavení. Nabízí se i dobrovolné podmínky v misích, jako například, že nesmíte být odhaleni, musíte omráčit nebo zabít 10 nepřátel nebo třeba ukradnout a posbírat všechny cennosti, šperky a vzácné předměty. Zkrátka jste opravdu motivováni, abyste v každé lokaci prošmejdili každý kout. V misích neschází ani jisté hádanky, které využívají i prostředí a kromě lousknutí nějakého hlavolamu musíte i deaktivovat pasti či najít papír s kombinací k sejfu apod. Často při zkoumání lokace narazíte i na tajné skrýše a skryté cesty, jak se snadněji dostat na dané místo. Mezi misemi také máte volně k dispozici celé město (The City), v kterém se nachází přes dvacet menších úkolů či spíše vloupaček a pak i speciální mise pro klienty, jež už jsou propracovaněji. Nejenom že jsou tyto prácičky zábavné, ale stejně jako u bonusových podmínek v misích, si také přijdete na slušné peníze, které využijete při vylepšování vlastností a nákupu lepšího vybavení.

Garrett je naštěstí sám o sobě schopen překonat všechny výzvy a překážky, které mu v cestě stojí, ať tiše či s trochou násilí. Dokáže se například doslova mihnutím přesunout z místa na místo, tedy nejlépe z jednoho temného místa na jiné, zatímco jeho focus vize mu umožní spatřit vzácné předměty, odhalit pasti a třeba i skryté spínače. Zkrátka si budete jako Garrett užívat a naplno využijete všechny ty nástroje jako paklíč (samozřejmě se můžete dívat klíčovými dírkami) a jeho různé talenty při zkoumání herního světa do posledního detailu. Připlížit se zezadu ke strážci a okrást jej o žold potěší stejně, jako když úspěšně něco ukradnete ze střežené budovy a nevzbudíte přitom pozornost, ale i když nebudete dokonalí zloději, tak se budete skvěle bavit.
Ozbrojeni jste jen lukem s různými druhy šípů a také menším kyjem, který ale využijete jen při omračování nebo při přímém střetu se strážemi, čemuž se ale spíš budete snažit vyhnout. Přesto jste vybaveni slušně, protože v toulci nechybí vodní šípy, které uhasí oheň, šípy s lanem či třeba ohnivé šípy a další. Co se přímých střetů týče, tak jen útočíte a uhýbáte, s tím že když se to naučíte, tak můžete s pomocí focusu sundat strážného jednou ranou, i když už o vás ví a nelze už jej tak zezadu omráčit. Žádná propracovaný bojový systém tedy nečekejte. Když už vás spatří, tak jednoho či dva strážné ještě umlátíte, ale když mu přiběhnou kolegové na pomoc, tak je lepší dát se na útěk a najít si skrýš, což při rychlém útěku nemusí být snadné, ale vždy můžete využít i stínů a přemisťovat se, dokud se situace zcela neuklidní. Občas tak musíte prostě zkusit, jestli to vyjde nebo ne, ale ukládat můžete naštěstí téměř kdykoliv, i když stále na tu samou pozici. Nepřátelé jsou navíc docela bystří a reagují na to, když například vodním šípem uhasíte oheň, tak jej zapálí a začnou zkoumat prostředí, to samé když otevřete dveře nebo zhasnete světlo.
Můžete si zkrátka rozhodnout o stylu hry a při pozvolném plížení se vám občas i bude tajit dech, aby vás strážní v koutě nevšimli, když projdou kousek od vás, což jen svědčí o skvělé atmosféře hry. Nabízí se samozřejmě různé obtížnosti a praví fanoušci série si mohou hru i různé přizpůsobit a tak si v podstatě vytvořit vlastní úroveň obtížnosti, což je rozhodně zajímavá novinka. Stejně tak vás jistě potěší, že i po dohrání hry se můžete s veškerým vybavením a vylepšeními vrátit zpět do města a splnit zbývající vedlejší úkoly a ukrást další cennosti. Součástí hry je i režim Challenge, v němž se vydáte na nějakou mapu a musíte v omezené době krást předměty a omračovat stráže, kdy za tyto úkoly vám čas vždy přibude maximálně do 60 sekund. Pokud to nestihnete, tak se vám postupně začne snižovat násobitel bodů.
Jak jistě víte, tak Thief vychází jak na Xbox 360, tak i na Xbox One a je zde tak jistý grafický rozdíl. Hra vypadá velmi dobře, ale trpí opožděným vykreslováním textur, což je bohužel docela vidět, ale spíše při brouzdání městem a ani ne tak v lokacích kampaně. Hra běží plynule, i když v některých scénkách nám přišlo, že se hra trochu trhla a že tituly předbíhali mluvenému slovu, ale naštěstí nic hrozného. Co se hratelnosti a obsahu hry týče, tak jsou obě verze samozřejmě zcela identické a je tedy jen na vás, pro kterou verzi se rozhodnete.
Verdikt
Příběh a povedené mise jsou základem tohoto restartu série Thief, ale otevřenost světa a možnost ukrást vše, co není přikované, tuto hru posouvá o úroveň výš. Tvůrci se sice možná až moc drželi kořenů série, což na jednu stranu není špatné, ale do nového Thiefa se tak přenesly jednoduché souboje a fakt, že některé situace vyžadují přístup pokus omyl. Přesto si hru jistě užijí všichni fanoušci tohoto žánru a i hráči, kteří se k sérii dostanou poprvé.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.








































