
Recenze: Victor Vran
V temné uličce, která je osvětlená osamocenou lampou u opuštěné hospody, postávají přízraky a magické běsy. Zagarávie dříve byla veselým místem, plná spokojených měšťanů než se naplnilo prokletí a zrůdy se probudily k životu.
Lovci monster i zaklínači, kteří se snažili město zachránit, se nikdy nevrátily. U vstupní brány stojí muž s démonem v hlavě, kterému nelze vidět do očí. Muž přezdívaný Čistič Vrána nemá v rukou mop s kýblem mýdlové vody, ale drží nabroušenou kosu, z které kape černá krev padlých monster. Čistič se vydal toto bohem zapomenuté místo zbavit prokletí.
Návykovost a vyhlídky do budoucna
Victor Vran je nové ARPG které dorazilo na Xbox One a drží se konzervativního základu. Na první pohled se hra moc neliší od Diabla nebo Van Helsinga.
Díky tomu, že se Bulharské studio Haemimont Games drží zajetých kolejí, nevznikají zásadní chyby a přináší nám čistou zábavu. Nečekejte žádné grafické orgie a srdceryvný příběh, ale odpočinkovou hru s charismatickým hrdinou a skvělým humorem. Victor se na PC podíval již v roce 2015 a jsem rád, že dorazil čistit město od monster i na Xbox One. Hra má lákavou cenovku a tak přináší hodně muziky za málo peněz.

Vzhůru do temné Zagarávie
Victor Vran je postava s tajemnou minulostí. Chlapík drsný na pohled i na poslech. O charismatický chraplák je postaral Doug Cockle, který propůjčil svůj hlas i Geraltovi z Rivie ve hrách o Zaklínači.
Čistič Vran patří k Cechu, který chrání lidi již stovky let před démony a zlem. Cech nedokázala zachránit Zagarávii a zemi tak ovládli monstra. V těchto místech již řada lovců démonů přišla o život při boji se zlem nad jejich síly. Victor přijíždí za svým přítelem Adrianem, který ho žádá o pomoc a potkává hrstku přeživších, kterým nedokáže říci ne, když ho žadoní o jeho služby. Adrian je v katakombách hluboko pod městem a netrvá dlouho, než se s ním potkáte a zjistíte, jak se věci mají.
Hrdina na cestě boje proti zlu používá jak meče, kladiva, rapíry, tak brokovnice, granátomety, elektrická děla a další. Zábava ovšem nekončí jen u zbraní, dojde i na magii.
Victor má v hlavě Hlas. Démona, který vás doprovází jako vypravěč svého hrdinu v knize a občas okoření akci i nějakou peprnou hláškou. O zábavu se postará i řada Easter Eggu v podobě komentování hraní jako v titulu The Stanley Parable, kostlivců tancující na Gangnam style a další. Čistič Vrána jde, pobije nepřátele, porazí bosse, prohodí hlášku s Hlasem, dozví se část příběhu a jde se dál.
Příběh není motorem, který hru pohání, o to se postará výborná hratelnost a výzvy které můžete zdolávat sám anebo ve hře více hráčů.

Inspirace legendami
Bulharské studio Haemimont Games nemá zkušenost z akčním RPG žárem, proto si vypučuje mechaniky z jiných her a do každé z nich vkládá svoji myšlenku. Victor Vran k prvku RPG nepřistupuje zrovna ideálně a při levelování není možnost upravovat statistiky hráče, ale přináší novinku, díky které není problém změnit styl hraní kdykoli během hry.
Hratelnost ovlivňují především získané dovednostní kartičky a výběr zbraně. Například při kombinaci karty, která zapříčiní explozi padlého nepřítele a rychlé zbraně dochází k efektivnímu likvidování. Kombinací je spoustu a je zábavné karty míchat a hledat správné kombinace.
Po tom co objevíte ideální kombinaci je ve hře téměř nemožné padnout, proto jsou v každé lokaci i vypilované výzvy jako pozabíjej kladivem padesát nepřátel, aniž by vás zranily a jiné.
Lokace jsou obohaceny i o tajné místnosti s truhlami, díky kterým jsem si připomněl hledání tajných úrovní z Wolfensteinu 3D a pečlivé zkoumání každé příčky kterou jde projít anebo na kterou jde skočit (ano v izometrické RPG hře lze skákat, nezvyk že?).
Město je rozděleno na řadu lokací, které se od sebe vizuálně liší a narazíte v nich na zástupy upírů kostlivců a jiné havěti. Všechna místa, která projdete, mají velmi hutnou atmosféru, která vás vtáhne a nepustí.

Ve dvou se to lépe táhne
Victor Vran se v mnoha ohledech blíží žánru hack and slash a zdaluje se od RPG. Každého jistě potěší možnost hrát se svými kamarády, přítelkyní, nebo babičkou co ráda zabijí krvelačná monstra? Hra disponuje lokálním i online multiplayerem a spojit se můžou až čtyři hráči. Ti spolu můžou jak spolupracovat a projít celou kampaň tak i soupeřit v cirkusové aréně.
Když společnými silami spoluhráči porazí nepřítele, dostane každý z členů party svou odměnu. Díky rozdělenému lootu nedojde k handrkování a není problém tak projet kampaň která zabere cca 15 hodin. V pozdější části hry budou klasické nepřátelé na úrovni elitních. Když zpočátku hrou jen proplouváte, můžou se u nich poměrně zpotit. Není jednoduší řešení než si zavolat kamarády na pomoc.
Nejhorší jsou ti ukecaní démoni
Bulharští vývojáři hru pohání vlastním enginem, který využívaly i u strategie Tropico 5. Potěšily mě krátké načítací obrazovky a celková přehlednost rozhraní.
Grafická stránka hry je bohužel průměrná. Studio se chtělo vizuálně přiblížit k filmům jako je Van Helsing a Underworld. Vzniknul prázdný komiksový odvar, který hře celkově neprospívá. Vizuální stránka nijak neubírá na zábavě, kterou hra přináší, ale nedokáži se ubránit srovnáním Victora Vrana s hrou The Incredible Adventures of The Van Helsing která vypadal skvěle.
Hře naopak body přidává výborný dabing, ve kterém uslyšíte spoustu známých hlasů. Doug Cockle a jeho drsný chraplák propůjčí charakter hlavní postavě, Peter Marinker vystupuje jako Tzar a postavy i přes absenci animací a vyprávění spíše komiksovým pojetím krásně ožívají.

No a vo…vo…votom to je
Studio Haemimont Games přináší kvalitní akční RPG, které nemá žádné velké chyby. Pokud hledáte zábavu a dokážete překousnout zastaralejší grafiku a absenci charakterních RPG prvků nemůžete se splést. Victor Vran má lákavou cenovku 399 Kč, a pokud v dobrodružství budete chtít pokračovat, doporučuji i rozšíření Fractured Worlds a Metalovoé DLC Motörhead: Through the Ages se kterým se vydáte na tůru plnou mýtů.
Doufejme, že Victor Vran nedopadne podobně jako Van Helsinga, který měl v první hře našlápnuto k úspěchu, ale s každým dalším dílem byl únavnější a nudnější.
Verdikt
Victor Vran je kombinací Hack and Slash a RPG které zkrátka baví. Hra vás jen tak nepustí a po chvilce hraní přehlédnete i drobné nedostatky, které Victor Vran má. Příznivá cena, výborný dabing a dokonce přijde i kouzelník… tedy Motörhead!
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.




























