Recenze: Zombie Army Trilogy pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 12.3.2015, 15:12

Publikováno: 12.3.2015, 15:12

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Úspěch sniperovských her je prostý. Může za to ojedinělost. Nebo zkuste nám vyjmenovat alespoň dvě další hry jiné značky za poslední 3-4 roky, který by měli v názvu slovo sniper, nebo by daný kousek alespoň tlačil hráče do odstřelování. Sniper: Ghost Warrior? A tady se zastavíme. Nejen, že jde v podstatě o simulátor střílení kachen (vojáků), ale zároveň jde o jediný titul stejného ražení. Jinak si své sniperské místo na střeše panelového domu pyšně, ač neoprávněně, drží Rebellion Games se svým Sniper Elite a dnes už i jeho Zombie adaptací. Docela nás překvapilo, že už letos v podstatě rok po Sniper Elite 3 se autoři na pulty obchodů vytasily s pokračováním Nazi Zombie Army, a to dokonce v kompletu s předchozími dvěma hrami vydávané pod názvem Zombie Army Trilogy, kde si už poněkolikáté zabijeme Führera a to rovnou v nemrtvém provedení. No a toho mi zabíjíme i na podesáté tuze rádi.

Ono zabíjení a nejen Hitlera je vlastně největší náplní hry, tedy vlastně jediné, tam kde jste v Sniper Elite rozmyšleně umisťovali miny a potichu sundávali nácky, zde budete bezmyšlenkovitě střílet do všeho, co se jen o centimetr pohne, dokud vám nedojde munice. Na začátku si zvolíte, jestli chcete hrát sólo, nebo v kooperaci až pro čtyři hráče ať už s kámošem nebo s náhodným hráčem. Vyberete jednu ze čtyř pánských postav, či takřka totožných čtyřech ženských, které se sobě podobají jako vejce vejci. Na hratelnost nemá zvolená postava žádný vliv, a tak můžete klidně výběr rozpočítat. Následně jednu z tria obtížností a jaké množství zombie se má ve hře objevovat. Poté už jen jednu misi, ze všech tří dostupných kampaní, kterou začnete. A tady mimochodem doporučujeme v případě nezkušenosti začít od té první, jelikož je nejlehčí. Dáte pokračovat, vyberete výbavu (zbraně na blízko, sniperku, záložní zbraň, dva druhy min, TNT, granát) a START.

Videosekvence nastiňující příběh… přeskočit… videosekvence k mapě pro efekt… přeskočit. Vycházím ze startovního místa a dávám se vpřed. Tři polomrtví nacisti. Vzít sniperku, zamířit na hlavu, příblížit, zadržet dech, zmáčknout spoušť. Hlava se rozstříkla po okolí. Haha, tohle bude sranda. Druhý… bez hlavy. Třetí… vedle. Ještě jednou… jedna ruka dole… druhá ruka dole. Zamířit naposledy… rozkrok dole. Je po něm. Dva kroky, zombie podruhé vstává z mrtvých. Hážu granát. Původně nácek se teď někde opaluje na poli dvacet metrů daleko, to že svým tělem zabírá padesátimetrový okruh, mu zjevně nevadí. Jdu dál…

image

Postup opakuji 10x. Najednou horda čítající dvacet hlav. Heh, pro másla. Pokračuji. Skupina o padesáti zombie. Sice jsem málem umřel, ale zvládl jsem to. Vydávám se kupředu. Nepřetržitě spawnující se skupina sto a více zombíků jdoucí ze všech stran. Jsem mrtvý. Znovu a znovu. Úspěch! Další mise. Až na výjimečné kliknutí na nějaký předmět a dveře a výjimečné videosekvence jde o ten a tatáž samý zážitek jako v úplně první misi, jen v různorodých prostředích a vždy v noci. Všechno se opakuje, objevují se nové druhy nepřátel, pěkně zákeřných a pak se hraní zase jen opakuje a opakuje, neustále dokola a já si říkám, jestli mám vůbec pokračovat. Přesto pokračuji a slibuji si, že pokud se následující mise v něčem nezmění, hru vypínám a ukládám na polici do zapomnění.

První mise třetí kampaně. Zombie Hitler pořádá konferenci. Městečko má problém. Objevují se NPC, které mi zadávají úkoly, které sice nikde nejsou označené, ale přesto je úspěšně plním. Zkouším jednoho zabít. Všichni ostatní mě bezlítostně popraví. Změna? Konečně. Opravdu, třetí díl v podobě kampaně krom kýženého uzavření trilogie přináší do hratelnosti nové typy úkolů (trošku jsme s tím zabíjením možná přeháněli), dává hře druhý dech a docela nás začala i bavit. Je pravda, že v coopu, by to byla větší švanda, ale mi systém připojování do hry zprvu nějak nepochopili. A když jsme pak zjistili, že nás Xbox upozorní, že hra je ready a připojí nás skrze systém, ať už jste ve hře, nebo ne, tak jsme narazli na problémy s latencí, jelikož záleží na daném jedinci, co hru hostuje. Takže jsme raději hráli sami, a právě proto jsme se velmi často zapotili a i rozčilovali z našeho opakovaného neúspěchu.

dgdf

Byť je sorta nepřátel široká, těžko můžete ve hře hledat něco více než jen slušné „zastříleníčko“. Rebellion hodil zombie adaptaci Sniper Elite do Full HD a zrychlil na 60 FPS, což je oproti původním hrám dost znát. Nesmí samozřejmě chybět ani známí Kill Cam, kdy se čas od času spustí videosekvence záběru, jak kulka prolítává daným orgánem, nebo i více, když se vám jich povede trefit více najednou (myslíme nepřátel), ale průstřel už tak odrovnaných orgánů a částí těla nám nepřišel tolik efektivní a zábavný, jako třeba v Sniper Elite III. A pokud by vám to nestačilo, u každé mise najdete leaderboard s počtem bodů, jelikož efektivita provedeného výstřelu se bodově ohodnocuje v každé hře. No a nakonec tu pro lovce achievementů máme ještě jednu takovou vychytávku, a to že se postup achievementů ukazuje přímo ve hře, když se k danému jeden ten bodík přidá (např. zabij 20 zombie do rozkroku apod.). A to je vlastně všechno. Nic víc Zombie Army Trilogy nenabízí, a proto v něm ani více nehledejte. Jen slušně dlouhou herní dobu, hromadu nacistických nemrtvých a solidní oddechovou střílečku. Teda jen v případě, že neskapete už u první hordy zombie, to pak budete v rozhořčení oddechovat celé plíce.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Jestli jste četli celou recenzi, verdikt nepotřebujete. Pokud čtete jen verdikty, přečtěte si poslední odstavec. Ten mluví za vše.
16. 01. 2025 • Jakub Michálek0

Recenze: Albatroz

Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.

»
15. 01. 2025 • Lukáš Urban0

Recenze: Flint: Treasure of Oblivion

Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....

»
06. 12. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle

Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?

»
03. 12. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024

Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...

»
30. 11. 2024 • Jakub Michálek0

Recenze: Death Stranding: Director’s Cut

Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?

»
28. 11. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Dragon Age: The Veilguard

Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.

»
21. 11. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Farming Simulator 25

Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....

»
10. 11. 2024 • japo0

Recenze: Squirrel with a Gun

Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...

»