RECENZE: Minecraft: Xbox 360 Edition

Autor: yourself Publikováno: 8.5.2012, 15:50

Publikováno: 8.5.2012, 15:50

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

yourself

yourself

Je autorem 366 článků

Fanoušek západních RPGček, filmových klasik, kvalitní četby a snad jediný člověk na světě co hraje Halo kvůli příběhu.

A je to tady. Po půl roce a jednom odkladu se loňský Indie hit Minecraft s více než 5 000 000 prodanými kusy dostává i na naši konzoli. Cesta to byla trnitá a ve výsledku jsme toho dostali o něco méně než nám bylo naslibováno. Kdyby ovšem měli dostat do hry všechno, tak bychom si ještě minimálně pár měsíců počkali. Po technické stránce se však port povedl a vývojáři z 4J Studios si zaslouží pochvalu.

Minecraft je velice zajímavým titulem, což je dáno tím, že hra toho má více společného s bednou hraček, ze které Notch vybral co se mu hodilo a spojil to do vynikajícího celku, než s ostatními typickými sandboxovými tituly. Minecraft je hrou, která Vám umožní stejně jako kdysi Vaše hračky přivást představivost k životu. Zároveň to vše funguje v reálném čase, takže se cítíte spíše jako součást Toy Story, než nějaký panáček v Lego světě.

Menší vadou na kráse je podstatný rozdíl mezi jednotlivými verzemi. Na PC se s kočkami proháníte v džunglích a uvažujete nad tím, jak nejlépe postavit automatickou farmu. Zatím co na Xboxu Steve ještě nemá hlad, musí se spokojit se psy a musí se obejít bez lektvarů a vylepšování nářadí.

Ono už zkoumání „nekonečného“ náhodně generovaného světa by se dalo považovat samotnou hrou, protože nikdy nevíte co Vás čeká za dalším kopcem. Pokud by se Vás někdy někdo ptal, k čemu je vlastně dobrá matematika, tak jim ukažte Minecraft s jeho nádhernými scenériemi, rozsáhlými a tajemnými jeskynními komplexy, či do nebe tyčícími se velehorami. Každý svět, který si necháte vygenerovat je naprosto fascinující, unikátní s obrovskou škálou možností. Ať se vydáte jakýmkoliv směrem, můžete si být jistí, že narazíte na něco zajímavého. Múže to být natolik zajímavé, že se na daném místě rozhodnete usadit, zasadíte tam les a postavíte si terasovou farmu podobnou těm v Číně. A když vás to omrzí můžete se vždy vydat za novými dobrodružstvími přes moře.

Svět ovlivňujete dvěma základními způsoby. Ničením a ukládáním bloků. A kombinováním jednotlivých materiálů ke stvoření různých nástrojů, bloků, materiálů či dekorací pro vaše domky. Když se porpvé objevíte v neznámém světě, pravděpodobně skončíte s malinkatou chatkou připomínající kresby dětí ze školky. Jejiž vnitřek osvětluje jediná pochodeň aby vás ochránila před všemi těmi monstry, která vylézají za soumraku. Zkušený stavitel však může o několik hodn později bydlet ve středověkém hradě s vnějšími i vnitřními hradbami a vodním příkopem. V podzemí má rozsáhlé doly na těžení vzácných materiálů, po kterých se pohybuje v důlním vozíku pomocí spletitého systému kolejnic a pasti využívající proudů vody pro sbírání surovin, které mu z chycených monster vypadnou.

Dá se říci, že postavit se dá cokoliv, od jednoduchých domků přes menší vesničky až po rozsáhlá podmořská města. A když říkám cokoliv, tak opravdu cokoliv. Klidně i plně fungující hodiny nebo kalkulačku. Pokud jste zaměřeni spíše na stavění, tak si budete muset ještě chvilku počkat, protože současná verze hry neobsahuje Creative mód a tudiž by jste si museli všechno natěžit.

I když ve hře nemáte přesně daný cíl nebo konkrétní úkol, dá se říci že vždy máte co dělat a podáváno je to naprosto nenásilnou formou. To jsem se takhle jednou vydal natěžit si nějaké uhlí a náhodou jsem se prokopal do obrovského jeskynního komplexu. Mohl jsem ho klidně ignorovat, jenže jeskyně jsou většinou plné překvapení, která zahrnují vzácné materiály či dokonce truhly plné jinak nezískatelných věcí. Tudiž jsem se vydal hlouběji a našel jednu z nejcennějších věcí, která se ve hře nachází. Diamanty. Abych se k nim dostal musel jsem postavit most přes jezírko lávy a následně uhýbat šípům, které po mě pálili kostlivci. Na cestě zpátky jsem narazil na propast do které tekla voda. zrovna když jsem se snažil zjistit jak hluboká daná propast je, se mi jeden Creeper rozhodl se zjišťováním pomoct a následný výbuch mě shodil dolů. Naštěstí bylo dole malé jezírko, které bezpečně zbrdilo můj pád. A tak jsem se ocitnul několikset metrů pod zemí, téměř bez pochodní.

Byl to opravdu zajímavý pocit, nemít žádnou obrovskou šipku, která by mi ukazoval kam mám jít, žádnou minimapu, na které bych viděl kde přesně se nacházejí nepřátele, nebo aby mi nad hlavou poletovalo kolik že to ještě mám sesbírat těch magických hub pro toho chudého matičkáře. Ten pocit, když se člověk z takovéto situace konečně bezpečně dostane domů je opravdu nepopsatelný. Zároveň jednou z těch krásných věcí na Minecraftu je, že nikdo jiný nezažije takovouto situaci. Může zažít neco podobného, ale nikdy to nebude přesně to samé, co jsem zažil já.

Poslední a velice důležitou částí hry je multiplayer. Postavili jste si hrad a chcete ho ukázat kamarádům? Nic vám v tom nebrání, stačí je prostě pozvat do hry. Kromě klasického multiplayeru až pro 8 hráčů hra nabízí i split screen až pro čtyři hráče je tedy pouze na Vás, jestli máte radši internetová klání nebo hraní s kamarády u jedné televize. Hraní v multiplayeru je podstatně zábavnější už jenom proto, že na stavbu New Yorku v měřítku 1:1 nejste sami.

9

Verdikt

Minecraft se stal fenoménem současné doby. A to že se objevil i na naší konzoli to jenom potvrzuje. Slíbena nám byla podpora kinectu a hraní s hráči na PC. Obě tyto funkce se z finálního produktu vytratily neznámo kam, nemyslím si však, že by se jednalo o obrovskou ztrátu a minimálně podpora kinectu by mohla být někdy v budoucnosti přidána formou patche. Minecraft na xboxu je ten starý dobrý Minecraft známý z PC. A tal jedinou opravdouvou vadou na kráse, je to vrácení v čase o několik měsíců nazpět. Člověk Minecraftem nepolíbený si ničeho nevšimne, ovšem pro někoho, kdo tuto hru zná z PC budou chybějící věci do očí bijící.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»