Xboxweb.cz

Střídání ročních období je fascinující a každý z nás má nějaké to oblíbené. Na jaře všechno květe, na létě mají všichni rádi prázdniny a dovolené. Pak tu máme podzim, kdy můžeme pouštět draky a krajina nabízí pohled na nespočet barevných kombinací a jako poslední je tu jedněmi milovaná, ale jinými nenáviděná zima. Počasí měnit nelze a nutno dodat, že v mnoha případech je to jenom dobře.

Seaesons After Fall nabízí pohádkové zpracování právě zmíněných ročních období, kde jako malé semínko musíme osvobodit strážce ročních období (medvěda, jeřába, úhoře a cikády) a znovu nastolit pořádek. Jelikož malé semínko nemůže moc měnit chod lesa, převtělí se do lišky, kterou naláká na rituální místo a jejím prostřednictvím prozkoumáváme svět. Tím, jak potkáváme jednotlivé strážce, osvojujeme si dovednosti změny jednotlivých období. Příběh je takový celý roztomilý, ničím nepřekvapí a žádná drama se také nekonají. Prostě jenom příjemně vede hrou.

Rozjed hry není, kdo ví jak akční, prostě jenom běžíme za prvním strážcem v malebné grafice a nádherně kresleným prostředím, což je docela nuda a říkal jsem si, jestli je tohle jako všechno. Do cesty se nám budou stavět jednoduché puzzly, kdy je třeba zjistit, jak příroda na jednotlivá období reaguje a k tomu zvolit odpovídající nastavení.  Na začátku můžeme používat sice jenom jedno, ale postupně se odblokovávají další, čímž se i hádanky stávají nepatrně obtížnější. Nemusíte se bát, že byste nějakým nedopatřením umřeli, protože nic takového zde nefunguje a liška prostě zemřít nemůže.

Hratelnost je fajn, ale nejde o bůh ví, jakou výzvu. Většinou jenom někde dobře vyskočíme, zvolíme období a zase hurá dál. Je kolem nás spousta vody a my potřebujeme dál? Udělejme zimu, voda zamrzne a můžeme vyskočit, kam je potřeba. Do výšky nám také pomohou houby, které rostou na podzim, a tak bychom mohl pokračovat dál. Když se nad tím tak zamyslím, typů hádanek sice moc není, ale jsou pěkně nakombinované, takže ve výsledku to ani nevadí.

Úkoly nejsou sice těžké, ale zase nenarušují plynulou hratelnost. Díky tomu se můžeme kochat změnou jednotlivých období, kdy každé vypadá hodně povedeně a je vidět, že si s nimi vývojáři pěkně vyhráli. Jednotlivých obrazovek je připravena celá řada, ale bohužel, projedeme si je vícekrát, což je asi největší zápor celé hry. Když už posbíráme všechna období a vypadá to na konec, nastane zvrat a my musíme znovu, se všemi dovednostmi, projít všechny úrovně. Natažení hratelnosti by mi nevadilo, kdyby nebylo takhle okaté. Poslání hráče do těch samých situací nepovažuji za nejlepší řešení a upřímně si mi do opakovaného hraní už moc nechtělo.

Radost pohledět je na jednotlivá prostředí, krásně zpracovanou lišku a hudební doprovod. Ten se ozývá vždy v ten pravý čas, aby hezky dotvořil iluzi pohádkové světa. Zmiňovaná ručně kreslená grafika asi nepotřebuje více komentářů, stačí se podívat na obrázky kolem.