RECENZE: MotoGP 17

Autor: p.a.c.o Publikováno: 23.6.2017, 9:59

Publikováno: 23.6.2017, 9:59

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3262 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají Milestone také oficiální licenci. Zde sice nebyl ohlášen technický pokrok, ale novinky se do MotoGP 17 vtěsnaly. Jako vždy se tedy vkrádá otázka, zda má cenu přesedlat na nejnovější ročník.

Moje počáteční skepse se vám možná nemusí líbit, ale ke značce MotoGP s ní přistupuji skoro každý rok a většinou je i oprávněná. Italští vývojáři totiž motorky umí, ale většinou pohoří na nějaké technické banalitě, která pak kazí jinak pěkný dojem z jízdy. S radostí mohu konstatovat, že letošní skepse trvala jenom pár závodů, protože pak se změnila v radost, jež se mi snad povede přetavit v nějaké lepší hodnocení. Nechci však moc předbíhat, takže se držte, právě startujeme.

Nejvíce proklamovanou novinkou je manažerský kariérní režim a já ho s povděkem kvituji, protože přináší fajn oživení do klasického závodění a zlepšování našeho vlastního závodníka a jeho stáje. Naštěstí tvůrci neudělali pouze manažerský mód, v němž bychom se starali jenom o chod stáje, ale také dojde na klasické závodění. Mimo to je potřeba se postarat o výběr toho správného sponzora, určit týmové barvy, vylepšit mechaniky, aby nám vymysleli nějakou fajn vychytávku a třeba i najmout manažera, který optimalizuje naše cestovní náklady.

Manažerský režim má fajn hloubku, ale zase mi nepřišel zbytečně komplikovaný. Ono taky ze začátku toho moc nevymyslíte, jelikož jste závislí na financích a těch se v počátku úplně nedostává, takže člověk zvažuje každou investici a účast na akci (focení za peníze nebo radši reputace…) minimálně dvakrát. Co mi trochu vadilo, byla nemožnost (nebo jsem to nenašel) vyhodit neschopného týmového kolegu. To mu takhle zaplatíte, jezdíte řekněme v první desítce a on se courá na konci startovního pole a žádný pozitivní užitek pro vaši firemní pokladnu nemá. Jako správný manažer sem ho chtěl vyrazit, ale smůla. Tak ho přetrpíte, zlepšíte techniku, on si u vás vylepší dovednosti a pak začne konečně k něčemu být, když půjde všechno podle plánu.

Jestli se vám o tým starat nechce, vytvořte si vlastní postavu v klasickém režimu a můžete vyrazit do víru kolotoče kolem motorek jako vždy. Oproti loňsku se podíváme ještě o třídu míň, na RedBull káry. Tedy pardon, Red Bull Rookies, kde jsou motorky pro všechny stejné a dokážou ukázat pravou kvalitu závodníka. Pak už nás čeká klasická cesta přes Moto 3, Moto 2 až do vrcholové MotoGP. Všude je všechno plně licencované, takže narazíte i na českou stopu, jež se v jednotlivých třídách vyskytuje. Pěkně zpracované jsou „historické“ stroje, kde najdete hodně známá a u mě i oblíbená jména a kubatury. Souhrnem bych označil herní možnosti za velmi široké, kdy o zábavu není nouze. Jo a splitscreen multiplayer je tu taky.

Další věcí, která mě příjemně překvapila, jsou nahrávací časy. U Milestone je zvykem si na start závodu počkat, ale v tomto ohledu došlo k příjemnému zlepšení. Pohled na nahrávací obrazovku je příjemně dlouhý, prohlédnete si trať, můžete kouknout na jednotlivé zatáčky a pak už hurá na trať. Když už jsem nakousl tu techniku, tak se koukneme na grafiku. Je poznat, že interní Milestone engine má to nejlepší již za sebou, ale na hru je i tak pěkný pohled. Po dvou letech nářků pak mohu s klidem konstatovat, že hra je konečně schopna běžet stabilně s 60 FPS na všech tratích, takže konečně odpadá pokles FPS z let minulých a člověk si může užít plynulé závodění. Škoda jen, že vývojáři neměli více času na zapracování nového enginu (Unreal Engine), jako dostalo zmíněné MXGP 3 a kterému opravdu hodně sluší. Prý by se tak mělo stát příští rok, takže je nač se těšit.

Konečně jsme se dostali k tomu zásadnímu, na co všichni závodníci čekají, a to je jízdní model. Ten Milestone opravdu umí a motorky se řídí a jezdí skvěle. Hra se dá pěkně přizpůsobit, ať už jste lama nebo profijezdec, prostě každý si může navolit ten správný jízdní model, který mu bude vyhovovat. Jezdit v MotoGP 17 je opravdová radost, protože pocit z motorek je uvěřitelný, což je ostatně každý rok, takže v tomto směru stále skvělé a doufám, že se změnou engine se moc nezmění jízdní model. Možná ho trochu víc „poladit“ pro skalní jezdce, ale to jako laik nejsem moc schopen již zhodnotit. Navíc Al dostala do vínku o něco více inteligence, takže její poražení s průměrným strojem na průměrnou obtížnost není úkol vůbec snadný. Jezdí hodně agresivně a na trati vám nedají ani kus zadarmo.

Velkou pochvalu si MotoGP 17 zaslouží za zpracování zvuku jednotlivých motorek. Ty nejen že zní uvěřitelně, ale navíc každý motor je slyšet jinak a skoro bych si troufl tvrdit, že zvuk motorek je v MotoGP nejlepší, jaký kdy ve hře byl a jenom podtrhuje výborný zážitek z ježdění.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

MotoGP 17 je jedním z nejlepších ročníků motorek, jaký kdy snad Milestone dokázali vyplodit a s klidným svědomím můžete zahodit ročník loňský a pustit se do toho aktuálního. Jezdí se opět pěkně, k tomu máme zásobu herních módů a po letech i technická stránka působí jako celek dobře a jediné, co by slušelo vylepšit, je grafika, ale to snad zase příští rok.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»