RECENZE: NBA 2K Playgrounds 2

Autor: p.a.c.o Publikováno: 22.10.2018, 18:27

Publikováno: 22.10.2018, 18:27

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3263 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Basketbal to nejsou jenom zářivé palubovky plné hvězd, ale klidně také plácek venku za domem. Ten zpracovává série NBA 2K Playgrounds 2, do jejíhož vývoje se letos zapojili i 2K Sports, aby jejím tvůrcům poskytli licenci na nejlepší basketbalovou soutěž světa. I pouliční série tak mohla přinést spoustu skvělých hráčů a hráči této hry si mohli postavit svůj oblíbený tým z těch největších hvězd. První díl arkádové série Playgrounds nebyl kdo víc co, takže se tvůrci u druhého dílu pokusili o nějaké to vylepšení. Otázkou je, zda se jim to povedlo, a právě kvůli tomu je tu dnešní recenze.

Komiksová grafika, silné hudební motivy a zejména šílená komba. To jsou hlavní rysy NBA 2K Playgrounds 2, které zůstaly zachovány a k nimž se vývojáři pokusili postavit něco nového. Jelikož žijeme v době, kdy se multiplayer objevuje všude možně, doplnili ho konečně i sem. Můžeme tak vyzvat protihráče v soubojích 2v2, ve výzvě házení trojek nebo jenom tak. Nemusíte hrát ale jenom proti sobě, hra nabízí také možnost kooperace pro čtyři hráče. V tomto ohledu vše jistě pozitivní, ale ani multiplayer není samo spásný a vše řešící.

Kdo má rád NBA, bude nadšen z množství hráčů, které jsou k dispozici. Mělo by jich být přes 500 a najdeme zde hvězdy jak současné, tak legendy let minulých. Na jediného českého zástupce se bohužel nedostalo, nicméně zbytek hvězd nechybí. V online režimu je můžete mixovat dle libosti a také zlepšovat jejich dovednosti. Vrcholem je diamantové hodnocení hráče, ale než se k němu dostanete plněním úkolů u každého z nich, bude se muset míč nesčetněkrát odrazit od palubovky.

Čeho se hře nedostává, jsou herní módy. Je tady obyčejná exhibice, kde se alespoň střídají stadióny, protože v ostatních herních módech je k dispozici jenom jeden plácek, u něhož se vždy akorát změní barva dle domácího týmu. Dále je tu online, kde se získávají hráči z kartiček, ta samá varianta akorát pro offline hraní a soutěž v házení trojek. Počet hodně nízký a komu nestačí, bude se hodně brzo nudit.

Hráče je možné získat z balíčků (zlaté, stříbrné a bronz), kdy balíčky nakupujete za herní měnu nebo za zlaťáky, jejichž počet se dá doplnit z kreditní karty. Herní měny se dostává v závislosti na výkonu ne úplně málo, ale i tak jsem se nemohl zbavit pocitu, že by tvůrci byli raději, kdybych jim poskytl údaje ke svojí kartě. Mimo hráčů si totiž můžeme kupovat i nová loga, bundy nebo boty pro své borce, takže v online módech na první pohled poznáte movitost každého hráče. Já si místy připadal jako chudý příbuzný, jelikož pracně získanou herní měnu jsem raději obětoval za nové hráče, než za cetky pro ně.

Samotná hratelnost této arkádové formy basketbalu nebyla špatná, ale všechno mi po pár hodinách hraní přišlo repetetivní, jelikož hra brzy vyčerpá svou zásobu šílených komb a pak se všechno už jenom opakuje. Díky tomu jsou Playgrounds 2 zábavou buď na párty nebo na nějaké kratší hraní, kdy si dáte rychle pár zápasů a pak zase déle nic. Co mě nejvíce oslovilo, byla výzva házení trojek, která měla spád, příjemně se hrála, a navíc byla pěkně nepředvídatelná. Až mě mrzí, že vývojáři těchto miniher nepřidali více, protože to by byla ta správná zábava, která hodně dobře zapadá do celkového konceptu hry.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

NBA 2K Playgrounds 2 není špatnou hrou zejména jako oddychová zábava nebo pro párty. Věřím také, že spousta hráčů se najde v online módech, kde se pokusí získat své oblíbené hráče a utvořit z nich úderný tým. Kdo hledá arkádovější basketbal, mohl by se zde najít, ovšem je otázkou, jak moc dokáže běžného hráče zabavit, než se vyčerpá nabídka módů a začne nudit repetetivní hratelnost.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»