Xboxweb.cz

Logické hry jsou tu pro cvičení našeho důvtipu, postřehu, logického myšlení nebo matematických úkolů. Ani u herního zpracování logických her tomu není jinak a upřímně se musím přiznat, že mám logické hry velice rád. Je to příjemný protiklad pro hektické střílení a srdceryvné příběhy. Her s touto tématikou je dostatek, ale každá další se vždycky hodí. Tím spíš, když budeme otevírat tajemná zařízení.

Access Denied před nás staví jednoduchý úkol, a to překonat všech 36 úrovní. Ty tvoří jednotlivá zařízení, jež musíme pro postup do další úrovně otevřít. Všechny modely budeme otáčet kolem dokola, aby nám neunikl žádný podstatný detail či nápověda k otevření. Když už bude jasné, jak zařízení otevřít, stačí namačkat správnou sekvenci vypínačů, vybrat správnou číselnou, barvenou kombinaci nebo složit dohromady nějaký symbol a voala, úkol splněn a hurá na další level.

Jak bývá zvykem, začátek je relativně snadný, aby si hráč mohl osahat všechny náležité prvky a v pozdějších fázích hry je mezi sebou úspěšně kombinovat. Některé úrovně vám dají zabrat víc, některé míň, prostě taková klasika. Mě se občas povedlo nad některou úrovní přemýšlet docela dlouho, ale to bylo tím, že jsem se snažil řešení až moc kombinovat a celá pointa se nakonec ukázala podstatně jednodušší, než jsem se snažil udělat já. V pár úrovních je třeba dávat pozor na detaily, protože nápověda se může skrývat kdekoli na zařízení. Hádanky jsou moc pěkné a jedinou, u níž jsem si musel nechat poradit byla paradoxně ta poslední, protože její řešení bych neuhodl snad ani za sto let.

Herní doba jsou tři, maximálně čtyři hodinky příjemného přemýšlení, otáčení a kombinování, což sice není mnoho, ale za 143Kč mi to přijde jako fajn poměr cena výkon. Grafické zpracování vesmírné stanice ke hře báječně sedí a u přemýšlení neruší žádná otravná hudba stejně jako nějaké přehnané grafické efekty okolního prostředí. Hlavní hvězdou jsou jednotlivá zařízení, a tak by to mělo být. Velkým plusem je fakt, že v málokteré hře se mi povede získat 1000G, což však není zdejší problém a kdo hru dohraje, bude si moc připsat plný počet jako nic.

Jediným problémem se místy stávalo ovládání. Hra je původně navržena pro pohybové ovládání skrze virtuální realitu, což může být skvělý zážitek. Ovšem na gamepadu bylo občas správné natočení zařízení nebo přiblížení ne úplně pohodlné a stejně tak najetí na nějaký posuvník. Neříkám, že je to problém každé úrovně, ale občas takové situace nastanou. Nicméně není to nic dramatického a občasné nepohodlí hře jistě rádi odpustíte.