Xboxweb.cz

Asi to nebude poprvé a nejspíše ani naposledy, co na našem webu budeme psát, že tradičních adventur není nikdy dost. Na počítačích to ještě ujde, ale na konzolích žánr point-and-click moc nefrčí. Právě proto jsme s nadšením skočili po satirické adventuře Irony Curtain: From Matryoshka with Love, která si dělá legraci nejen ze železné opony, ale i z celého komunismu.

Polské studio Artifex Mundi už vám snad ani není třeba představovat. Tito mobilní králové hledaček své hry přenesly už i na konzole a loni s My Brother Rabbit si začali trochu oťukávat tradičnější pojetí adventur, ovšem teprve teď do toho šlápli naplno.

Tradičně se tedy na každé obrazovce nachází řada předmětů ke zkoumání či sebrání a následnému kombinování v inventáři. Neschází ani postavy s řadou dialogů, které kolikrát nejsou nezbytné pro postup v příběhu, ale můžete si klidně pokecat, abyste nepřišli o nějaký ten vtípek. Bohužel ale také budete občas tápat a zkoušet možné i nemožné kombinace, protože zkrátka nebudete vědět jak dál. Prostě klasická adventura :-).

Ještě než se pustíme do samotné hry, pojďme si něco říci o příběhu. Hlavním hrdinou je Evan Kovalsky, přitroublý samo-novinář, který je vášnivým zastáncem komunismu a tudíž i země matrjošek. Aniž bychom zacházeli do podrobností, Evan je vržen do špionážních intrik Studené války, kdy se ocitá mezi dvěma mocnostmi a odhalí tajemství nejen bizarní komunistické říše, ale i mocné kapitalistické země.

Jak jsme zmínili, jedná se o satiru, takže vás čeká řada humorných scének, ačkoliv komunismus žádná sranda rozhodně nebyl.  A nejsou to jen scénky, ale i svět okolo vás a především dialogy. Fórky jsou totiž nedílnou součástí konverzací, ovšem vzhledem k jejich množství vás časem omrzí jejich čtení, zvláště když nejsou v češtině.

Už dříve jsme zmínili, že tohle je prostě poctivá adventura. S Evanem se pohybujete po pestrých lokacích, které je třeba důkladně zkoumat, postavy vyzpovídat a sem tam vám monotónnost naruší nějaká ta minihra či hádanka. Chválíme, že nám tvůrci umožnili Evana popohnat a dali mu možnost běžet, jinak byste byli pěkně frustrovaní.

Ve znameních tradičních adventur si totiž často nebudete vědět rady a některé kombinace předmětů či situace vám budou připadat lehce absurdní či nelogické. Nicméně na to už jsou ostřílení adventuristé jistě zvyklí. Přiznáme se, že asi v třetině hry jsme plně sáhli po návodu, protože ačkoliv by bylo hezké si hru projít poctivě, taky byste nad ní mohli zlomit ovladač.

Nicméně tvůrci si tady chytře poradili a kromě už profláknutého vyznačení všech aktivních bodů, můžete získat i nápovědu. Občas vám mohou napovědět dialogy s postavami, ale především je ve většině lokací náznak žluté žárovky, a to zpravidla u telefonu. Odtud můžete zavolat na operátora a pokládat mu až otravné otázky a tak zjistit, co dál anebo jak si poradit s momentálním problémem.

U tohoto žánru ovšem není ostuda hrát podle návodu, protože by se mělo jednat především o pohodové hraní, kdy si užíváte příběh, vtipné dialogy a kocháte se krásně zpracovaným okolím. Ano, hra vypadá naprosto báječně a vděčí za to především ručně kresleným lokacím a karikaturisticky vykresleným postavám. Občas sice může okolí působit trochu pochmurně a červeně je až moc, ale holt jsme v době komunismu za Studené války.

Snad nejste příliš vášniví lovci achievementů, protože hra se vždy ukládá při vypnutí a za jednoho dohrání nejspíše všechny ajchy nezískáte. Buďte tedy připraveni na druhý průchod hrou, ovšem s návodem se jí můžete prohnat za pět šest hodin. Případně si můžete najít i návod, který zahrnuje získání všech achievementů a tak zabít dvě mouchy jednou ranou.